|
|
Do Information Cascades Arise Easier under Time Pressure? Experimantal Approach.
Cingl, Lubomír ; Bauer, Michal (vedoucí práce) ; Pertold, Filip (oponent)
Informační kaskády jako forma racionálního stádového chování pomáhají vysvětlit celou řadu ekonomických jevů, kde neoklasická teorie zaostává, jako například módní trendy, tvorba 'bublin' na burze, konformismus nebo obecně následování rozhodnutí ostatních. Za použití laboratorního experimentu se snažím modelovat sklon ke stádovému chování stejně jako sklon k zobrazení informace, která může ke stádovému chování vést. Účastníci experimentu měli za úkol splnit jednoduchou kognitivně nenáročnou úlohu za různých experimentálních podmínek. Úloha není pravděpodobnostní, ale nejistota ohledně vlastního signálu je tvořena různými stupni časové tísně. Očekávám, že tato situace přiměje účastníky k častější imitaci výsledků ostatních. Mezi hlavní výsledky patří, že sklon ke stádovému chování není významně odlišný ani v jedné ze tří úrovní časové tísně. Osobnostní charakteristiky měřené pomocí protokolu Big Five naproti tomu významně vysvětlují model, nicméně ani jejich vztah není vždy intuitivní. Informační kaskády nastaly, nicméně nikdy v perfektní formě. Tepová frekvence narostla v průběhu řešení úlohy, ale nebyla korelovaná se subjektivním údajem stresu. Tepová frekvence navíc významně predikuje sklon ke stádovému chování, nicméně se záporným znaménkem. Efekt reputace hraje významnou roli ve vysvětlení...
|
|
|
Herd behavior of investors in the stock market: An analysis of cross-country effects in the CEE
Lerche, Vojtěch ; Kukačka, Jiří (vedoucí práce) ; Vácha, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá stádním chováním vůči tržnímu průměru v 10 akciových trzích střední a východní Evropy v období 2000-2018. Metody nejmenších čtverců a kvantilové regrese prokazují stádní chování v rámci většiny samostatných trhů. Během globální finanční krize a krize eurozóny byla stádní mentalita intenzivnější pouze ve Slovinsku a Chorvatsku. Diplomová práce poskytuje smíšené výsledky ohledně asymetrického efektu ve stádním chování během dní s pozitivním nebo negativním tržním výnosem. Hlavním zjištěním a příspěvkem k literatuře je, že domácí průřezový rozptyl výnosů ve střední a východní Evropě je ovlivněn rozptylem výnosů v zahraničních akciových trzích v USA, Velké Británii a v Německu. Empirické výsledky navíc ukazují, že extrémní tržní podmínky na trhu Spojeného království mají vliv na formaci stádních sil v rámci akciových trhů střední a východní Evropy. Krátkodobí arbitražéři mohou těžit z kolektivních rozhodnutí investorů, která následně vychylují ceny akcií od jejich reálných hodnot, ale přítomnost stádního chování snižuje výhody z diverzifikace portfolia. Z dlouhodobého hlediska mohou nakažlivé mezinárodní efekty vést k závažné nestabilitě celého regionu a k tržní neefektivitě.
|
|
|
Does the probability to herd decrease when decisions are of higher importance? Experimental Approach
Kočová, Alžběta ; Cingl, Lubomír (vedoucí práce) ; Maršál, Aleš (oponent)
Ve své práci studuji efekt důležitosti rozhodnutí na sklon ke stádovému chování a co je v takové situaci omezeně racionální (bounded rational) a optimální strategie maximalizující užitek. Existující literatura o stádovém chování a důležitosti rozhodnutí je každá zvlášť shrnuta v jedné z částí. Jediný dosud provedený výzkum propojující důležitost rozhodnutí a stádové chování byl proveden v psychologii. Z toho důvodu je zahrnuto srovnání metodologie experimentální ekonomie a psychologických výzkumů společně s kritikou některých přístupů. Hlavní částí této práce je návrh experimentu, který se zaměřuje na rozlišení sklonu ke stádovému chování s ohledem na důležitost rozhodnutí. Lidé se rozhodují v kaskádě mezi dvěma možnostmi podle signálů, které dostanou, při osmi různých úrovních odměn, které je motivují ke správnému rozhodnutí, čím vyšší odměna, tím vyšší motivace. Každý dostane dva signály, jeden soukromý a jeden veřejný. V případech kdy jsou signály protichůdné a zároveň stejně informativní, jsou rozhodnutí sledována a porovnávána s ohledem na odlišné výše odměn. Hlavní hypotézou je, že lidé budou méně ovlivněni rozhodnutími ostatních s rostoucí důležitostí rozhodnutí. Je také navržena ekonometrická analýza dat. Klasifikace C92 Klíčová slova Stádové chování, informační kaskády, důležitost,...
|
|
|
Behavioural Breaks in the Heterogeneous Agent Model
Kukačka, Jiří ; Baruník, Jozef (vedoucí práce) ; Víšek, Jan Ámos (oponent)
Tato práce propojuje koncept modelů s heterogenními agenty (HAMů) s oblastí behaviorálních financí za účelem překlenutí hlavních nedostatků obou přístupů a ověření, zda se tyto mohou vzájemně vhodně doplnit. Náš přístup přináší alternativní metodu zkoumání dynamiky modelu a naznačuje, jak se lze ori- ginálně vypořádat s problematickou empirickou validací. Na začátku práce uvádíme původní model a diskutujeme jeho rozličné modifikace a snahy o em- pirické odhady. Dále představujeme unikátní dataset pokrývající pět značně neklidných období z historie akciových trhů v USA, ve kterém objevujeme zajímavé pravidelnosti v datech. Těžiště práce leží v numerické analýze mode- lu, který rozšiřujeme o vybrané poznatky z oblasti behaviorálních financí: stádní chování, nadmíru sebedůvěry a vliv tržního sentimentu. S použitím programu Wolfram Mathematica provádíme Monte Carlo simulace námi vyvi- nutého algoritmu. Ukazujeme, že pomocí HAMů lze vybrané poznatky velmi dobře modelovat a že tyto značně obohatí původní strukturu modelu. Roz- ličné modifikace modelu vedou k signifikantně rozdílným výsledkům a model je rovněž schopen částečně replikovat cenové výkyvy během neklidných období akciových...
|
|
|
Do Information Cascades Arise Easier under Time Pressure? Experimantal Approach.
Cingl, Lubomír ; Bauer, Michal (vedoucí práce) ; Pertold, Filip (oponent)
Informační kaskády jako forma racionálního stádového chování pomáhají vysvětlit celou řadu ekonomických jevů, kde neoklasická teorie zaostává, jako například módní trendy, tvorba 'bublin' na burze, konformismus nebo obecně následování rozhodnutí ostatních. Za použití laboratorního experimentu se snažím modelovat sklon ke stádovému chování stejně jako sklon k zobrazení informace, která může ke stádovému chování vést. Účastníci experimentu měli za úkol splnit jednoduchou kognitivně nenáročnou úlohu za různých experimentálních podmínek. Úloha není pravděpodobnostní, ale nejistota ohledně vlastního signálu je tvořena různými stupni časové tísně. Očekávám, že tato situace přiměje účastníky k častější imitaci výsledků ostatních. Mezi hlavní výsledky patří, že sklon ke stádovému chování není významně odlišný ani v jedné ze tří úrovní časové tísně. Osobnostní charakteristiky měřené pomocí protokolu Big Five naproti tomu významně vysvětlují model, nicméně ani jejich vztah není vždy intuitivní. Informační kaskády nastaly, nicméně nikdy v perfektní formě. Tepová frekvence narostla v průběhu řešení úlohy, ale nebyla korelovaná se subjektivním údajem stresu. Tepová frekvence navíc významně predikuje sklon ke stádovému chování, nicméně se záporným znaménkem. Efekt reputace hraje významnou roli ve vysvětlení...
|
|
|
Behavioural Breaks in the Heterogeneous Agent Model
Kukačka, Jiří ; Baruník, Jozef (vedoucí práce) ; Víšek, Jan Ámos (oponent)
Tato práce propojuje koncept modelů s heterogenními agenty (HAMů) s oblastí behaviorálních financí za účelem překlenutí hlavních nedostatků obou přístupů a ověření, zda se tyto mohou vzájemně vhodně doplnit. Náš přístup přináší alternativní metodu zkoumání dynamiky modelu a naznačuje, jak se lze ori- ginálně vypořádat s problematickou empirickou validací. Na začátku práce uvádíme původní model a diskutujeme jeho rozličné modifikace a snahy o em- pirické odhady. Dále představujeme unikátní dataset pokrývající pět značně neklidných období z historie akciových trhů v USA, ve kterém objevujeme zajímavé pravidelnosti v datech. Těžiště práce leží v numerické analýze mod- elu, který rozšiřujeme o vybrané poznatky z oblasti behaviorálních financí: stádní chování, nadmíru sebedůvěry a vliv tržního sentimentu. S použitím programu Wolfram Mathematica provádíme Monte Carlo simulace námi vyv- inutého algoritmu. Ukazujeme, že pomocí HAMů lze vybrané poznatky velmi dobře modelovat a že tyto značně obohatí původní strukturu modelu. Ro- zličné modifikace modelu vedou k signifikantně rozdílným výsledkům a model je rovněž schopen částečně replikovat cenové výkyvy během neklidných období akciových...
|
host ::
RSS.