|
|
Vnímání strategií práce s obecně-geografickou mapou žáky různého věku
Poldová, Viktorie ; Trokšiar, David (vedoucí práce) ; Machová, Daniela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá strategiemi používanými při práci s mapou a jejich vnímáním žáky různého věku. Pro výzkum byla vybrána obecně-geografická mapa, se kterou se žáci často setkávají v hodinách geografie. Celkem 92 žáků 6. a 9. tříd a posledního ročníku SŠ se účastnilo experimentu zahrnujícího test a dotazník. Oční kamera využívaná během testu umožnila získat reálné strategie, zatímco strategie vnímané žáky byly získány za pomoci dotazníku. Vnímané strategie byly kvalitativně i kvantitativně zpracovávány a zkoumány z hlediska čtyř dimenzí, tj. repertoáru, distribuce, adaptability a efektivity. Výsledky odhalily široký repertoár vnímaných strategií a nejčastěji uváděné typy strategií. Největší repertoár se ukázal u žáků v posledním ročníku SŠ, zatímco nejmenší u žáků 6. ročníku. Na základě distribuce typů strategií v úlohách a používání potřebných prvků v uvedené strategii prokázali nejvyšší schopnost přizpůsobovat své vnímané strategie studenti posledního ročníku SŠ, naopak nejnižší žáci 6. ročníku. Pro hodnocení efektivity byly stanoveny ideální nejrychlejší a nejpřesnější strategie. Přes problematičnost zkoumání efektivity u vnímaných strategií bylo zjištěno, že žáci ve většině úloh upřednostnili rychlejší strategie, ale uváděli i neefektivní strategie. Nejefektivnější strategie volili...
|
|
|
(Ne)využívání učebnic ve výuce zeměpisu na nižším sekundárním stupni vzdělávání.
Faltisová, Kateřina ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Marada, Miroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou využívání učebnic zeměpisu českými učiteli na nižším sekundárním stupni vzdělávání. Jedinečnosti této práce spočívá v jejím zaměření na specifické aspekty přístupu učitelů v učebnicím, což je téma, které nebylo zkoumáno v kontextu českého vzdělávacího prostředí. Vzhledem k různorodosti možností práce s učebnicemi je hlavní cíl této práce identifikovat klíčové vlastnosti učebnice, které vedou k učitelově rozhodnutí je (ne)využívat. Jedním z dílčích cílů je provést analýzu geografických témat s ohledem na míru využívání učebnic při výuce Pro naplnění těchto cílů byly prováděny polostrukturované rozhovory s 25 učiteli zeměpisu na nižším sekundárním stupni vzdělávání. Scénář rozhovoru byl sestaven na základě odborné literatury přímo související s tématem. Všechny rozhovory byly následně přepsány a proběhlo otevřené kódování odpovědí respondentů. Do rozhovoru byla zakomponována metoda třídění karet, díky které byly statistickou metodou vyhodnoceny nejdůležitější funkce a kritéria výběru učebnic. Následnou analýzou bylo zjištěno, že způsob a míra využívání učebnic závisí na učitelově pojetí výuky. Ukázalo se, že za klíčovou vlastnost učebnic považují učitelé její schopnost prezentovat informace. Zásadní překážkou ve využívání učebnic je jejich...
|
|
|
Pohled studentů učitelství geografie na využití umělé inteligence ve vzdělávání
Balvín, Vojtěch ; Krajňáková, Lenka (vedoucí práce) ; Cimová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pohledem studentů geografie na umělou inteligenci. Hlavním cílem práce je zjistit, jak studenti magisterského studia učitelství geografie vnímají umělou inteligenci a její využití při studiu a výuce. Pro dosažení vytyčeného cíle byla využita metoda polostrukturovaného interview, kterého se celkem zúčastnilo dvanáct studentů. Vyhodnocení výpovědí respondentů bylo dosaženo pomocí metody obsahové analýzy. Z výzkumných zjištění vyplývá, že většina respondentů má na umělou inteligenci pozitivní pohled a minimálně jednou ji každý tázaný student během studia použil. Během studia je jimi nejvíce využívána k psaní seminárních prací a vyhledávání informací. Při výuce na základních nebo středních školách je pak studenty umělá inteligence využívána hlavně k přípravě hodin a materiálů do hodin. Respondenti se sami snaží prohlubovat své znalosti a dovednosti ohledně umělé inteligence. Také by rádi navštívili kurzy, kde by jim byly předány základy správné práce s umělou inteligencí.
|
|
|
Strategie práce s obecně geografickou mapou jako zdrojem informací
Trokšiar, David
Diplomová práce se zabývá tématem mapových dovedností, v jejichž rámci byly hlavním předmětem zájmu strategie používané při analýze mapy. Vhodným druhem mapy pro studii byla ve školních atlasech běžná obecně-geografická mapa. Cílem této studie je zhodnotit dovednost analýzy obecně-geografické mapy z hlediska dimenzí strategií, tj. repertoáru, distribuci, efektivitě a přizpůsobivosti. Vzorek 20 studentů středních škol absolvoval experiment s oční kamerou, který se skládal z testu a dotazníku. Data z oční kamery byla kvalitativně i kvantitativně zpracována tak, aby bylo možné získat informace o každé z dimenzí strategií. Výsledky prokázaly rozmanitost repertoáru používaných strategií při analýze obecně- geografické mapy a současně poukázaly i na nejčastěji vybírané strategie. Studenti v některých případech používali v rámci řešení jedné úlohy více strategií a v rámci jejich distribuce byly zjištěny nejfrekventovanější kombinace strategií. Efektivita strategií byla hodnocena na základě úspěšnosti řešení a délky trvání strategií, která je ovlivněna typem prvků, respektive obsahem, se kterým studenti pracovali. Data také prokázala schopnost studentů přizpůsobit se typu úlohy vložením dalších potřebných prvků do použité strategie nebo využít strategie jiného typu. Technologie oční kamery se prokázala...
|
|
|
Možnosti využití virtuální reality ve výuce zeměpisu
Sojková, Kamila ; Řezníčková, Dana (vedoucí práce) ; Hanus, Martin (oponent)
Bakalářská práce je obsahově zaměřena na implementaci virtuální reality do výuky zeměpisu. Jejím cílem je získat hlubší poznání o možnostech a popřípadě i slabinách využití konceptu virtuální reality ve výuce zeměpisu na všeobecně vzdělávacích školách. Práce má podobu systematické rešerše. Výběr studií je proveden na základě předem stanovených klíčových slov, a to v dostupných relevantních odborných zahraničních i českých pracích. Prostřednictvím rešerše publikací teoretického, metodického a výzkumného charakteru chceme shrnout dosavadní poznání o metodice výuky zeměpisu s použitím virtuální reality a o výzkumech zacílených na tuto problematiku. Klíčová slova: virtuální realita, druhy virtuální reality, vzdělávání, vzdělávání a informační technologie, výuka zeměpisu
|
|
|
Geologická mapa jako zdroj studentských otázek
Flašar, Jan ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Matějka, Dobroslav (oponent)
Metoda výzkumu "studentských otázek" neboli "student generated questions" (SGQ) je metodou, kterou můžeme zkoumat způsob chápání a řešení problému, např. prostřednictvím práce s mapou. Forma, četnost, typ atd. pokládaných otázek může pomoci analyzovat nejen řešené téma, ale můžeme prozkoumat i rozdíly v chápání a způsobu přemýšlení u jednotlivých skupin respondentů. V rámci této práce byly zkoumány otázky, které si kladou studenti gymnázia při práci s geologickou mapou Česka a lokální geologickou mapu (mapou Prahy). Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda se otázky pokládané studenty liší mezi jednotlivými skupinami respondentů (podle věku, pohlaví, ročníku atd.) a zda se liší u jednotlivých typů map. Získané otázky byly rozřazeny do kategorií a byla zjišťována frekvence otázek v různých těchto kategoriích. Dále byly jednotlivé otázky přiřazeny k odpovídajícím mapovým dovednostem, které jsou nezbytné pro formulaci otázky. Bylo zjištěno, že mladší studenti výrazně více pokládají otázky týkající se mapového zobrazení; zatímco starší studenti se zajímají i o geologický obsah a způsob vzniku mapy. Také se projevil rozdíl mezi mapou Česka a Prahy. Z mapy Česka dokázali studenti získat mnohem více informací, poznatky analyzovali a interpretovali a kladli více otázek odpovídající vyšším úrovním mapových...
|
|
|
Strategie práce s obecně geografickou mapou jako zdrojem informací
Trokšiar, David ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Marada, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem mapových dovedností, v jejichž rámci byly hlavním předmětem zájmu strategie používané při analýze mapy. Vhodným druhem mapy pro studii byla ve školních atlasech běžná obecně-geografická mapa. Cílem této studie je zhodnotit dovednost analýzy obecně-geografické mapy z hlediska dimenzí strategií, tj. repertoáru, distribuci, efektivitě a přizpůsobivosti. Vzorek 20 studentů středních škol absolvoval experiment s oční kamerou, který se skládal z testu a dotazníku. Data z oční kamery byla kvalitativně i kvantitativně zpracována tak, aby bylo možné získat informace o každé z dimenzí strategií. Výsledky prokázaly rozmanitost repertoáru používaných strategií při analýze obecně- geografické mapy a současně poukázaly i na nejčastěji vybírané strategie. Studenti v některých případech používali v rámci řešení jedné úlohy více strategií a v rámci jejich distribuce byly zjištěny nejfrekventovanější kombinace strategií. Efektivita strategií byla hodnocena na základě úspěšnosti řešení a délky trvání strategií, která je ovlivněna typem prvků, respektive obsahem, se kterým studenti pracovali. Data také prokázala schopnost studentů přizpůsobit se typu úlohy vložením dalších potřebných prvků do použité strategie nebo využít strategie jiného typu. Technologie oční kamery se prokázala...
|
|
|
Geoinformatika ve středoškolském kurikulu
Král, Luboš
Tato dizertační práce se zabývá tématem geoinformatiky ve výuce na středních školách. Předmětem zájmu jsou především geografické informační systémy (GIS) a Dálkový průzkum Země (DPZ) a jejich implementace do středoškolského kurikula. Aplikace a výzkum v této oblasti je v centru zájmu Komise geografického vzdělávání Mezinárodní geografické unie (IGU). Výsledky ze zahraničí totiž ukazují, že GIS má velký potenciál v učení geografickým konceptům, znalostem a formování hodnot žáků a umožňuje efektivněji řešit otázky založené na analýze dat v problémově založeném vyučování. Hlavním cílem práce je zjistit současný stav zapojení geoinformatiky do výuky na středních školách a identifikovat skutečnosti, které napomohou tento stav dále rozvíjet ve všech rovinách kurikula (projektovém, realizovaném a dosaženém). Za účelem dosažení tohoto obecného cíle jsou v dizertační práci zvoleny pro jednotlivé roviny kurikula následující cíle: 1. V rovině projektové se zabýváme dvěma otázkami. Zaprvé, jakým způsobem je geoinformatická problematika prezentována ve vybraných kurikulárních dokumentech. Zadruhé, které geoinformatické dovednosti by si měli osvojit žáci středních škol v Česku. Hlavní metodou je obsahová analýza vybraných kurikulárních dokumentů. 2. V rovině realizační zjišťujeme, jakým způsobem a v jakém...
|
|
|
Práce s mapou v závislosti na matematických dovednostech žáků
Švubová, Kateřina ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Řezníčková, Dana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se řadí mezi studie věnující se problematice mapových dovedností. Zaměřuje se na dovednost práce s tematickými mapami - konkrétně kartogramem a kartodiagramem - a hledá odpovědi na otázky ohledně míry vlivu matematických dovedností a znalostí právě na tyto mapové dovednosti. Hlavním cílem této práce je pomocí didaktického testu mapových a matematických dovedností podrobně prozkoumat korelaci těchto dvou proměnných a vliv úspěšnosti v dané matematické dovednosti v matematické části testu na úspěšnost v otázkách v mapové části testu tyto dovednosti využívající. V teoretické části práce byly podrobně analyzovány a vymezeny matematické dovednosti, které uživatel tematické mapy potřebuje pro správnou práci s ní. Vzhledem k tomu, že pro různé kartografické vyjadřovací metody jsou klíčové jiné matematické dovednosti, byl vytvořen podrobný seznam těchto dovedností pro čtyři nejvyužívanější vyjadřovací metody - metodou liniových znaků, plošných znaků, kartogram a kartodiagram. Hlavní část práce se potom věnuje plošnému testování mapových a matematických dovedností mezi žáky devátých tříd základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. V mapové části test ověřuje čtení, analýzu a interpretaci kartogramu a kartodiagramu, v druhé části potom matematické dovednosti...
|
|
|
Geoinformatika ve středoškolském kurikulu
Král, Luboš ; Řezníčková, Dana (vedoucí práce) ; Herber, Vladimír (oponent) ; Hofmann, Eduard (oponent)
Tato dizertační práce se zabývá tématem geoinformatiky ve výuce na středních školách. Předmětem zájmu jsou především geografické informační systémy (GIS) a Dálkový průzkum Země (DPZ) a jejich implementace do středoškolského kurikula. Aplikace a výzkum v této oblasti je v centru zájmu Komise geografického vzdělávání Mezinárodní geografické unie (IGU). Výsledky ze zahraničí totiž ukazují, že GIS má velký potenciál v učení geografickým konceptům, znalostem a formování hodnot žáků a umožňuje efektivněji řešit otázky založené na analýze dat v problémově založeném vyučování. Hlavním cílem práce je zjistit současný stav zapojení geoinformatiky do výuky na středních školách a identifikovat skutečnosti, které napomohou tento stav dále rozvíjet ve všech rovinách kurikula (projektovém, realizovaném a dosaženém). Za účelem dosažení tohoto obecného cíle jsou v dizertační práci zvoleny pro jednotlivé roviny kurikula následující cíle: 1. V rovině projektové se zabýváme dvěma otázkami. Zaprvé, jakým způsobem je geoinformatická problematika prezentována ve vybraných kurikulárních dokumentech. Zadruhé, které geoinformatické dovednosti by si měli osvojit žáci středních škol v Česku. Hlavní metodou je obsahová analýza vybraných kurikulárních dokumentů. 2. V rovině realizační zjišťujeme, jakým způsobem a v jakém...
|
host ::
RSS.