|
|
Nakládání s potravinovým odpadem
Voznicová, Eliška
Tato bakalářská práce řeší problematiku nakládání s potravinovým odpadem. Problematika práce téže úzce souvisí s globální změnou klimatu, přelidněním a samotným plýtváním s potravinami. Cílem je v práci sepsat legislativní předpisy, týkají se tohoto tématu a definovat kategorie potravinového odpadu a fáze, ve kterých jsou potraviny vyhazovány. Práce se také zabývá vybranými procesy zpracování potravinového odpadu a zmiňuje i udržitelné stravování a značení potravin. V rámci výzkumu byl proveden rozhovor s freeganem, který poskytl důležité informace o motivacích a zvyklostech této skupiny lidí. Dále byl proveden rozhovor s zaměstnancem gastronomického provozu, aby bylo možné porovnat názory a postřehy z obou stran a získat tak ucelenější obraz o problematice nakládání s potravinovým odpadem. Provedeným mapovacím výzkumem bylo zjištěno, že pro mapování nevybyla zvolena vhodná doba. A z provedeného rozhovoru bylo zjištěno, že některé gastronomické podniky jsou otevřeny novým trendům ve snižování potravinového odpadu. Hlavní zjištění z rozhovorů je, že i přes stále zvyšující se nároky na legislativní předpisy týkající se vyhazování potravin, je možné se stravovat pouze z vyhozených potravin.
|
|
|
Vědomosti a postoje žáků středních škol týkající se globální změny klimatu
Lacinová, Ludmila ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Tereza (oponent)
V současné době je globální změna klimatu nejen velmi aktuálním tématem, ale především také hrozbou pro celou planetu. V roce 2009 publikoval Johan Rockström koncept devíti planetárních mezí, které by lidstvo nemělo překročit, aby byl zachován bezpečný prostor pro lidské aktivity a nehrozila nebezpečí celosvětového rozsahu. Nicméně tři z těchto mezí již v současné době byly překročeny a nacházejí se v kritickém stavu. Právě klimatická změna je jednou z nich a její překročení je velmi závažné. Proto se tato diplomová práce zabývá tímto významným problémem, který je potřeba řešit jak na globální, tak na individuální úrovni, protože přínos každého člověka, i když je v globálním měřítku malý, je nezbytný a je důležité, aby na řešení tohoto globálního problému participovali všichni. Konkrétně se tedy zaměřuje na individuální rovinu, a to na vědomosti a postoje žáků středních škol týkající se globální změny klimatu. Diplomová práce je rozdělena do čtyř částí - části teoretické, metodologické, empirické, diskusní. Právě část empirická je stěžejní částí diplomové práce, v jejímž rámci je proveden kvantitativní výzkum v podobě dotazníkového šetření mezi žáky na vybraných středních školách různého zaměření v okrese Nymburk. Cílem této diplomové práce je zjistit a porovnat, jaké vědomosti a postoje týkající...
|
|
|
Sněhové sucho a řídící faktory ovlivňující meziroční variabilitu sněhové pokrývky na Šumavě
Bek, Dominik ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Hotový, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématikou sněhového sucha, které je definováno, jako podprůměrná akumulace sněhu. Hlavním cílem práce je zhodnocení současného stavu výzkumu týkajícího se sněhového sucha a analýza zim 2015-2020 na základě měřených dat ze stanic Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Českého hydrometeorologického ústavu na Šumavě s ohledem na meteorologické příčiny ovlivňující meziroční variabilitu sněhových zásob. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část je tvořena rešerší převážně zahraniční odborné literatury zabývající se sněhovým suchem, jeho typy, současnými a budoucími změnami sněhové pokrývky. Ve druhé části jsou prezentovány výsledky analýzy časových řad z klimatologických stanic. V práci byl použit Spearmanův korelační koeficient, pomocí kterého se měřila síla vztahu mezi sněhovými a klimatickými proměnnými a následně mezi sněhovými charakteristikami navzájem. Výsledky ukázaly, že nejdominantnějším faktorem, který ovlivňuje meziroční variabilitu sněhové pokrývky je teplota vzduchu. Méně jednotné výsledky vyšly při měření sílu vztahu mezi sněhovými charakteristikami navzájem. Mezi některými byla zjištěna velmi silná korelace, naopak mezi jinými byla korelace neprůkazná. Při analýze sledovaných zim bylo zjištěno, že na...
|
|
|
Formování českého národního zájmu v problematice globální změny klimatu
Mohelníková, Tereza ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Doležal, Tomáš (oponent)
Mezinárodní panel pro změny klimatu označil existující vědecké důkazy o globálním oteplování za jednoznačné. Globální změna klimatu však zdaleka není problémem, kterým by se zaobírali pouze vědci. V současnosti jsme svědky situace, kdy je změna klimatu hojně debatovaným tématem v politických diskuzích, a to včetně České republiky. Tato práce stručně shrnuje vývoj environmentální politiky v České republice a zahrnuje také související kapitolu ke klimaskepticismu a k postoji české široké veřejnosti. Hlavním cílem práce je analýza českého národního zájmu v problematice globální změny klimatu, která je zkoumána prostřednictvím kritérií legitimního národního zájmu. Analýze jsou podrobeny programy politických stran a další klíčové události jako přijetí klimaticko-energetického balíčku a prolomení limitů na těžbu hnědého uhlí.
|
|
|
Vliv zvýšené vzdušné koncentrace oxidu uhličitého na růst buku lesního
Sokolová, Tereza
Zvýšená koncentrace CO2 ovlivňuje anatomické, fyziologické i morfologické vlastnosti rostlin a to jak přímo, tak i nepřímo. Cílem této práce bylo zjistit vliv zvýšené vzdušné koncentrace CO2 na růst buku lesního (Fagus sylvatica). Vlastní experiment probíhal od podzimu roku 2005 na ekologickém pracovišti Bílý Kříž v Beskydech na uměle založených plochách (A-ambient -- přirozená vzdušná koncentrace CO2 -- 385 ppm, E-elevated -- 700 ppm, C-control -- otevřená kontrolní plocha). Dvouleté semenáčky buku a tříleté semenáčky smrku byly vysázeny v trojúhelníkovém sponu do lamelových sfér a to v celkovém počtu 96 stromů. Studie je zaměřená na produkci biomasy buku lesního v různých typech smíšení spolu se smrkem ztepilým (P-pure -- monokultura, I-individual -- jednotlivé smíšení, G-group -- skupinovité smíšení). V polovině srpna 2013 byla započata destrukce buků, která byla dokončena v září 2013. Nadzemní části byly rozděleny na listy, větve a kmen a také kořeny byly podrobeny později destrukční analýze. Oddělené části stromu se pro stanovení biomasy sušily v sušárně 48 hodin při 80 °C a následně 2 hodiny při 105 °C a nakonec byly zváženy. Po osmi letech trvání experimentu kultivace smrku ztepilého a buku lesního v lamelových sférách, nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly v celkové biomase stromů mezi sférou A a E. Byl však zjištěn významný vliv CO2 na biomasu jednotlivých orgánů (listí, větvě, kmeny a kořeny včetně pařezů) a také na stromy pěstované v jednotlivém smíšení I. Při srovnání celkové biomasy ve sférách, byla ve sféře E průměrná celková biomasa jednotlivého stromu o 27 % nižší ve smíšení G, o 25 % vyšší ve smíšení P a o 147 % vyšší ve smíšení I než ve sféře A. Produkce biomasy kořenů bez zjištění vlivu smíšení je vyšší o 60 % v rámci sféry E. Největší rozdíl podzemní biomasy byl mezi sférami zjištěn ve smíšení I. Ve sféře E bylo až o 200 % více podzemní biomasy nežli ve sféře A. Tyto předběžné výsledky ukazují, že celková biomasa buku byla vyšší ve sféře E nežli ve sféře A. Rozdíly v celkové biomase je však nutné zohlednit podle smíšení a koncentrace CO2.
|
|
|
Globální problém environmentální
Sedláček, Václav ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Joklová, Kateřina (oponent)
V prvních dvou kapitolách je práce zaměřena na znečištění jednotlivých složek životního prostředí - tj. atmosféry, hydrosféry a pedosféry. U každé složky je uveden její stručný popis, její význam, jednotlivé typy znečištění a podíl člověka na tomto znečištění. Problému ozonové vrstvy je pak věnována samostatná kapitola. Ve třetí kapitole je pojednáno o globálním oteplování. Je zde popsán skleníkový efekt a jeho příčiny, obsahuje také krátký pohled do minulosti klimatických změn naší planety, možné důsledky globálního oteplení a možnosti, jak tyto důsledky zmírnit.
|
host ::
RSS.