|
|
Informovanost o paliativní péči, způsobech jejího poskytování a postojích k ní z pohledu praktických lékařů, nemocničního personálu a veřejnosti v kraji Vysočina.
Koudelová, Radka ; Krejčí, Jiří (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce je členěna do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část nastiňuje tyto pojmy, tj. paliativní péče, vzdělávání v paliativní péči, povědomí o paliativní péči a postoj k paliativní péči, jsou zde vymezeny jejich definice a stručný úvod do paliativní péče z historického a společenského hlediska. Teoretická část se také věnuje legislativě související s paliativní péčí. Výzkumná část je zaměřena na zjišťování postojů a informovanosti o paliativní péči k těmto pojmům ze strany praktických lékařů, personálu nemocnic a veřejnosti. Na základě kvalitativního šetření si práce klade za cíl zjistit postoje praktických lékařů, zaměstnanců nemocnic a veřejnosti k vnímání paliativní péče v Kraji Vysočina. Shromážděná data byla zpracována pomocí kvalitativní analýzy. Otevřené otázky byly zpracovány pomocí otevřeného kódování a následně byla použita tematická analýza. Bylo identifikováno osm tematických celků. Následně byly výsledky interpretovány a porovnány s informacemi nalezenými v literatuře, čímž byl nabídnut základní vhled do problematiky. Klíčová slova: informovanost o paliativní péči, paliativní péče, postoj k paliativní péči, praktičtí lékaři, nemocniční personál, veřejnost, sociální konstruktivismus, kraj Vysočina
|
|
|
Význam zapojení praktických lékařů do multidisciplinárního přístupu v péči o klienta v rámci reformy psychiatrické péče v Plzeňském kraji
Křemenáková, Jitka ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o probíhající reformě psychiatrické péče v České republice. Jsou zde představeny hlavní pilíře reformy a podrobně rozpracovány všechny projekty, skrze které jsou jednotlivé kroky reformy realizovány. Jsou to čtyři projekty MZ ČR: Deinstitucionalizace, Zavádění multidisciplinárního přístupu, Nové služby a CDZ I., II., III.; dva projekty Národního institutu duševního zdraví (NÚDZ): Destigmatizace a VIZDOM a Projekt ÚZIS. Dále jsou zde uvedeny tři příklady zahraniční dobré praxe z Italie, Velké Británie a Francie. V diplomové práci je zachycen aktuální stav reformy psychiatrické péče v Plzeňském kraji. V rámci projektu MZ ČR Zavádění multidisciplinárního přístupu k duševně nemocným se diplomová práce zaobírá zapojováním praktických lékařů do mezioborové komunitní spolupráce. Součástí teoretické části jsou kapitoly, jež jsou věnovány reformě primární péče v rámci Strategického rámce ZDRAVÍ 2030 a SWOT analýze zapojování praktických lékařů do komunitní sítě. Praktická část diplomové práce obsahuje výzkumné šetření s praktickými lékaři a psychiatry zaměřené na zkušenosti s mezioborovou zdravotně-sociální spoluprací a zjištění jejich potřeb k tomu, aby mohla být kvalitní spolupráce navázána. Na základě získaných informací je navržen manuál pro spolupráci praktických...
|
|
|
Kompetence sester a možnosti jejich zvyšování u praktických lékařů (v primární péči)
HLÁVKOVÁ, Blanka
Diplomová práce se zabývá problematikou zvyšování kompetencí sester u praktických lékařů v primární péči. Teoretická část shrnuje informace o primární a komunitní péči, definuje kompetence a odborné činnosti všeobecných sester a lékařů, zabývá se rolemi sester v primární péči a vztahy všeobecné sestry a lékaře. Cílem diplomové práce bylo zmapovat názory sester na možné zvyšování jejich profesních pravomocí. Zjistit, zda jsou sestry připraveny převzít některé kompetence. Dále bylo zjišťováno, jaký názor zastávají lékaři na možné předávání některých kompetencí sestrám. Zmapování spokojenosti sester s narůstající samostatností a odpovědností v souvislosti se zvyšujícími se nároky na výkon jejich profese. Vyhodnocení výsledků kvalitativního šetření bylo provedeno shrnutím do tematických oblastí a podoblastí, v textu je použito doslovného citování respondentů (psáno pomocí kurzívy). Výzkumný soubor se skládal z 15 respondentů a byl proveden záměrným výběrem. Soubor se skládal z 6 lékařů (praktický lékař pro dospělé, praktický lékař pro děti a dorost, praktický zubní lékař). Soubor všeobecných sester byl tvořen 9 sestrami pracujících u praktických lékařů. Ve vzorku se nacházely všeobecné sestry s různou dobou praxe a s různým stupněm vzdělání - středoškolsky vzdělané sestry, s vyšším odborným vzděláním a jedna sestra vysokoškolsky vzdělaná. Z výzkumného šetření jednoznačně vyplynulo, že sestry nechtějí přebírat žádné činnosti z pravomocí lékařů, velká část respondentek je velmi pracovně vytížená a další kompetence by byly nad rámec únosnosti. Lékaři by sestrám nepředali mnoho odborných výkonů, zato by jim chtěli předat většinu administrativy ? př. psaní posudků k autonehodám, psaní lázní, psaní nejrůznějších žádanek. Sestry se navýšení kompetencí neobávají, ale shodují se, že jim kompetence převážně přinesou větší zodpovědnost a administrativní zátěž. Sestry si myslí, že jsou jasně dány hranice mezi kompetencemi sester a lékařů. Jasné hranice převážně uvádějí v diagnostických a terapeutických výkonech, dále v ošetřovatelské činnosti, v předepisování léků, podávání i.v. injekcí, sdělení diagnózy. Všeobecné sestry jsou nad rámec svých kompetencí pověřovány úkony převážně administrativního charakteru, psaní žádanek, neschopenek, dále pak bez odborného dohledu aplikují intravenózní léky, psaní různých doporučení, sledování warfarinizace pacienta.
|
host ::
RSS.