Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Celoroční specialisté? Habitatové niky migrantů na hnízdištích a zimovištích
Zálišová, Jaromíra ; Procházka, Petr (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Migranti na dlouhé vzdálenosti podstupují každoročně náročné cesty, aby se vypořádali se sezonalitou prostředí a využili vrcholy dostupnosti sezónních zdrojů. Prostředí, ve kterém se v těchto geograficky odlišných oblastech v rámci ročního cyklu vyskytují, se výrazně liší a nutí je tak vypořádat se s širokým spektrem podmínek. Zkoumáním toho, zda jsou tažní ptáci celoročními specialisty, kteří sledují svou habitatovou niku, nebo generalisty, kteří obývají širší spektrum habitatů, můžeme lépe pochopit jejich ekologii a požadavky na ochranu ve světle globálních změn. Naše znalosti o výběru habitatových nik napříč sezónami však stále zůstávají kusé. Cílem této práce bylo prozkoumat a zhodnotit formou literární rešerše dosavadní poznatky o výběru habitatů tažnými druhy ptáků na hnízdištích a zimovištích. Důraz byl kladen na mechanismy ovlivňující výběr prostředí, včetně geografických a antropogenních vlivů, objasnění ekologických nároků a potenciální specializace tažných ptáků v průběhu ročního cyklu. Současná literatura ukazuje, že tažní ptáci jsou pravděpodobně mnohem méně oportunističtí, než jsme si dosud mysleli, nicméně komplexní analýza dat o využívání habitatů jednotlivými druhy zatím chybí a bylo by vhodné věnovat jí v budoucnu pozornost. Lepší porozumění využívání habitatových nik tažnými...
Příčiny globálního poklesu hmyzích populací
Váňová, Barbora ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou krize v hmyzích populacích. Hmyz je jednou z nejpočetnějších a nejdiverzifikovanějších skupin živočichů na světě. Toto společenstvo zastává v přírodě nenahraditelné úlohy, kterými přispívá ke správné funkci celého ekosystému. V současné době se však začaly objevovat jasné důkazy, které svědčí o dlouhodobých úbytcích hmyzu po celém světě. Tyto úbytky jsou způsobeny celou řadou příčin a faktorů, které přispívají různou měrou k poklesu početnosti a diverzity hmyzích populací a často jsou vzájemně provázány. Cílem práce je tedy přehledně představit tento globální problém, a zejména pak jeho hlavní příčiny. Na základě studia odborné literatury a následné demonstrace vlivu jednotlivých faktorů na konkrétní druhy či skupiny hmyzu. Bylo zjištěno, že hlavními důvody úbytku hmyzích populací jsou ztráta přirozených stanovišť, znečištění, šíření invazivních druhů a patogenů, klimatická krize a světelné znečištění. Klíčová slova: úbytek hmyzu, populace, biodiverzita, biomasa, zemědělství, land use, globální změna
Malé rozměrem, velké významem.
Ždímal, Vladimír
Plný tet: SKMBT_C22017112809360 - Stáhnout plný textPDF
Plný text: content.csg - Stáhnout plný textPDF
Treeline shift under global change - ectomycorrhizas as a limiting factor?
Vašutová, Martina ; Holub, Filip ; Čermák, Martin ; Cudlín, Pavel
It is assumed that global change will cause a treeline shift . Because competitive abilities and natural regeneration of trees are infl uenced by ectomycorrhizal (ECM) symbiosis and fi ne roots and ECM mycelia play a key role in belowground carbon turnover, we have studied the ECM associations of treeline ecosystems. We aim to fi nd out how resistant and resilient current ECM associations of these ecosystems are and whether the absence of appropriate ECM symbionts could be a limiting factor of an ecosystem shift . We have focused on natural mountain spruce forests and spruce forests on the treeline; dwarf pine stands with scattered spruce trees above the treeline will be studied in years to come. Ectomycorrhizas were described by morphological features and sequenced to identify fungal species. In the case of taxonomically complicated ECM fungal groups, sequences from microscopically identifi ed sporocarps were used for the identifi cation of ectomycorrhizas. A disproportion between ECM fungi diversity in spruce stands and dwarf pine stands revealed based on a literature review can indicate diff erent ectomycorrhiza patterns at the treeline. According to preliminary results from the Giant Mts. there is an adequate ECM fungal species diversity in mountain spruce forest and spruce forests on the treeline.
Populační ekologie netopýra vodního \kur{Myotis daubentonii}
LUČAN, Radek
Various aspects of population ecology of Daubenton?s bat (Myotis daubentonii) were analyzed based on long-term data (1968?1984 and 1999?2009) gathered in a single model study area (ca. 10 km2) in South Bohemia, Czech Republic. Among others, population structure, roosting dynamics, movements between roosts and long-term trends in numbers of bats were described. Results of the study on patterns in reuse of tree cavities suggest that tree cavities may be reused for many consecutive seasons and that this has to be taken into consideration by conservation practices. The results of the study on microclimate of one maternity and one male colony roosting in man-made structures revealed that microclimatic differences may be one of the key factors in roosting preference between the two sexes. Further, a profound effect of changing energetic demands in females during different phases of the reproductive cycle may greatly influence their activity rhytms. In further two studies, the effect of climate on reproductive parameters of bats and abundance of ectoparasitic mites was analyzed. The results suggest that climatic variation greatly influenced reproductive parameters and parasitation of Daubenton?s bats. Last but not least, the seasonal dynamics of parasitation by ectoparasitic mites and the possible effect on bats? condition was analyzed. It was found out that seasonal dynamics in abundance of parasites is adjusted to the reproductive cycle and roosting dynamics of its host.
Globální klimatická změna a regionální dopady na lesy v Beskydech
Janouš, Dalibor ; Cudlín, Pavel ; Čermák, P. ; Marek, Michal V.
Beskydy jsou oblastí s relativně vysokou pravděpodobností rozvoje závažných typů chřadnutí smrkových porostů, provázených gradacemi hmyzích škůdců a houbových patogenů jako mortalitních faktorů. Příspěvek se věnuje jednotlivým faktorům změny růstových podmínek lesních dřevin: zvýšená koncentrace CO2, sucho, teplota, extrémní jevy počasí, dimming effect, depozice dusíku. Dále stručně rekapituluje současný stav lesních porostů v Beskydech a definuje postup odhadu rizika rozpadu smrkových porostů a stanovuje hodnoty faktoru ohrožení pro nejvýznamnější hospodářské soubory.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.