|
|
Výukové aktivity pro druhý stupeň ZŠ na téma bažanta obecného
Lasáková, Tereza ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato práce se zabývá poznatky o bažantu obecném. Mapuje především vývoj názorů na bažanty mezi lety 1926-1960 a to díky periodikům z těchto let - Stráž myslivosti, která se později (v roce 1953) přejmenovala na Myslivost. Jednotlivé články z těchto časopisů jsou přehledně představeny. Jedná se o články zejména o chovu a lovu bažanta obecného, ale i o jeho zkoumání, jelikož bažant se v tomto období stal velmi žádaným druhem a autoři článků se snažili o jeho popularizaci a šíření v českých zemích. Tak se také stalo, od padesátých let jeho populace významně stoupala. Po změnách v zemědělství v 70. letech a s tím související změnou krajiny se však jeho počty začaly snižovat. Pro lepší přehlednost jsou hlavní trendy obsahu článků shrnuty v pětiletých obdobích a je vytvořeno kalendárium. Cílem praktické části bylo vypracovat aktivity pro žáky 2. stupně základních škol a nižších gymnázií, které přiblíží žákům bažanty z různých hledisek (např. z pohledu morfologického a ekologického) a zároveň budou rozvíjet přírodovědné myšlení. Jsou zde přiloženy celkem 3 pracovní listy, každý je jinak zaměřený. Jeden z nich podporuje badatelský přístup k výuce. Aktivity jsou různorodé, žáci při nich porovnávají vnější stavbu bažanta s jinými ptáky, pracují s fotografiemi, textem, ale i s nahrávkou nebo grafem. Tyto...
|
|
|
Využití historických loveckých statistik pro sběr zoologických dat
Krupková, Kateřina
Tato práce se zabývá zoologickými poznatky, zejména druhy a počty zastřelené zvěře, zachovanými v mysliveckých statistikách druhé poloviny 19. století. Tyto údaje jsou rozčleněny podle druhů zvěře a let úlovku. Dále podle území, kde byla zvěř zastřelena. Jedná se o tři velké územní celky, Království české, Markrabství Moravské a Vojvodství Slezské, které po nepatrných změnách rozhraničení tvoří dnešní území České republiky. Data pro tuto práci byla získána sběrem z archivů příslušných územních celků, tedy Národního archivu České republiky, Moravského zemského archivu v Brně a Zemského archivu v Opavě. V jedné z úvodních kapitol je také zachycen územní vývoj těchto celků. Získané údaje jsou uspořádány v tabulkách a grafech. Cílem teoretické části práce je systematizovat a zpřehlednit údaje o zástřelu v daném období naší historie pro vybrané druhy zvěře. Cílem praktické části bylo poukázat na nečekané a překvapivé souvislosti mezi zoologií, myslivostí a historií. KLÍČOVÁ SLOVA Myslivost, statistika, Rakousko - Uhersko, historická zoologie
|
|
|
Využití historických loveckých statistik pro sběr zoologických dat
Krupková, Kateřina ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato práce se zabývá zoologickými poznatky, zejména druhy a počty zastřelené zvěře, zachovanými v mysliveckých statistikách druhé poloviny 19. století. Tyto údaje jsou rozčleněny podle druhů zvěře a let úlovku. Dále podle území, kde byla zvěř zastřelena. Jedná se o tři velké územní celky, Království české, Markrabství Moravské a Vojvodství Slezské, které po nepatrných změnách rozhraničení tvoří dnešní území České republiky. Data pro tuto práci byla získána sběrem z archivů příslušných územních celků, tedy Národního archivu České republiky, Moravského zemského archivu v Brně a Zemského archivu v Opavě. V jedné z úvodních kapitol je také zachycen územní vývoj těchto celků. Získané údaje jsou uspořádány v tabulkách a grafech. Cílem teoretické části práce je systematizovat a zpřehlednit údaje o zástřelu v daném období naší historie pro vybrané druhy zvěře. Cílem praktické části bylo poukázat na nečekané a překvapivé souvislosti mezi zoologií, myslivostí a historií.
|
host ::
RSS.