|
|
Metody kvantifikace hodnoty ohrožených nemovitých památek
Merta, Petr ; Elingerová,, Helena (oponent) ; Blažek,, Jiří (oponent) ; Dlesková, Zuzana (oponent) ; Tichá, Alena (vedoucí práce)
Zchátralé kulturní nemovité památky, péče o ně, jejich záchrana, a případné další využití či jejich zachování pro budoucí generace jsou v posledním době stále aktuálnějšími tématy. I přes nákladnou údržbu a mnohdy značné (ať už očekávané či již vynaložené) investice do těchto objektů si stále více uvědomujeme, že tyto památky jsou nedílnou součástí hmotného kulturního dědictví, které jedinečným způsobem dokládá tvořivou práci, úsilí, snahu, způsob myšlení i řemeslnou zručnost předchozích generací, čímž se stává nenahraditelným a nezastupitelným zdrojem poznání národních dějin, a je tedy naší morální odpovědností o tento kulturní odkaz minulosti řádně pečovat. Stále více pak tedy platí, že úroveň památkové péče vyjadřuje vyspělost společenského systému, veřejného smýšlení a demokracie v dané zemi. V předkládané disertační práci je tedy představena problematika kulturních nemovitých památek, definice základních pojmů z hlediska platné i připravované legislativy, a dále obecný popis památkové péče, včetně možných úhlů pohledu na hodnotu historicky cenných objektů a její stanovení. Dále jsou zde zpracovány základní metody využitelné právě pro kvantifikaci hodnoty, včetně příkladů jejich použití, popisu vhodnosti pro konkrétní potřeby, případně úskalí jednotlivých metod. Navržená metodika kvantifikace hodnoty pomocí multiplikátorů je pečlivě popsána a následně představena i na konkrétním investičním záměru rekonstrukce a dalšího využití zchátralé kulturní nemovité památky. Cílem disertační práce je tak prokázat či vyvrátit, že za použití multiplikátoru produkce národního hospodářství lze sestavit metodu vhodnou pro kvantifikaci hodnoty investice do kulturní nemovité památky.
|
|
|
Vliv architekturního osvětlení na prostředí v areálu NKP Vyšehrad
Kučera, Patrik ; Kárníková, Hana ; Maierová, Lenka
Architekturní osvětlení plní estetickou funkci, zdůrazňuje význam historických objektů či významných veřejných prostranství. V době vzniku historických objektů nebylo umělé noční osvětlování fasád cenově ani technologicky možné. Architektura byla koncipována pro denní osvětlení, které je dynamické, má jiné směrování světla, a proto vytváří odlišné stíny a kontrasty. S příchodem nových výkonných světelných LED zdrojů se umělé osvětlení stále více zapojuje do atmosféry nočního prostředí, a to nejen při slavnostních příležitostech, ale i trvale. Intenzivní kužely světla tvoří nové, cizorodé prvky v noční krajině. Navyšování četnosti a intenzity elektrického osvětlení v nočním prostředí přispívá ke vzniku světelného znečištění, které zatěžuje přírodu a kulturní krajinu znehodnocuje. Studie analyzuje osvětlení historických objektů Národní kulturní památky Vyšehrad, hodnotí vliv osvětlení na památkovou hodnotu objektů a míru zásahu do přírodního prostředí parku. Pomocí jasové analýzy sleduje přiměřenost využití světla, identifikuje nadměrně osvětlené plochy a místa s rizikem vzniku oslnění od světelných zdrojů. Výsledky studie prokazují podíl architekturního osvětlení na vzniku světelného znečištění. Vysoká intenzita osvětlení a umístění světelných zdrojů, které nepodporuje plasticitu architektonického detailu, ovlivňuje historický kontext v prostředí. Vysoké kontrasty ovlivňující zrakovou pohodu a orientaci uživatele. Negativně působí světelné kužely zasahující do korun stromů. Nadměrná intenzita a nevhodné směrování světla se neblaze propisuje i do širšího kontextu města.
|
|
| |
|
|
Metody kvantifikace hodnoty ohrožených nemovitých památek
Merta, Petr ; Elingerová,, Helena (oponent) ; Blažek,, Jiří (oponent) ; Dlesková, Zuzana (oponent) ; Tichá, Alena (vedoucí práce)
Zchátralé kulturní nemovité památky, péče o ně, jejich záchrana, a případné další využití či jejich zachování pro budoucí generace jsou v posledním době stále aktuálnějšími tématy. I přes nákladnou údržbu a mnohdy značné (ať už očekávané či již vynaložené) investice do těchto objektů si stále více uvědomujeme, že tyto památky jsou nedílnou součástí hmotného kulturního dědictví, které jedinečným způsobem dokládá tvořivou práci, úsilí, snahu, způsob myšlení i řemeslnou zručnost předchozích generací, čímž se stává nenahraditelným a nezastupitelným zdrojem poznání národních dějin, a je tedy naší morální odpovědností o tento kulturní odkaz minulosti řádně pečovat. Stále více pak tedy platí, že úroveň památkové péče vyjadřuje vyspělost společenského systému, veřejného smýšlení a demokracie v dané zemi. V předkládané disertační práci je tedy představena problematika kulturních nemovitých památek, definice základních pojmů z hlediska platné i připravované legislativy, a dále obecný popis památkové péče, včetně možných úhlů pohledu na hodnotu historicky cenných objektů a její stanovení. Dále jsou zde zpracovány základní metody využitelné právě pro kvantifikaci hodnoty, včetně příkladů jejich použití, popisu vhodnosti pro konkrétní potřeby, případně úskalí jednotlivých metod. Navržená metodika kvantifikace hodnoty pomocí multiplikátorů je pečlivě popsána a následně představena i na konkrétním investičním záměru rekonstrukce a dalšího využití zchátralé kulturní nemovité památky. Cílem disertační práce je tak prokázat či vyvrátit, že za použití multiplikátoru produkce národního hospodářství lze sestavit metodu vhodnou pro kvantifikaci hodnoty investice do kulturní nemovité památky.
|
|
|
Prosazování ochrany kulturních hodnot při ochraně dřevin rostoucích mimo les
Dienstbier, Filip ; Pouperová, Olga ; Vícha, Ondřej
Diagnostickým znakem kulturních památek – objektů zahradní a krajinářské architektury jsou vegetační prvky, z nich nesporně nejvýznamnější kategorii představují prvky dřevinné vegetace – stromy a keře. Ty ovšem podléhají ochraně též z hlediska dalšího z významných veřejných zájmů – ochrany přírody a krajiny, a to jak pro své vlastní biologické a estetické hodnoty, tak i pro hodnoty ekologické. Z tohoto důvodu jsou předmětem ochrany podle zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou zajišťují orgány ochrany přírody. Zájmy na ochraně dřevin a jejich porostů z hlediska zájmů památkové péče na straně jedné a ochrany přírody a krajiny na straně druhé se přitom mohou v závislosti na konkrétních okolnostech doplňovat, mohou být indiferentní, ale mohou se také lišit a kolidovat. Metodika je novým nástrojem pro účinné prosazování zájmů památkové péče v procesech rozhodování o ochraně dřevin rostoucích mimo les. Orgánům památkové péče i vlastníkům kulturních památek, ale i dalším subjektům, poskytuje komplexní soubor doporučení pro jejich postup při nakládání s dřevinami rostoucími mimo les, a to jak procesního, tak i hmotněprávního charakteru. V metodice uvedená doporučení jsou formulována pro základní modelové situace. Procesní postup i relevantní argumentace se v jednotlivých případech může pochopitelně lišit s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.