|
|
Pocit profesionálního selhání a bezmoci sester pracujících v paliativní péči.
BENEŠ, Jiří
Předkládaná diplomová práce se zabývá tématem pocitu profesionálního selhání a bezmoci sester pracujících v paliativní péči. Cílem naší práce bylo zjistit, zda mají sestry vykonávající paliativní péči často pocity profesionálního selhání a bezmoci. Zjistit, jak práce v oblasti paliativní péče ovlivňuje osobní život sester. Zjistit, zda by si dotazované sestry znovu vybraly stejné povolání a zaměření. Zjistit s jakými problémy se nejčastěji setkávají sestry v rámci vykonávání paliativní péče. V souvislosti s výše zmíněnými cíli jsme si stanovili tyto výzkumné otázky. Jak ovlivňuje prostředí paliativní péče osobnost sestry a její život? Jaké faktory ovlivňují výkon práce sestry v paliativní péči? Jaké okolnosti vedly probandy k tomu, aby si zvolili povolání sestry a zaměření na paliativní péči? Jaké jsou sestrami nejčastěji uváděné zátěžové situace? Jak souvisí pracovní zátěž s pocitem bezmoci u dotazovaných sester? Jaké metody pomohly dotazovaným sestrám při vyrovnávaní se s zátěžovými situacemi souvisejícími s vykonáváním paliativní péče? K provedení výzkumného šetření jsme si vybrali kvalitativní přístup s využitím polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný vzorek tvořilo 15 probandů, z čehož 8 z nich byly sestry setkávající se s paliativní péčí mimo hospicová zařízení, a dalších 7 byly sestry z hospiců. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že vykonávání paliativní péče má velký vliv na život sester. Tento vliv však není vždy jenom negativní. Dotazované obvykle vnímají práci jako velmi psychicky náročnou a těžko oddělitelnou od osobního života. I přes to by si sestry svoje povolání vybraly znovu. Při vykonávání paliativní péče mají často pocity bezmoci. Pocity selhání však přichází pouze za určitých situací a spíše výjimečně. Beznaděj sestry obvykle nepociťují. Za nejhorší a nejčastější zátěž ve své práci považují konflikty na pracovišti, emocionální zátěž, zhoršení zdravotního stavu klientů, úmrtí klientů, komunikaci s rodinou zemřelého, velkou zodpovědnost, nepochopení se s klientem nebo jeho rodinou, psychické vypětí, péči o zmatené klienty, péči o agresivně se chovající klienty, péči o klienty, u kterých se nedaří utišit bolesti, úmrtí mladých klientů, nesmíření klienta nebo jeho rodiny s nevyléčitelnou nemocí a neinformovanost klienta v souvislosti s vážností jeho zdravotního stavu. Naše práce poukazuje na vnímání náročnosti práce v paliativní péči, která úzce souvisí se syndromem vyhoření. Otevírá tak prostor pro další výzkumy zaměřující se na syndrom vyhoření a psychosociální zátěž u sester pracujících v paliativní péči. Získané informace slouží také jako analýza stavu, pocitů a spokojenosti sester vykonávajících paliativní péčí. Na podkladě získaných informací obeznámíme vedení daných oddělení a zařízení s problémy, které jejich zaměstnanci řeší v souvislosti s pracovní zátěží při vykonávání paliativní péče. Dalším výstupem bude případně přednáška na vhodné konferenci.
|
|
|
Vývoj právní úpravy příspěvku na péči
Pechan, Lubomír ; Zemanová, Jana (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
Tématem rigorózní práce jsem se rozhodl zvolit oblast vývoje právní úpravy sociálního zabezpečení osob, které jsou v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu natolik funkčně postiženy, že se neobejdou bez pomoci a péče jiné osoby. Mojí snahou bude sledovat vývoj právních norem dávkového zabezpečení bezmocných osob od počátku, který se datuje krátce po vzniku samostatného Československa, až do současnosti, tedy po dobu téměř sta let. Jako cíl jsem si stanovil vytvořit nejen ucelený a komplexní popis samotného vývoje právní úpravy zvýšení důchodu pro bezmocnost, v současnosti transformovaného do příspěvku na péči, ale rovněž zhodnotit důsledky jednotlivých etap tohoto vývoje a jejich vlivu na současný stav právní úpravy této problematiky. Domnívám se, že nejen pro mne, ale i pro případné čtenáře této práce, může být velmi zajímavé sledovat, jakým způsobem se právní úprava dávek sociální péče podmíněných bezmocností, resp. závislostí na péči, vyvinula z kusého, velmi stručného segmentu práva sociálního zabezpečení, chápaného po dlouhá desetiletí jako jistý přívažek práva důchodového zabezpečení, ve svébytnou a vysoce sofistikovanou část práva sociálního zabezpečení. Z předkládané práce by měly být patrné impulsy a příčiny vzniku významných právních norem a jejich novelizací, ať již se jedná...
|
|
|
Eticko-psychologické kontexty vztahu sociálního pracovníka a klienta
SÝKOROVÁ, Eva
Práce reflektuje vztah sociálního pracovníka a klienta v eticko-psychologických kontextech a zprostředkovává porozumění jeho významu. Informuje o podmínkách vytváření optimálního vztahu mezi sociálním pracovníkem a klientem, ale i o rizicích, které mohou vzájemný vztah narušovat, zejména o riziku moci. V práci je charakterizován sociální pracovník, klient a jejich vztah z hlediska profesní etiky. Má-li být etická úvaha kompetentní, musí zahrnovat i psychologické poznatky jako jsou lidské potřeby, pohnutky a motivace jednání. V závěru práce jsou formulována etická východiska, která by měl sociální pracovník ve vztahu ke klientovi zohlednit. Jedná se o lidskou důstojnost, respekt, autonomii, odpovědnost, závislost a zranitelnost.
|
|
|
Domácí násilí a jeho vliv na psychosociální klima rodiny
BÖHMOVÁ, Michaela
BÖHMOVÁ, M. Domácí násilí a jeho vliv na psychosociální klima rodiny. České Budějovice 2013. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra psychologie. Vedoucí práce: PhDr. Ing. Marie Lhotová, Ph.D. Práce pojednává o domácím násilí, je rozdělena do dvou teoretických částí. První z těchto dvou teoretických částí je zaměřena na vymezení pojmu rodina, jaké jsou její základní funkce a co všechno ovlivňuje rodinné klima. Druhá část se podrobněji zaměřuje na domácí násilí - jaké jsou jeho znaky, formy a fáze, charakterizuje osobnost pachatele a oběti a v závěrečné kapitole s názvem "Rodinné klima" jsou vyvozeny závěry, které z uvedené práce vyplývají.
|
|
|
Příspěvek na péči - nový způsob integrace a pomoci občanům
KAZDOVÁ, Hana
Práce je zaměřena na příspěvek na péči jako na moderní způsob pomoci lidem, kteří se bez ní neobejdou. Je rozdělena do 5 základních částí. První část je zaměřena na historický vývoj v oblasti péče o potřebné. Druhá část práce je věnována pohledu na péči o potřebné v rámci EU. Platné právní úpravy v oblasti sociálních služeb je obsahem části třetí. Čtvrtá část práce je věnována zákonu o sociálních službách se zaměřením na příspěvek na péči. Pátá část je výzkumná a zaměřená konkrétně na zmapování praktického využívání příspěvku na péči {--} jak z pohledu čerpání finančních prostředků, tak z pohledu následného využívání sociálních služeb registrovanými poskytovateli x poskytování péče (poskytovateli - laiky) z řady rodinných příslušníků a počtu žádostí {--} nových i žádostí o zvýšení v regionu Strakonice za období roku 2007, 2008 a 2009. V závěru je určité zhodnocení a zamyšlení se nad aktuální situací a možným vývojem do budoucna.
|
|
|
Příspěvek na péči v benešovském regionu
NOVOTNÁ, Soňa
Tématem bakalářské práce je příspěvek na péči v benešovském regionu. Jejím cílem je představit čtenáři problematiku příspěvku na péči od jeho vzniku, nástin historie, a jeho postupné vyvíjení v období od ledna roku 2007 do února roku 2010. Práce obsahuje teoretickou část, praktickou část a přílohy. V teoretickém konceptu je vymezen příspěvek na péči a jeho právní úprava. Další kapitoly popisují příjemce příspěvku na péči a jejich potřeby, řízení o příspěvku na péči, problematiku sociálního šetření, práci lékařské posudkové služby a kontroly využívání příspěvku na péči. Součástí teoretické části je i kapitola vymezující téma obcí a sociálních pracovníků vybraného městského úřadu. V praktickém konceptu bakalářské práce je představena v rámci kasuistik problematika klientů využívajících příspěvek na péči. Přílohy obsahují příklady závěrečných zpráv z provedeného sociálního šetření, přehled úkonů posuzovaných při sociálním šetření u dospělého žadatele, záznam o kontrole využívání příspěvku na péči, statistické údaje o příspěvku na péči Městského úřadu Benešov.
|
|
|
Diagnostika pojmu tvořivost a souvisejících odborných pojmů v sémantickém prostoru studentů učitelství a učitelů na 1. stupni ZŠ
MAREŠOVÁ, Magdalena
Tato diplomová práce se zabývá diagnostikou pojmu tvořivost a souvisejících odborných pojmů v sémantickém prostoru studentů učitelství a učitelů na 1. stupni ZŠ. Hlavním cílem bylo zjistit, do jaké míry spolu souvisí vnímání vybraných odborných pojmů mezi studenty učitelství na pedagogické fakultě a učiteli v praxi na 1. stupni ZŠ. Teoretická část obsahuje kapitolu o teorii výzkumu v pedagogice a odborné vymezení výzkumné metody sémantického diferenciálu. Další kapitola se zabývá teoretickým vymezením pojmu tvořivost a dalších zkoumaných pojmů. V praktické části jsou zpracovány výsledky výzkumu vnímání zvolených odborných pojmů, doložené potřebnými tabulkami a grafy.
|
host ::
RSS.