|
|
Vyhodnocení fenologických fází dospělého bukového porostu na Ekosystémové stanici Štítná nad Vláří
Střecha, Jaroslav
Na Ekosystémové stanici Štítná nad Vláří v Bílých Karpatech probíhá snímkování fenologickými kamerami uvnitř dospělého bukového porostu z meteorologického stožáru spolu se sběrem meteorologických dat od roku 1960. Fenologie zaznamenává pravidelně se opakující změny na rostlinách, tzv. fenofáze v návaznosti na vnějším prostředí a především počasí. Lesní ekosystémy proto fungují jako významný bioindikátor klimatických změn. Z fenologického pozorování v letech 2018–2020 byly vyhodnoceny fenofáze buku dvěma způsoby. Vizuálním vyhodnocením a pomocí analýzy vegetačního indexu ze snímku fenologických kamer. Obrazové analýzy zaznamenají fenologickou fázi dříve než pozorovatel. Došlo ke zvýšení průměrné roční teploty, což mělo za následek prodloužení vegetačního období. Vegetační léto se prodloužilo až o 82. dní. Tento trend klimatických změn spolu s výskytem let s nedostatkem srážek bude mít negativní vliv na vitalitu buku a lesních ekosystémů.
|
|
|
Jak ovlivní delší vegetační sezóna poutání uhlíku do biomasy rostlin
Kasperová, Denisa ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Ponert, Jan (oponent)
V důsledku činnosti člověka je do ovzduší uvolňováno velké množství skleníkových plynů, zejména CO2, které zapříčiňují větší skleníkový efekt a nárůst teploty povrchu planety i vzduchu v atmosféře. Probíhající klimatická změna je jednou z velkých výzev, které společnost čelí, neboť rostoucí teploty na planetě značně ovlivňují fungování jejich ekosystémů. Extrémy vznikající při změně klimatu, zejména růstu teploty a nedostatek srážek nebo změna roční distribuce srážek ovlivňují fyziologii a fenologii rostlin. Vyšší teploty zapříčiňují posun a prodloužení vegetačních období rostlin, a to má přímý dopad na poutání uhlíku do rostlinné biomasy prostřednictvím biochemického fyziologického procesu rostlin zvaného fotosyntéza. Růst koncentrace CO2 v atmosféře zpomalují terestrické lesní ekosystémy, neboť ve svých pletivech, zejména ve dřevě dokáží zadržet uhlík po relativně dlouhou dobu, než se vrátí zpět do atmosféry. Účinnost poutání uhlíku do biomasy však závisí i na dalších fyziologických procesech, např. fotorespiraci, dýchání, výměně plynů mezi rostlinou a atmosférou. Stresory způsobené klimatickou změnou pak mohou omezit růst, fotosyntézu, navýšit respiraci a může tak dojít k omezení poutání uhlíku do biomasy až k uhynutí, čímž je narušen globální koloběh uhlíku.
|
|
|
Optical properties of the leaf in relation to its anatomical traits
Neuwirthová, Eva ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Tomášková, Ivana (oponent) ; Písek, Jan (oponent)
K předpovědi reakcí ekosystémů na faktory prostředí se běžně používají funkční znaky rostlin na úrovni listu, popisující projevy globálních změn klimatu na úrovni ekosystémů. Mezi funkční znaky rostlin řadíme jak biofyzikální vlastnosti listu (např. obsah fotosyntetických pigmentů a obsahu vody) tak jeho strukturní vlastnosti (např. tloušťka listu a poměr fotosyntetických a nefotosyntetických pletiv listu). Biofyzikální a strukturní vlastnosti listu je možné zjišťovat buď destruktivně v laboratoři, nebo nedestruktivně s využitím optických vlastností listu. Ačkoli je odhadování obsahu chlorofylu na základě optických vlastností listů dobře zavedenou metodou, vliv struktury a vnitřní anatomie listů na jejich optické vlastnosti je důkladně studován teprve v posledních dvou dekádách. Publikace zahrnuté v mé práci a většina práce je věnována evropským opadavým dřevinám, typickým pro temperátní a hemiboreální lesy s listy vykazujícími podobnou dorziventrální strukturu, (tj. mezofyl je diferencován na palisádový a houbovitý parenchym). Dále má disertační práce zahrnuje studii vlivu strukturních znaků povrchu listů dvou skupin bylin na jejich optické vlastnosti. V této studii byly použity dvě skupiny fylogeneticky blízkých bylin se srovnatelnou vnitřní strukturou listů (mutanty Arabidopsis thaliana L. a...
|
|
|
Změny délek období s charakteristickými teplotami vzduchu
Holtanová, Eva
Název práce: Změny délek období s charakteristickými teplotami vzduchu Autor: Eva Černochová Katedra: Katedra meteorologie a ochrany prostředí Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Jaroslava Kalvová, CSc. e-mail vedoucího: jaroslava.kalvova@mff.cuni.cz Abstrakt: Délky období s charakteristickými teplotami vzduchu byly odvozovány metodou lineární interpolace a metodou robustní lokálně vážené regrese. Výpočty byly provedeny pro 10 stanic na území ČR a pro výstupy regionálních klimatických modelů HIRHAM a RCAO ve 4 uzlových bodech. Byly spočteny jak čtyřicetileté (1961-2000) resp. třicetileté (1961-1990) průměry délek období, tak desetileté průměry. Značná pozornost byla též věnována analýze vlastností použitých metod. Na většině stanic došlo v průběhu 20. století k prodloužení širšího i užšího vegetačního období a letního období. Výrazným rysem u desetiletých průměrů délek širšího a užšího vegetačního období bylo zkrácení v letech 1971-1980. Z porovnání výstupů regionálních klimatických modelů HIRHAM a RCAO s daty naměřenými na stanicích vyplynulo, že třicetileté průměry délek období s charakteristickými teplotami vzduchu dokázaly oba modely dobře odhadnout zhruba v polovině případů, desetileté průměry u většiny stanic nedokázaly modely dobře odhadnout. Klíčová slova: robustní lokálně vážená regrese,...
|
|
|
Charakteristika odrůdové skladby lupin pro pěstování v ČR
VOKURKA, Ondřej
Tato práce rozebírá formou literární rešerše současný stav a možnosti pěstování lupin v České republice se zaměřením na jejich odrůdovou skladbu. Po úvodní charakteristice rozsáhlého rodu Lupinus a kapitolách o historii, současném významu a využití lupiny následuje detailní botanický popis kulturních druhů tohoto rodu. Zvláštní pozornost je věnována vegetační době, jakožto významnému faktoru ovlivňujícímu potenciál pěstování lupin v ČR. Další kapitoly se zabývají nezbytnými poznatky týkajícími se požadavků jednotlivých druhů na stanoviště a agrotechnických zásad při pěstování lupiny. Poté už jsou postupně rozebrány jednotlivé druhy z hlediska jejich významu, botanického popisu a nároků na prostředí. Rešerše je zakončena nástinem šlechtitelských trendů a charakteristikou dostupné odrůdové skladby včetně popisu u nás v současnosti registrovaných odrůd.
|
|
|
Změny délek období s charakteristickými teplotami vzduchu
Holtanová, Eva
Název práce: Změny délek období s charakteristickými teplotami vzduchu Autor: Eva Černochová Katedra: Katedra meteorologie a ochrany prostředí Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Jaroslava Kalvová, CSc. e-mail vedoucího: jaroslava.kalvova@mff.cuni.cz Abstrakt: Délky období s charakteristickými teplotami vzduchu byly odvozovány metodou lineární interpolace a metodou robustní lokálně vážené regrese. Výpočty byly provedeny pro 10 stanic na území ČR a pro výstupy regionálních klimatických modelů HIRHAM a RCAO ve 4 uzlových bodech. Byly spočteny jak čtyřicetileté (1961-2000) resp. třicetileté (1961-1990) průměry délek období, tak desetileté průměry. Značná pozornost byla též věnována analýze vlastností použitých metod. Na většině stanic došlo v průběhu 20. století k prodloužení širšího i užšího vegetačního období a letního období. Výrazným rysem u desetiletých průměrů délek širšího a užšího vegetačního období bylo zkrácení v letech 1971-1980. Z porovnání výstupů regionálních klimatických modelů HIRHAM a RCAO s daty naměřenými na stanicích vyplynulo, že třicetileté průměry délek období s charakteristickými teplotami vzduchu dokázaly oba modely dobře odhadnout zhruba v polovině případů, desetileté průměry u většiny stanic nedokázaly modely dobře odhadnout. Klíčová slova: robustní lokálně vážená regrese,...
|
|
|
Změny délek odobí s charakteristickými teplotami vzduchu
Černochová, Eva ; Metelka, Ladislav (oponent) ; Kalvová, Jaroslava (vedoucí práce)
Název práce: Změny délek období s charakteristickými teplotami vzduchu Autor: Eva Černochová Katedra: Katedra meteorologie a ochrany prostředí Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Jaroslava Kalvová, CSc. e-mail vedoucího: jaroslava.kalvova@mff.cuni.cz Abstrakt: Délky období s charakteristickými teplotami vzduchu byly odvozovány metodou lineární interpolace a metodou robustní lokálně vážené regrese. Výpočty byly provedeny pro 10 stanic na území ČR a pro výstupy regionálních klimatických modelů HIRHAM a RCAO ve 4 uzlových bodech. Byly spočteny jak čtyřicetileté (1961-2000) resp. třicetileté (1961-1990) průměry délek období, tak desetileté průměry. Značná pozornost byla též věnována analýze vlastností použitých metod. Na většině stanic došlo v průběhu 20. století k prodloužení širšího i užšího vegetačního období a letního období. Výrazným rysem u desetiletých průměrů délek širšího a užšího vegetačního období bylo zkrácení v letech 1971-1980. Z porovnání výstupů regionálních klimatických modelů HIRHAM a RCAO s daty naměřenými na stanicích vyplynulo, že třicetileté průměry délek období s charakteristickými teplotami vzduchu dokázaly oba modely dobře odhadnout zhruba v polovině případů, desetileté průměry u většiny stanic nedokázaly modely dobře odhadnout. Klíčová slova: robustní lokálně vážená regrese,...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.