|
|
Využití indexů znečištění pro zhodnocení kontaminace půd
Čmelíková, Dorota ; Pavlovský, Jiří (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou znečištění půdy těžkými kovy a využitím indexů k jejich zhodnocení. Byly zvoleny dvě oblasti k posouzení a porovnání. Analyzovanými kovy byly rtuť, zinek, měď, olovo a kadmium. Obsahy těžkých kovů byly stanoveny v 15ti vzorcích odebraných v oblasti Kyjova a v 15ti vzorcích poskytnutých z oblasti Ostravy. Stanovení bylo provedeno metodami AMA-254 a FAAS. Ze stanovených koncentrací byly následně vyhodnoceny indexy znečištění a byly posouzeny zdravotní rizika. Znečištění v Kyjově bylo zhodnoceno jako nízké až střední bez zdravotního rizika. Oblast Ostravy byla zhodnocena jako středně až vysoce znečištěná s nízkým zdravotním rizikem, obzvláště pro děti.
|
|
|
Kontaminace životního prostředí těžebních oblastí a možnosti jejich fytoremediace
Pecina, Václav ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Pavlů,, Lenka (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Znečištění životního prostředí těžkými kovy je globálním problémem eskalujícím v oblastech s těžbou nerostných surovin. Hledání řešení tohoto problému je předmětem výzkumu posledních dekád. Tato práce je koncipována jako soubor čtyř případových studií zaměřených na znečištění životního prostředí těžebních oblastí a fytoremediaci znečištěných půd. Závěry všech čtyř studií jsou diskutovány v kontextu situace v Mongolsku, kde je řešení této problematiky v iniciálním stádiu. Výsledky šetření znečištění životního prostředí těžebních oblastí ukázaly (I) nevhodnost transformace důlně-úpravárenského závodu a haldy v Příbrami na lesopark s ohledem na přetrvávající silné znečištění půdy těžkými kovy (As, Cd, Pb a Zn) znamenající potenciální zdravotní rizika pro návštěvníky a inhibici sazenic stromů i po realizaci rekultivačního projektu a (II) nízkou úroveň znečištění půdy těžebních oblastí v Mongolsku bez předpokládaných rizik pro obyvatele. Výsledky fytoremediačních studií potvrdily potenciál Lupinus luteus L. a Festuca rubra L. v kombinaci se specifickými aditivy (zejména biouhlem z vrbové štěpky, popelu z drůbežího peří a chalcedonitem) pro asistovanou fytostabilizaci znečištěných půd, příslušně pro Cd, Cr, Cu, Ni a Zn a Cr(VI), a tedy i potenciál pro využití při fytoremediaci půd v těžebních oblastech znečištěných těžkými kovy. S ohledem na nekontrolovanou pastvu v Mongolsku je pro snížení rizik šíření kontaminace a intoxikace nejen hospodářských zvířat nezbytná fytostabilizace hald a jejich znepřístupnění. Perspektivním druhem pro fytoremediaci v Mongolsku může být Larix sibirica Ledeb.; vhodným typem managementu těžebních odpadů asistovaná fytostabilizace s využitím potenciálně dostupného hnoje a štěpky. Budoucí výzkum by měl realizovat experimenty s identifikovanými druhy rostlin a aditivy a nalézt další vhodné lokální druhy schopné vytvořit souvislý vegetační pokryv.
|
|
|
Využití indexů znečištění pro zhodnocení kontaminace půd
Čmelíková, Dorota ; Pavlovský, Jiří (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou znečištění půdy těžkými kovy a využitím indexů k jejich zhodnocení. Byly zvoleny dvě oblasti k posouzení a porovnání. Analyzovanými kovy byly rtuť, zinek, měď, olovo a kadmium. Obsahy těžkých kovů byly stanoveny v 15ti vzorcích odebraných v oblasti Kyjova a v 15ti vzorcích poskytnutých z oblasti Ostravy. Stanovení bylo provedeno metodami AMA-254 a FAAS. Ze stanovených koncentrací byly následně vyhodnoceny indexy znečištění a byly posouzeny zdravotní rizika. Znečištění v Kyjově bylo zhodnoceno jako nízké až střední bez zdravotního rizika. Oblast Ostravy byla zhodnocena jako středně až vysoce znečištěná s nízkým zdravotním rizikem, obzvláště pro děti.
|
|
|
Epidemiologická analýza vlivu znečištění ovzduší na zdraví v regionálním měřítku
Rychlíková, Eva ; Šrám, Radim (vedoucí práce) ; Bartoňová, Alena (oponent) ; Holcátová, Ivana (oponent)
Epidemiologická analýza vlivu znečištění ovzduší na zdraví v regionálním měřítku MUDr. Eva Rychlíková ABSTRAKT Práce se týká hodnocení zdravotního rizika znečištění ovzduší aerosolovými částicemi v některých jeho významných krocích. Přináší důkazy o expozici znečištění ovzduší u citlivých skupin populace a jejích důsledcích. Expozice je počátek příčinného řetězce nemocí, které vznikají z vnějších příčin. Jejím přičiněním může vzniknout zdravotní riziko a je také jeho hlavní podmínkou. Není-li expozice, není ani zdravotní riziko. Abychom mohli riziku předcházet, musíme expozici znát. Hodnotili jsme kvalitu ovzduší a pravděpodobnost zdravotního efektu. Sledovali jsme expozici pomocí aktivitního dotazníku u tří skupin populace, která je citlivá vůči faktorům životního prostředí. Změřili jsme personální expozici u dětí. Při sestavení dotazníku jsme respektovali doporučení US EPA a WHO. Citlivost populace je dána vlastnostmi organismu, specifickým obdobím jeho vývoje, způsobem života, okolnostmi, za kterých k expozici znečištění dochází. Hodnotili jsme dopady aerosolových částic na zdraví, kterými jsou respirační nemocnost dětí, dlouhodobá úmrtnost, krátkodobá úmrtnost. Znečištění ovzduší a jeho vývoj bylo hodnoceno pro Ústecký kraj, Prahu a Moravskoslezský kraj. Ve stejném území byly sledovány pravděpodobné...
|
|
|
Hodnocení rizik,prevence a podpora zdraví na pracovišti vybraného podniku v Olomouckém kraji
SVOBODOVÁ, Klára
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit zdravotní riziko lokální svalové zátěže horních končetin při práci operátor na pracovišti vybraného podniku v Olomouckém kraji a navrhnout vhodná preventivní opatření. Byly položeny 3 výzkumné otázky: ,,Jsou dodrženy přípustné hodnoty stanovené v % maximální síly při práci operátorů??, ,,Jsou dodrženy hygienické limity stanovené pro počty pohybů při práci operátorů?? a ,,Jaká jsou vhodná preventivní opatření v případě rizika lokální svalové zátěže při práci montážního charakteru?? Diplomová práce byla řešena jako kvalitativní výzkum. Sledovaný soubor tvořili pracovníci profese operátor na pracovišti vybraného podniku v Olomouckém kraji. Ke sběru dat byla použita technika přímého, nezúčastněného a zjevného pozorování, studium odborné literatury, platných legislativních předpisů a zkušebních protokolů. Výsledky měření jsem zpracovala a porovnala s hodnotami hygienických limitů, které jsou uvedeny v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., v platném znění. Na podkladě zhodnocení získaných dat jsem zařadila práci operátor do rizikové kategorie 3 z hlediska sledovaného faktoru lokální svalové zátěže podle kritérií stanovených vyhláškou č. 432/2003 Sb., v platném znění. Na podkladě zhodnocení rizika a kategorizace prací jsem navrhla vhodná preventivní opatření pro omezení vlivu lokální svalové zátěže při práci. Pro komplexnější posouzení vlivu lokální svalové zátěže na pracovníky jsem sestavila jednoduchý dotazník zaměřený na subjektivní hodnocení zátěže pohybového aparátu při práci. Na základě výzkumu jsem vyvodila hypotézu: ,,S narůstajícím trendem výskytu profesionálních onemocnění končetin z přetížení spojeným s nezanedbatelným sociálním, ekonomickým a společenským dopadem těchto onemocnění je třeba zaměřit větší pozornost na soustavné vyhledávání, posouzení a vyhodnocení rizika faktoru lokální svalové zátěže při práci.?
|
host ::
RSS.