|
|
Genetické faktory v etiologii poruch spánku
Dvořáková, Markéta ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Spánkové poruchy jsou skupinou obtíží postihující nezanedbatelnou část lidské populace. Jejich etiologie je zpravidla velmi komplexní a zahrnuje enviromentální ale i genetické faktory. Většina spánkových poruch je multifaktoriální povahy. Spánková medicína a pole syntézy jejích poznatků s poznatky moderní či klasické genetiky nabízí stále ještě mnoho prostoru k bádání. Navzdory mnoha otazníkům je ale dnes možné shrnout poznatky o identifikovaných potvrzených anebo suspektních genech, jejichž mutace se na projevu těchto poruch podílí. Lze odhadovat heritabilitu konkrétních poruch na jejich vícečetném výskytu v rodinách, přítomnosti u dvojčat nebo rozšířenosti v populaci v závislosti na etnickém původu. Předložená bakalářská práce se věnuje genetickým aspektům v etiologii spánkových poruch, jejich dědičnosti, síle genetické komponenty a genetickým souvislostem mezi některými poruchami.
|
|
|
Vliv biologické příbuznosti na formu a tvar patra člověka
Vilímková, Eva ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Borský, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem biologické příbuznosti na morfologii patra člověka. Dosud byl vliv dědičnosti na morfologii patra studován zejména v souvislosti s rozštěpovými vadami, studií zabývajících se morfologií zdravého patra mnoho není. V rámci této práce byly vytyčeny dva cíle. Prvním z nich bylo hodnocení variability morfologie patra biologicky příbuzných jedinců oproti variabilitě patra nepříbuzných jedinců. Cílem druhým bylo hodnocení vlivu biologické příbuznosti na morfologii patra. Materiálem pro tuto práci byly dva soubory - soubor vzájemně biologicky příbuzných jedinců a jako kontrolní byl použit soubor nepříbuzných jedinců. Genealogicky dokumentovaný soubor tvoří 65 sádrových odlitků horní čelisti vzájemně příbuzných jedinců české populace. V souboru je zastoupeno 33 mužů a 32 žen. Průměrný věk v souboru je 37,65 roku. Soubor nepříbuzných jedinců je zahrnuje 52 virtuálních 3D modelů patra. Tento soubor sestává z 23 mužů a 29 žen. Průměrný věk v tomto souboru je 19,27 roku. V práci jsou kombinovány metody geometrické morfometrie a lineární regresní modely. Sádrové odlitky horních čelistí byly nejprve nasnímány 3D skenerem. V dalším postupu byly zpracovávány získané virtuální 3D modely. Pomocí geometrické morfometrie byla porovnána variabilita morfologie patra biologicky...
|
|
| |
|
|
Hodnocení hybridního potomstva meruněk s očekávanou resistencí vůči viru šarky švestek (PPV)
Kelečeniová, Daniela
V této diplomové práci bylo cílem u zvoleného hybridního potomstva křížení ' Betinka ' x ' Harlayne ' převést pomologická hodnocení plodů podle stanovené metodiky. Vyhodnotit heritabilitu a korelaci znaků mezi rodiči a potomky. Hodnocení bylo provedeno v měsíci červenci v roce 2013 v hybridním sadě na Ústavu ovocnářství na Zahradnické fakultě v Lednici na Moravě. Vzorky byly odebírány v sklizňové zralosti a byly pomologicky vyhodnoceny v laboratoři . V hodnocení bylo pozorovaných pár zajímavých hybridů. Hybridy H998 11 / 39 s hmotností plodu 50,3 g a H998 11 / 157 o hmotnosti 48,9 g, který měl velmi dobré chuťové vlastnosti. Ani na jednom hybridu nebyly zpozorovány příznaky napadení virem šarka PPV. Nejvyšší heritabilitu dosahovaly znaky: refraktometrická sušina v % , odlučitelnost dužiny a plodnost hybridů. Nejvyšší korelační závislost u rodičovských odrůd a hybridů projevily znaky atraktivnost a hmotnost plodů, hmotnost plodů a hmotnost pecky. Hodnocení je prováděno za jeden rok.
|
|
|
Možnosti demonstrace heritability ve školním akváriu - dlouhodobý experiment
ZAHRADNÍKOVÁ, Milena
Tato bakalářská práce je zaměřena na heritabilitu rychlosti vývoje u hladinatky pobřežní (Microvelia reticulata) (Heteroptera: Gerromorpha) jakožto modelového organismu vodního hmyzu. Hlavní náplní bylo stanovit míru heritability rychlosti vývoje a zhodnotit, jestli je reálné takový experiment provádět ve školních podmínkách. Na tento výzkum byla použita metoda nested full-sib/half-sib designu. Při tomto uspořádání dochází k tomu, že několik potomků má unikátní matku a otce společného s dalšími skupinami potomků. Díky této metodě a následnému vyhodnocení výsledků se došlo k závěru, že heritabilita délky vývoje je velice nízká (odhad heritability h2 = -0.03; SE = 0.25), a proto potomci obecně nesdílí shodnou rychlost vývoje jako jejich rodiče. Tento dlouhodobý experiment není vhodný pro školní podmínky, neboť je velmi časově náročný na každodenní práci a neprokázal přesvědčivé výsledky.
|
host ::
RSS.