|
| |
|
| |
|
|
Výživa koz
Kopecká, Michaela
Cílem práce je seznámit s hlavními zásadami a druhy krmiv ve výživě koz. Práce se zaměřuje především na výživu mléčných koz a vlivy působící na produkci mléka. Kozí mléko je surovina, jejíž kvalita je závislá na výživě. Kromě mléčných koz se práce také zabývá složením krmiv a jednotlivými krmnými dávkami. Výsledkem této práce jsou utříděné informace o existujících plemenech koz, krmivech vhodných i nevhodných pro výživu koz a krmných dávkách. Složení krmných dávek je závislé na několika faktorech. Hlavním rozlišením je věk zvířete. Kůzlata jsou krmena jinak než dospělé kozy. Dalším klíčovým faktorem je fyziologický stav koz. Z ostatních faktorů ovlivňujících výživu koz lze zmínit roční období, podle něhož se určuje letní a zimní krmná dávka. Aby výživa byla komplexní a dosahovala požadovaných výsledků, je zapotřebí zohledňovat všechny faktory.
|
|
|
Vyhodnocení úrovně mléčné užitkovosti v chovu koz na farmě Bílsko
MAJTÁNOVÁ, Lenka
Cílem práce je vyhodnotit úroveň mléčné užitkovosti koz na ekologické farmě Bílsko. Byla provedena analýza vybraných vlivů působících na mléčnou užitkovost koz, především kvalita a kvantita krmiva a věková strukturu stáda. Pro vyhodnocení mléčné užitkovosti byl použit soubor dat z prvotní chovatelské evidence v letech 2012 až 2016. V těchto letech byl zaznamenán nárůst mléčné užitkovosti na farmě. Mléčná užitkovost v roce 2012 byla 417 kg, v roce 2013 437 kg, v roce 2014 555 kg, v roce 2015 633 kg a v roce 2016 648 kg. Součástí práce je také vyhodnocení obsahu mléčných složek mléka, což jsou tuk, bílkoviny a laktóza. V roce 2012 byly zjištěny hodnoty tuku 3,88 %, bílkovin 13 % a laktózy 4,4 %. V roce 2013 jsou hodnoty tuku na 3,29 %, bílkoviny 3,23 % a laktózy 4,4 %. V roce 2014 jsou hodnoty tuku 3,26 %, bílkoviny 3,17 % a laktóza 4,4 %. V roce 2015 došlo ke snížení obsahu tuku na 2,79 % a snížení obsahu bílkovin na 2,98 %, laktóza má 4,5 %. V roce 2016 došlo opět ke snížení obsahu tuku na 2,53 % a snížení obsahu bílkovin na 2,83 %, hodnota laktózy vzrostla na 4,71 %. Výsledky mléčné užitkovosti vybraného stáda byly porovnány s celorepublikovými daty. Na základě zjištěných údajů bylo v závěru navrženo opatření vedoucí ke zvýšení úrovně mléčné užitkovosti. Jde především o snížení stavu zvířat, vyřazení starých zvířat z chovu a zlepšení krmné dávky.
|
|
| |
|
| |
|
|
Sledování aktivity štítné žlázy u koz
BENDOVÁ, Markéta
Diplomová práce se zabývá problematikou aktivity štítné žlázy u koz z hlediska vylučování nadbytečného jodu v mléce a moči. Obsah jodu v mléce jako potencionální zdroj jodu pro člověka je stále velmi důležitým tématem. V průběhu laktační periody bylo v pěti sledovaných chovech provedeno celkem pět odběrů mléka. Celkem bylo odebráno od 32 zvířat 144 individuálních směsných vzorků mléka. Dále byly ve třech sledovaných chovech provedeny celkem tři odběry moči. Celkem bylo odebráno od 12 zvířat 29 individuálních vzorků moči. Byl stanoven celkový vylučovaný jod v mléce a moči. Průměrný obsah jodu v mléce v jednotlivých chovech byl od 41,72 do 143,54 ?g I.l-1. Průměrný obsah jodu v moči v jednotlivých chovech byl od 104,1 do 165,3 ?g I.l-1. Lze usuzovat, že vliv na obsah jodu v mléce má technologie ustájení a následně krmná dávka s minerálními doplňky. Nebyl prokázán vliv fáze laktace, věku ani plemena na obsah jodu v mléce. Lze usuzovat na závislost obsahu jodu v mléce a obsahu jodu v moči.
|
|
|
Vlivy působící na složení kozího mléka
PECOVÁ, Lenka
Práce se zabývá složením kozího mléka a vlivy působícími na jejich změnu. Kozí mléko je surovina, jejíž kvalitu ovlivňuje velké množství faktorů. Výsledkem této práce jsou utříděné informace o faktorech působících na množství a složení produkovaného kozího mléka, které jsou rozděleny do tří základních kategorií - biologické vlivy, výživové vlivy a vlivy technologie a managementu. Největší podíl na ovlivnění množství a složení kozího mléka mají vlivy výživové, a to zejména množství, nutriční vlastnosti a kvalita krmiv a vody. Dalším klíčovým faktorem jsou genetické dispozice zahrnující individualitu zvířete, plemennou příslušnost a šlechtění. Z ostatních faktorů podílejících se významně na jakosti kozího mléka lze zmínit zdravotní stav zvířete, věk, průběh laktace, technologii a hygienu dojení, technologii chovu a ustájení a klimatické podmínky. Méně významným faktorem je např. časnost odstavu kůzlat. Všechny faktory jsou vzájemně provázané, proto např. zanedbání několika méně důležitých faktorů může výrazně negativně ovlivnit složení kozího mléka, i když bude věnována nadstandardní péče faktorům, které jsou považovány za klíčové a naopak. Proto je důležité brát na zřetel všechny podílející se faktory od průběhu tvorby kozího mléka až po jeho zpracování.
|
|
|
Mastitidy u koz
BENDOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá problematikou mastitid u koz. Kozí mléko se v současné době těší stále větší oblibě. V průběhu laktační periody bylo odebráno ve čtyřech odběrech celkem 80 individuálních vzorků a čtyři bazénové vzorky syrového mléka. Byly stanoveny somatické buňky, celkové počty mikroorganismů a psychrotrofní mikroorganismy. Lze usuzovat, že sání kůzlat může mít vliv na zvýšené hodnoty na začátku laktace, přesto u žádného vzorku nebyly hodnoty vyšší než platná legislativa. Nízká hygiena chovu u koz zvyšuje riziko vzniku mastitid a tím znehodnocuje kvalitu mléka a mléčných výrobků, naopak dobré hygienické podmínky chovu se odráží ve výborné kvalitě kozího mléka a následně zajišťují spokojenost zákazníků.
|
|
|
Malé faremní provozy - mlékárny
BOROVKOVÁ, Lucie
Diplomová práce představí problematiku malých faremních mlékáren na příkladu faremních provozů hospodařících na území Jihočeského kraje. Vymezí cíl práce zaměřený na zhodnocení aktuální situace v oblasti faremního zpracování mléka s ohledem na cíl Společné zemědělské politiky po roce 2013, tedy zvýšit efektivnost zemědělské produkce za účelem dosažení potravinové soběstačnosti.
|
host ::
RSS.