|
|
Riadenie ľudských zdrojov v zdravotníckom zariadení
Valeková, Ľuboslava
Tato bakalářská práce se věnuje procesu řízení lidských zdrojů ve vybraném zdravotnickém zařízení, v Univerzitní nemocnici v Martině, v období pandémie, tedy v letech 2020-2022. Cílem bylo identifikovat změny v řízení lidských zdrojů, které vznikly v souvislosti s krizovou situací, a určit jejich ekonomický dopad. Změny byly identifikovány na základě polostrukturovaného rozhovoru, který byl proveden s pracovníky Univerzitní nemocnice v Martině. Ekonomické dopady těchto změn byly identifikovány na základě analýzy změn jednotlivých položek v účetních závěrkách ve sledovaném období. Výsledkem je určení ekonomických dopadů jednotlivých změn v řízení lidských zdrojů v Univerzitní nemocnici v Martině a doporučení ke zlepšení efektivity procesu řízení lidských zdrojů s ohledem na jejich ekonomický dopad.
|
|
|
Přístup k rodičkám v rámci porodní a poporodní péče
Černá, Johanka ; Kotherová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Tato práce se zabývá přístupem zdravotníků k rodičkám v rámci porodní a poporodní péče. Cílem této práce je popsat zkušenosti respondentek kvalitativních rozhovorů s přístupem zdravotníků v rámci porodní a poporodní péče, identifikovat co z jejich zkušenosti s přístupem zdravotníků pro respondentky stěžejní a prozkoumat jaký vliv na ženy má aplikovaný přístup zdravotníků. Výchozími koncepty této práce jsou modely paternalistického a partnerského vztahu mezi lékařem a pacientem a koncept péče orientované na člověka. Hlavním zjištěním výzkumu je, že dotazované ženy, které zažily spíše paternalistický přístup ze strany poskytovatelů péče, byly ve většině případů těmi, které tvrdily, že jsou se svou zkušeností nespokojené, a uvedly že by v případě dalšího porodu ve stejné nemocnici rodit nechtěly. Naopak ženy, které zažily spíše partnerský přístup, označily svůj zážitek za příjemný a uvedly, že by rády rodily znovu ve stejné nemocnici. Výzkum identifikoval šest klíčových témat, která dotazované ženy označily za zásadní v přístupu poskytovatelů péče. Těmito tématy jsou rutina, soukromí, informace, fyzická integrita, způsob komunikace a míra empatie. Kromě hlavních zjištění výzkum také poukázal na to, že může vzniknout konflikt mezi paternalistickým a partnerským přístupem zdravotníků. To se prokázalo...
|
|
|
Analýza a možnosti podpory pracovníků ve zdravotnictví během aktuální krizové situace s COVID-19
MRÁZKOVÁ, Vendula
Koronavirové onemocnění COVID-19 je způsobeno novým typem koronaviru SARS-CoV-2. Česká republika se k datu 1. 12. 2021 nacházela v 5. stupni pohotovosti, neboli v kritickém stavu protiepidemického systému. Kritický stav znamená, že kapacita systému nemocniční lůžkové a intenzivní péče se začíná blížit svému limitu, počet nakažených v populaci je vysoký a probíhá komunitní šíření nákazy. K datu 8. 12. 2021 ukazovala statistika v České republice 19 482 nových případů nákazy COVID-19, celkem 2 282 212 potvrzených případů nákazy, 6 670 hospitalizovaných, 1 963 455 vyléčených obyvatel, 14 031 605 vykázaných očkování a 34 034 úmrtí. WHO k datu 20. 1. 2023 publikovalo celkový počet 663 640 386 potvrzených případů s COVID-19 a 6 713 093 úmrtí ve světě v časovém úseku od 31. 12. 2019 -16. 1. 2023. Současné koronavirové onemocnění má celosvětový dopad, ovšem pracovníci ve zdravotnictví hrají zásadní roli a jsou jednou z nejvíce exponovaných skupin. Stres v ošetřovatelství v oblasti duševního zdraví je již dlouho uznáván jako vliv na výkon jednotlivce, nemoc a udržení zaměstnání. Od začátku pandemie se zdravotničtí pracovníci potýkají s vyšším pracovním nasazením, jsou vystaveni riziku přenosu infekce na sebe a své blízké, proto často bývají od nich odloučeni. Zažívají diskomfort způsobený používáním většího množství ochranných pomůcek. Dále jsou vystaveni zátěžovým situacím, kdy umírá velké množství mladých i starších lidí s ohledem na nedostatečnou kapacitu lůžek a ventilátorů, rozhodují o lidských životech, a komu bude přednostně poskytnuta péče. Proto je přirozené, že se zaměstnanci dostávají do deprese, mají strach, stavy úzkosti, jsou podrážděni, trpí poruchou spánku nebo se objevují případy, kdy situaci řeší alkoholem.
|
|
|
Intenzivní péče z pohledu laické veřejnosti
Vengrínová, Jaroslava ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Lišková, Iveta (oponent)
Diplomová práce se skládá ze dvou částí - teoretické a empirické. Teoretická část diplomové práce se zabývá základním významem pojmu intenzivní péče - jejím rozdělením, historií, popisem intenzivního pracoviště a zdravotnického personálu působícího na pracovištích intenzivní péče (vzdělání, kompetence). Dále pojednává o nemocném v intenzivní péči a jeho potřebách. V empirické části bylo cílem zjistit znalosti u české laické veřejnosti a postoj, který zaujímá k intenzivní péči, její zkušenosti s intenzivní péčí v roli pacienta nebo osoby blízké nemocnému. Metodikou diplomové práce bylo průzkumné šetření pomocí dotazníků mezi respondenty laické veřejnosti, kterých bylo celkově 259. Na základě statistického zhodnocení získaných dat pomocí počítačového statistického programu bylo zjištěno, že laická veřejnost dokáže pojem intenzivní péče definovat a že ti, kteří měli zkušenost s pracovištěm intenzivní péče, uváděli, že toto prostředí vnímali pozitivně, což bylo v této práci překvapujícím zjištěním. Dále se zjistilo, že respondenti informace stále postrádají, proto by při jakémkoliv styku s pracovištěm intenzivní péče uvítali informační leták. Na základě tohoto zjištění byl proto informační leták vypracován. Klíčová slova: intenzivní péče, laická veřejnost, informační leták, pracovníci ve...
|
|
|
Další vzdělávání pracovníků v zařízení pro seniory
LOUKOTOVÁ, Eva
Ve své bakalářské práci se zabývám dalším vzdělávání zaměstnanců v zařízení pro seniory. Zjišťuji, zda a jakým způsobem se zaměstnanci v domovech pro seniory na území Prahy vzdělávají, co pro ně další vzdělávání znamená a jak je pro ně důležité. Zkoumám motivaci k dalšímu vzdělávání a využívání možných nabídek. V teoretické části se zabývám personálním zajištěním v domovech pro seniory a současným stavem celoživotního vzdělávání a jeho dělením. Stěžejním tématem bylo pro mě další vzdělávání a jeho místo v akreditovaných vzdělávacích institucí. Praktická část je založená na vyhodnocení dotazníkového šetření. Dotazníky byly sestaveny na základě stanovených hypotéz. Dotazníky byly rozdány v 5 domovech pro seniory na území hlavního města Prahy. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 84 zaměstnanců a 5 zaměstnavatelů. Cílem práce bylo zjistit realizované další vzdělávání v zařízení pro seniory za období dvou let a porovnat je s možnostmi (nabídkami) vzdělávacích institucí. Pro zjištění tohoto cíle byl zvolen kvantitativní výzkum. V závěru práce jsem vypíchla největší problémy dalšího vzdělávání, což je špatné legislativní zakotvení a velká finanční zátěž, tudíž malá podpora ze strany státu.
|
host ::
RSS.