|
|
Biotechnologické metody v reprodukci skotu
Novotná, Eliška
Tato bakalářská práce pojednává o biotechnologických metodách reprodukce skotu. Jedná se o literární rešerši z odborných článků a literatury. Na začátku práce jsou popsány základní informace o reprodukci, inseminaci a její historii. Na historii navazuje popis a vysvětlení jednotlivých metod vyhledávání říje u skotu. Dále jsou v bakalářské práci popsány jednotlivé využívané způsoby inseminace skotu a také využití embryotransferu, které je porovnáno se samotnou inseminací. Následně jsou shrnuty a popsány metody detekce gravidity a jejich využití. V závěru práce jsou shrnuty zjištěné informace o inseminaci skotu.
|
|
|
Hodnocení predikce tělesné kompozice měřené duální bioimpedancí ve srovnání s biompedanční spektroskopií.
Žídková, Natálie ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent)
KATEDRA BIOLOGICKÝCH A LÉKAŘSKÝCH VĚD Hodnocení predikce tělesné kompozice měřené bioimpedanční Natálie Žídková Vedoucí diplomové práce: doc. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. HRADEC KRÁLOVÉ, 2022/2023 ABSTRAKT Cílem této práce bylo zhodnotit predikci tělesného složení metodou duální bioimpedanční analýzy vzhledem k predikci tělesného složení metodou spektroskopické bioimpedanční analýzy. Do studie bylo zařazeno pět těhotných žen (prvorodiček) s fyziologicky probíhajícím těhotenstvím. Každá z nich se zúčastnila tří vyšetření, konkrétně v období mezi 17.-27. týdnem gravidity, 28.-35. týdnem gravidity a 36.-38. týdnem gravidity. Pro měření byla využívána osobní digitální váha Tanita RD-953 (Tanita Corporation, Tokio, Japonsko) představující duální bioimpedanční analýzu a přístroj BCM - Body Composition Monitor (Fresenius Medical Care, Bad Homburg, Německo) představující spektroskopickou bioimpedanční analýzu. Výsledky měření byly porovnány pomocí statistické analýzy. Mezi měřeními metodou BIA a BIS nebyly Wilcoxonovým testem nalezeny žádné statisticky významné odchylky. Oproti tomu Bland-Altmanův test nalezl statisticky významné odlišnosti v měření tělesného tuku v prvním a druhém sledovaném období a dále v měření netučné složky v prvním sledovaném období. V případě predikce tělesného tuku byly mezi metodou BIA...
|
|
| |
|
|
Březost klisny a nejčastější příčiny abortů
Hueberová, Svatava
Tato práce se zabývá zkoumáním průběhu březosti klisen. Jejím cílem je shrnout poznatky o faktorech ovlivňujících reprodukční funkce klisny a jejich vliv na prenatální mortalitu. V této práci jsou popsány reprodukční orgány klisny, průběh pohlavního cyklu a jeho neurohumorální řízení. V neposlední řadě je zde věnována kapitola o vlivu infanticidy na vysokou potratovost klisen.
|
|
|
Složení tělních tekutin u žen v době gravidity
Bardová, Petra ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Kovařík, Miroslav (oponent)
Cílem této práce bylo změřit a vyhodnotit množství tělních tekutin těhotných žen v průběhu gravidity a jejich vztahy s dalšími sledovanými parametry. Metodou bioimpedanční spektroskopie za využití přístroje Body Composition Monitor od společnosti Fresenius Medical Care byla získána data o stavu tělních tekutin u deseti těhotných žen zařazených do longitudinální klinické studie probíhající za spolupráce Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy a Porodnické a gynekologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Přístroj měřil bioimpedanci na 50 frekvencích v rozsahu od 5 KHz do 1000 KHz a všechny ženy absolvovaly celkem tři vyšetření ve stanovených obdobích (17.-27. týden, 28.-35. týden a 36.-38. týden gravidity). Při každém měření se dbalo na dodržování standardních podmínek a správné provedení. Ve sledovaném období byly u žen zaznamenány statisticky významné změny v objemech tělních tekutin. Medián objemu celkové tělesné tekutiny (TBW) se zvýšil o 3,8 l, medián objemu extracelulární tekutiny (ECW) o 1,4 l a medián objemu intracelulární tekutiny (ICW) se zvýšil o 2,3 l. Zvýšení tekutin v těle doprovázelo snížení hodnot rezistence. Snížení hodnot vykazoval během těhotenství také parametr převodnění. Spearmanova korelace prokázala signifikantní vztahy mezi tělními tekutinami a hmotností těhotné...
|
|
|
Klidová energetická potřeba u těhotných žen
Volavka, Pavel ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Kovařík, Miroslav (oponent)
Cíl práce Cílem této diplomové práce bylo stanovit klidový energetický výdej (REE) těhotných žen s využitím nepřímé kalorimetrie, nalézt souvislosti s ostatními sledovanými parametry a výsledek porovnat s podobnými studiemi. Metodika Klidový energetický výdej byl vypočítán spotřebou kyslíku a produkcí oxidu uhličitého metodou nepřímé kalorimetrie. Nepřímá kalorimetrie byla prováděna pod kanopou v klidu na lůžku, bez rušivých elementů, po dvanáctihodinovém lačnění. Studie se zúčastnilo 10 zdravých těhotných žen. Vyšetření probíhalo celkem ve třech období gestace (21.-27., 31.-32., 36.-37. týden). Výsledky Zjistili jsme, že klidový energetický výdej byl zvyšován s délkou těhotenství. Medián REE byl při jednotlivých vyšetření následující: 1412 kcal/den při prvním vyšetření, 1697 kcal/den při druhém a při posledním vyšetření 1902 kcal/den. Prokázali jsme statisticky významné korelace REE s tělesnou hmotností a REE s netučnou tělesnou hmotou (FFM). Závěr Těhotenství je náročný proces, při kterém dochází v ženském těle k mnoha změnám. Studií jsme potvrdili nárůst REE s maximem na konci těhotenství. Z výsledků je patrné, že odhadované hodnoty REE a naměřené hodnoty REE jsou odlišné. Klíčová slova: klidová energetická potřeba, gravidita
|
|
|
Hyperkoagulační stavy u žen po in vitro fertilizaci
HODINOVÁ, Lenka
Tato práce je zaměřena na hyperkoagulační stavy u žen po asistované reprodukci. Graviditu můžeme definovat jako získaný hyperkoagulační stav. V těhotenství nastávají změny, které mohou vést ke vzniku tromboembolismu. Výskyt dalšího vrozeného či získaného hyperkoagulačního stavu toto riziko ještě zvyšuje. Cílem práce je popsat rozdíly mezi dvěma skupinami těhotných žen, a to spontánně gravidních a gravidních po in vitro fertilizaci. V první části práce jsou porovnány rozdíly ve výskytu hyperkoagulačních stavů. Druhá část práce je zaměřena na vliv způsobu početí a dalších sledovaných faktorů na výsledek gravidity. Pro analýzu byla získána data žen navštěvující Ambulance klinické hematologie, doplněna záznamy výsledků gravidity z oddělení Neonatologie Nemocnice České Budějovice, a. s.
|
|
|
Kvalita života u gravidních žen očekávajících dítě s VVV ( vrozená vývojová vada - rozštěp)
ŘEŽÁBKOVÁ, Šárka
Pojem kvalita života je dnes běžnou součástí laického slovníku. Lze říci, že jde o pojem relativně nový, velmi kontroverzní a poměrně těžko uchopitelný. Kontroverznost tohoto tématu spočívá v tom, že neexistuje všeobecně přijímaná definice kvality života a neexistuje ani žádný jednoznačný koncept tohoto pojmu. Tato bakalářská práce pojednává o kvalitě života gravidních žen očekávajících dítě s vrozenou vývojovou vadou. Cílem bakalářské práce bylo zjistit kvalitu života u gravidních žen, kterým byla sdělena diagnóza dítěte s vrozenu vývojovou vadou (rozštěp). Zjistit jejich odlišnost od žen, které očekávají zdravého novorozence. V této práci se zejména soustředím na psychický stav v době těhotenství při zjištění dané diagnózy. Praktická část byla realizována pomocí standardizovaného dotazníku SEIQol a doplněna anketou, kterou autorka navrhla pro tento účel. Experimentální soubor čítal 20 žen, kontrolní soubor rovněž 20 žen. Na základě vyhodnocení dotazníku byl cíl práce naplněn a došla jsem k závěrům. Zpracováním odpovědí bylo zjištěno, že se většina žen z kontrolní i experimentální skupiny shoduje v životních hodnotách. U dotazovaných žen se chlapec narodil v 56 %. Z dotazovaných žen uvedlo 51 %, že jejich psychický stav byl při sdělení diagnózy dítěte špatný, u 28 % dokonce velmi špatný.
|
|
|
Složení tělních tekutin u žen v době gravidity
Bardová, Petra ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Kovařík, Miroslav (oponent)
Cílem této práce bylo změřit a vyhodnotit množství tělních tekutin těhotných žen v průběhu gravidity a jejich vztahy s dalšími sledovanými parametry. Metodou bioimpedanční spektroskopie za využití přístroje Body Composition Monitor od společnosti Fresenius Medical Care byla získána data o stavu tělních tekutin u deseti těhotných žen zařazených do longitudinální klinické studie probíhající za spolupráce Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy a Porodnické a gynekologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Přístroj měřil bioimpedanci na 50 frekvencích v rozsahu od 5 KHz do 1000 KHz a všechny ženy absolvovaly celkem tři vyšetření ve stanovených obdobích (17.-27. týden, 28.-35. týden a 36.-38. týden gravidity). Při každém měření se dbalo na dodržování standardních podmínek a správné provedení. Ve sledovaném období byly u žen zaznamenány statisticky významné změny v objemech tělních tekutin. Medián objemu celkové tělesné tekutiny (TBW) se zvýšil o 3,8 l, medián objemu extracelulární tekutiny (ECW) o 1,4 l a medián objemu intracelulární tekutiny (ICW) se zvýšil o 2,3 l. Zvýšení tekutin v těle doprovázelo snížení hodnot rezistence. Snížení hodnot vykazoval během těhotenství také parametr převodnění. Spearmanova korelace prokázala signifikantní vztahy mezi tělními tekutinami a hmotností těhotné...
|
|
|
Příjem makronutrientů u žen v době gravidity
Mesteková, Štěpánka ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výživou žen v období těhotenství. Během tohoto období dochází k mnoha fyziologickým změnám a je nutné tyto změny dostatečně pokrýt, aby bylo možné zabezpečit správný vývoj plodu a zdraví matky. Cílem práce bylo zhodnotit výživu těhotných žen se zaměřením na příjem energie, proteinů, lipidů, sacharidů a tekutin a posoudit, zda se příjem těchto nutrientů během těhotenství mění. Pozorování bylo provedeno na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovi v Hradci Králové během od března do prosince 2020. Šetření se zúčastnilo 10 žen ve věku 25-39 let a probíhalo ve třech oddělených obdobích gravidity. Pro získání nutričních dat byl použit program NutriDan a statistické zpracování bylo provedeno pomocí programu Microsoft Excel. Výsledky ze studie byly porovnány s doporučeními v České republice. Příjem jednotlivých nutrientů a energie se v průběhu těhotenství statisticky významně nelišil. Ze získaných výsledků vyplývá, že není pokryt doporučený energetický příjem a ani podíly některých živin neodpovídají českému standardu. Energetický příjem těhotných je nižší než doporučený příjem 2200 kcal/ den pro netěhotné a nekojící ženy. Ženy zvyšují příjem proteinů, ale na úkor nepatrně sníženého příjmu sacharidů. Denní příjem proteinů byl skoro o polovinu vyšší než doporučená dávka. Podíl...
|
host ::
RSS.