|
|
Změny exprese dlouhých nekódujících RNA u hepatocelulárního karcinomu
Krhutová, Magdaléna ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Matoušková, Petra (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmakologie a toxikologie Studentka: Bc. Magdaléna Krhutová Školitel: prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Název diplomové práce: Změny exprese dlouhých nekódujících RNA u hepatocelulárního karcinomu Hepatocelulární karcinom (HCC) je globálně jedním z vysoce prevalentních nádorových onemocnění, jehož počet případů, tak jako počet úmrtí na něj, každoročně narůstá. Molekulární mechanismy vzniku HCC jsou intenzivně studovány, avšak stále nejsou plně pochopeny. Mimo genetických vlivů se na patogenezi HCC podílí i vlivy epigenetické. Dlouhé nekódující RNA (lncRNA) jsou molekuly RNA bez schopnosti kódovat proteiny a s délkou minimálně 200 nukleotidů. Řada studií odhalila lncRNA zapojené do tumorigeneze prostřednictvím vazby na DNA, RNA i proteiny. Nové studie ukazují také na významné změny v expresi biotransformačních enzymů u HCC a i zde na interakce s mikroRNA (miRNA) a lncRNA. Předkládaná diplomová práce se věnuje problematice dlouhých nekódujících RNA ve vztahu k HCC. Shrnuje epidemiologickou situaci, rizikové faktory, aktuální možnosti diagnostiky a terapie tohoto onemocnění. Dále se zabývá genetickými a epigenetickými mechanismy přispívajícími k rozvoji HCC, se zaměřením na miRNA a lncRNA. Předmětem studia této problematiky je také...
|
|
|
Charakterizace glykoforem haptoglobinu v lidském séru
Darebná, Petra ; Pompach, Petr (vedoucí práce) ; Ptáčková, Renata (oponent)
Charakterizace glykoforem haptoglobinu v lidském séru Petra Darebná (Katedra biochemie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika) Změny v glykosylaci proteinů jsou spojovány s nádorovými onemocněními, především s hepatocelulárním a kolorektálním karcinomem. Tato práce se zabývá využitím na datech nezávislé analýzy pomocí iontově cyklotronové rezonance s Fourierovou transformací a tandemové hmotností spektrometrie s kapalinovou chromatografií a sledováním více reakcí ke kvantifikaci těchto změn u hepatocelulárního karcinomu, kolorektálního karcinomu a kolorektálního karcinomu s metastázemi do jater. V první fázi projektu byl haptoglobin směsných sér pacientů s hepatocelulárním karcinomem, kolorektálním karcinomem a kolorektálním karcinomem s metastázemi nabohacen pomocí hemoglobinu, imobilizovaného na aktivovanou CNBr Sepharosu 4B a následně purifikován pomocí vysokotlaké kapalinové chromatografie. Jednotlivé glykopeptidy haptoglobinu byly analyzovány pomocí iontově cyklotronové rezonance s Fourierovou transformací. V druhé fázi projektu byla použita pro analýzu změn glykosylace v závislosti na různém nádorovém onemocnění séra jednotlivých pacientů, u nichž byl částečně depletován albumin pomocí etanolového srážení. Jednotlivé fukosylované glykoformy N-glykopeptidů...
|
|
|
Změny exprese dlouhých nekódujících RNA u hepatocelulárního karcinomu
Krhutová, Magdaléna ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Matoušková, Petra (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmakologie a toxikologie Studentka: Bc. Magdaléna Krhutová Školitel: prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Název diplomové práce: Změny exprese dlouhých nekódujících RNA u hepatocelulárního karcinomu Hepatocelulární karcinom (HCC) je globálně jedním z vysoce prevalentních nádorových onemocnění, jehož počet případů, tak jako počet úmrtí na něj, každoročně narůstá. Molekulární mechanismy vzniku HCC jsou intenzivně studovány, avšak stále nejsou plně pochopeny. Mimo genetických vlivů se na patogenezi HCC podílí i vlivy epigenetické. Dlouhé nekódující RNA (lncRNA) jsou molekuly RNA bez schopnosti kódovat proteiny a s délkou minimálně 200 nukleotidů. Řada studií odhalila lncRNA zapojené do tumorigeneze prostřednictvím vazby na DNA, RNA i proteiny. Nové studie ukazují také na významné změny v expresi biotransformačních enzymů u HCC a i zde na interakce s mikroRNA (miRNA) a lncRNA. Předkládaná diplomová práce se věnuje problematice dlouhých nekódujících RNA ve vztahu k HCC. Shrnuje epidemiologickou situaci, rizikové faktory, aktuální možnosti diagnostiky a terapie tohoto onemocnění. Dále se zabývá genetickými a epigenetickými mechanismy přispívajícími k rozvoji HCC, se zaměřením na miRNA a lncRNA. Předmětem studia této problematiky je také...
|
|
|
Charakterizace glykoforem haptoglobinu v lidském séru
Darebná, Petra ; Pompach, Petr (vedoucí práce) ; Ptáčková, Renata (oponent)
Charakterizace glykoforem haptoglobinu v lidském séru Petra Darebná (Katedra biochemie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika) Změny v glykosylaci proteinů jsou spojovány s nádorovými onemocněními, především s hepatocelulárním a kolorektálním karcinomem. Tato práce se zabývá využitím na datech nezávislé analýzy pomocí iontově cyklotronové rezonance s Fourierovou transformací a tandemové hmotností spektrometrie s kapalinovou chromatografií a sledováním více reakcí ke kvantifikaci těchto změn u hepatocelulárního karcinomu, kolorektálního karcinomu a kolorektálního karcinomu s metastázemi do jater. V první fázi projektu byl haptoglobin směsných sér pacientů s hepatocelulárním karcinomem, kolorektálním karcinomem a kolorektálním karcinomem s metastázemi nabohacen pomocí hemoglobinu, imobilizovaného na aktivovanou CNBr Sepharosu 4B a následně purifikován pomocí vysokotlaké kapalinové chromatografie. Jednotlivé glykopeptidy haptoglobinu byly analyzovány pomocí iontově cyklotronové rezonance s Fourierovou transformací. V druhé fázi projektu byla použita pro analýzu změn glykosylace v závislosti na různém nádorovém onemocnění séra jednotlivých pacientů, u nichž byl částečně depletován albumin pomocí etanolového srážení. Jednotlivé fukosylované glykoformy N-glykopeptidů...
|
|
|
Od hledání nových onkogenů k pokusu předefinovat fenomén kancerogeneze
Pajer, Petr ; Dvořák, Michal (vedoucí práce) ; Vodička, Pavel (oponent) ; Eckschlager, Tomáš (oponent)
Zvolený experimentální model indukce klonálních nádorů inzerční mutagenezí MAV-2 se ukázal být velmi cenným a bohatým zdrojem informací o procesu transformace normální buňky v buňku nádorovou. V souhrnu bylo mapováno více než 2000 individuálních klonálních VIS z několika set nádorových vzorků. Bylo molekulárně analyzováno 5 tkáňově a histologicky odlišných nádorových typů a od nich odvozených tkáňových kultur. Při studiu byl objeven a popsán fenomén industáze. Hlavním cílem této práce však bylo pochopit obecné důvody a příčiny nádorové transformace buňky. Výsledky studia vedly autora k poněkud paradoxnímu tvrzení, že význam genetických změn v transformované buňce je přeceňován. Přestože popisování funkce jednotlivých genů, hledání nádorových markerů a molekulárních cílů pro terapii je stále velmi přínosné, domnívá se, že tradiční představa vzniku nádoru jako funkce hromadění mutací a jejich selekce je v současnosti významnou brzdou dalšího výzkumu. Úvahy na toto téma jsou shrnuty v závěrečné části předkládané disertační práce.
|
host ::
RSS.