Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Vliv zeměpisné polohy na výkonnost solárních systémů
Kuljovský, Martin ; Weismanová, Júlia (oponent) ; Jaroš, Michal (vedoucí práce)
Prudké zdražování a blížící se vyčerpání fosilních paliv vede ke stále většímu zájmu o obnovitelné zdroje. Tato bakalářská práce se zabývá jednou z nejlukrativnějších náhrad mezi obnovitelnými zdroji, a to sluneční energií. V úvodu popisuje vznik a šíření energie vesmírem, dále se pak věnuje základnímu rozdělení kolektorů a informuje o možnostech jejich využití. Především obsahuje vzorce pro výpočet základních výkonnostních charakteristik, na jejichž základech porovnává jednotlivé kolektory mezi sebou. V závěru pak porovnává účinnost těchto kolektorů pro různé geografické polohy v České republice.
Sledování polohy s využitím GPS a PDA
Černohorský, Vilém ; Herout, Adam (oponent) ; Szőke, Igor (vedoucí práce)
Tento dokument vede k vytvoření aplikace pro vzdálené sledování polohy. Nejprve seznamuje čtenáře s historií určování geografické polohy a navigace. Ukazuje vývoj navigace přes primitivní historické pomůcky až k radiovým navigačním systémům. Podrobně popisuje princip a možnosti globálního pozičního systému GPS včetně protokolu NMEA, který využívají jeho přijímače. Jsou zde představeny současné navigační programy. V závěru dokumentu je provedena analýza, objektový návrh a implementace systému pro vzdálené sledování polohy pomocí GPS a PDA.
Nalezení fyzické polohy stanic v síti Internet pomocí měření přenosového zpoždění
Harth, Petr ; Balej, Jiří (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se týká praktické realizace algoritmu CBG (Constraint-based Geolocation), což je jedna z metod řadících se mezi IP (Internet Protocol) geolokační techniky. IP geolokace se zabývá určením zeměpisné polohy počítačové stanice podle její IP adresy. Nejprve jsou popsány faktory způsobující zpoždění při přenosu dat mezi stanicemi v IP sítích. Dále se pojednává o problematice měření tohoto zpoždění. Následně je podrobně vysvětlen pojem IP geolokace se všemi jeho souvislostmi a popis aktivních IP geolokačních metod, což jsou techniky založené na měření výše uvedeného zpoždění. Následuje stručné seznámení s experimentální sítí PlanetLab, která je využita pro měření geolokačních metod. Dále je popsána tvorba množiny referenčních bodů a cílů, což je další nutný předpoklad pro praktickou realizaci metody. Poté je vysvětlena praktická realizace algoritmu CBG v podobě programu CBGfinder. Následně je provedeno ověření správné činnosti na uměle zadaných vstupních datech a je uveden příklad IP geolokace cíle v Internetu. V neposlední řadě jsou uvedeny výsledky měření algoritmu CBG, kdy je proveden rozbor vývoje parametrů přímky Bestline na určitém uzlu sítě PlanetLab v průběhu jednoho měsíce, dále je diskutována chyba odhadu zeměpisné polohy a rychlost výpočtu. Také je uvedena kumulativní distribuční funkce a jádrový odhad hustoty. Další část práce se věnuje diskusi naměřených výsledků s ohledem na porovnání s výsledky geolokačních technik, jež naprogramovali kolegové autora diplomové práce. Výsledky jsou porovnány za pomoci průměrné chyby odhadu geografické polohy a jejího mediánu, času výpočtu, kumulativní distribuční funkce a jádrového odhadu hustoty.
Geolokace - určení lokality pomocí IP adresy
Zvonček, Radovan ; Plchot, Oldřich (oponent) ; Herout, Adam (vedoucí práce)
Práce řeší problém geolokace jako procesu, jehož úkolem je mapovat IP adresu na zeměpisnou polohu. Ta může být vyjádřena zeměpisnými souřadnicemi nebo specifikaci země, regionu a města. Právě druhou možností se zabývá tato práce. Nejprve vysvětluje pojem a popisuje dostupné služby. Na základě získaných poznatků popisuje návrh a implementaci vlastního systému. Navrhované řešení testuje na vzorcích adres. Dosažené výsledky jsou stabilní pro zemi, ale poměrně nepřesné při odhadu města.
Geolokace - určení lokality pomocí IP adresy
Zvonček, Radovan ; Plchot, Oldřich (oponent) ; Herout, Adam (vedoucí práce)
Práce řeší problém geolokace jako procesu, jehož úkolem je mapovat IP adresu na zeměpisnou polohu. Ta může být vyjádřena zeměpisnými souřadnicemi nebo specifikaci země, regionu a města. Právě druhou možností se zabývá tato práce. Nejprve vysvětluje pojem a popisuje dostupné služby. Na základě získaných poznatků popisuje návrh a implementaci vlastního systému. Navrhované řešení testuje na vzorcích adres. Dosažené výsledky jsou stabilní pro zemi, ale poměrně nepřesné při odhadu města.
Sledování polohy s využitím GPS a PDA
Černohorský, Vilém ; Herout, Adam (oponent) ; Szőke, Igor (vedoucí práce)
Tento dokument vede k vytvoření aplikace pro vzdálené sledování polohy. Nejprve seznamuje čtenáře s historií určování geografické polohy a navigace. Ukazuje vývoj navigace přes primitivní historické pomůcky až k radiovým navigačním systémům. Podrobně popisuje princip a možnosti globálního pozičního systému GPS včetně protokolu NMEA, který využívají jeho přijímače. Jsou zde představeny současné navigační programy. V závěru dokumentu je provedena analýza, objektový návrh a implementace systému pro vzdálené sledování polohy pomocí GPS a PDA.
Nalezení fyzické polohy stanic v síti Internet pomocí měření přenosového zpoždění
Harth, Petr ; Balej, Jiří (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se týká praktické realizace algoritmu CBG (Constraint-based Geolocation), což je jedna z metod řadících se mezi IP (Internet Protocol) geolokační techniky. IP geolokace se zabývá určením zeměpisné polohy počítačové stanice podle její IP adresy. Nejprve jsou popsány faktory způsobující zpoždění při přenosu dat mezi stanicemi v IP sítích. Dále se pojednává o problematice měření tohoto zpoždění. Následně je podrobně vysvětlen pojem IP geolokace se všemi jeho souvislostmi a popis aktivních IP geolokačních metod, což jsou techniky založené na měření výše uvedeného zpoždění. Následuje stručné seznámení s experimentální sítí PlanetLab, která je využita pro měření geolokačních metod. Dále je popsána tvorba množiny referenčních bodů a cílů, což je další nutný předpoklad pro praktickou realizaci metody. Poté je vysvětlena praktická realizace algoritmu CBG v podobě programu CBGfinder. Následně je provedeno ověření správné činnosti na uměle zadaných vstupních datech a je uveden příklad IP geolokace cíle v Internetu. V neposlední řadě jsou uvedeny výsledky měření algoritmu CBG, kdy je proveden rozbor vývoje parametrů přímky Bestline na určitém uzlu sítě PlanetLab v průběhu jednoho měsíce, dále je diskutována chyba odhadu zeměpisné polohy a rychlost výpočtu. Také je uvedena kumulativní distribuční funkce a jádrový odhad hustoty. Další část práce se věnuje diskusi naměřených výsledků s ohledem na porovnání s výsledky geolokačních technik, jež naprogramovali kolegové autora diplomové práce. Výsledky jsou porovnány za pomoci průměrné chyby odhadu geografické polohy a jejího mediánu, času výpočtu, kumulativní distribuční funkce a jádrového odhadu hustoty.
Vliv zeměpisné polohy na výkonnost solárních systémů
Kuljovský, Martin ; Weismanová, Júlia (oponent) ; Jaroš, Michal (vedoucí práce)
Prudké zdražování a blížící se vyčerpání fosilních paliv vede ke stále většímu zájmu o obnovitelné zdroje. Tato bakalářská práce se zabývá jednou z nejlukrativnějších náhrad mezi obnovitelnými zdroji, a to sluneční energií. V úvodu popisuje vznik a šíření energie vesmírem, dále se pak věnuje základnímu rozdělení kolektorů a informuje o možnostech jejich využití. Především obsahuje vzorce pro výpočet základních výkonnostních charakteristik, na jejichž základech porovnává jednotlivé kolektory mezi sebou. V závěru pak porovnává účinnost těchto kolektorů pro různé geografické polohy v České republice.
JIHLAVA - POLOHA, STRUKTURA, INFRASTRUKTURA A OBRAZ MĚSTA
KREMLÁČKOVÁ, Michaela
Diplomová práce představuje shrnutí urbánně geografických a dalších poznatků o Jihlavě - o specifické poloze města, historickém vývoji, fyzicko-geografické a sociálně geografické charakteristice a zejména o prostorové struktuře. Při rozboru sociálně geografické charakteristiky jsem se zaměřila na územně správní členění města, na informace o obyvatelstvu a na oblast výroby, dopravy a služeb. Stěžejní část práce je věnována několika analýzám. Jde o analýzu sociálně geografické polohy města, analýzu prostorové struktury města a analýzu infrastruktury města Jihlavy, přičemž za nejdůležitější považuji analýzu prostorové struktury města Jihlavy. Tato analýza obsahuje několik podkapitol jako například geneticko-koncentrickou prostorovou strukturu, funkční prostorovou strukturu, urbanisticko-morfologickou prostorovou strukturu, demografickou prostorovou strukturu a další, které nám nabízejí nový a velmi zajímavý pohled na město Jihlava. Celá práce je doplněna mapami a tabulkami, jež nám umožňují lépe pochopit a přiblížit řešenou problematiku města Jihlavy.
ÚSTÍ NAD LABEM - POLOHA, STRUKTURA, INFRASTRUKTURA A OBRAZ MĚSTA
BONESCHOVÁ, Jaroslava
Bakalářská práce se zabývá charakteristikou města Ústí nad Labem, hlavně jeho analýzou z hlediska polohy, prostorové struktury, infrastruktury a celkového obrazu města. Úvodní komplexní geografická charakteristika města je rozčleněna na charakteristiku fyzicko-geografickou, sociálně-geografickou a na popis vývoje urbánní struktury. V hlavní části bakalářské práce nejprve zhodnocujeme polohu města z mikro-, mezo- a makro pohledu. Dále se hlouběji věnujeme analýze prostorové struktury města {--} geneticko koncentrické, funkční, urbanisticko-morfologické a také sociální a demografické prostorové struktuře města. Vyhodnocujeme jednotlivé jevy a někdy navrhujeme řešení v případě problémů. Práci doplňujeme fotografiemi dokumentujícími strukturu města, zástavbu a zeleň. V další části se zaměřujeme na analýzu infrastruktury města, především na různé druhy dopravy v území, a také na technickou a biotickou infrastrukturu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.