|
|
Statistical Analysis of the Observable Data of Gamma-Ray Bursts
Řípa, Jakub ; Mészáros, Attila (vedoucí práce) ; Münz, Filip (oponent) ; Ramirez-Ruiz, Enrico Jorge (oponent)
Gama záblesky stále ještě nejsou zcela pochopené jevy. Nicméně jejich prozkoumání může poskyt- nout užitečný nástroj pro lepší porozumění ranného vesmíru, protože patří mezi nejvzdálenější a nejintenzivnější objekty, které astronomové znají. Tato práce se snaží přinést více informací o tzv. skupině prostředních záblesků objevené již dříve různými autory v různých databázích. Nejdříve jsou statisticky studovány délky trvání a spektrální tvrdosti gama záblesků pozorovaných přístrojem "Reuven Ramaty High-Energy Solar Spectroscopic Imager". Získané výsledky naznačují, že tyto prostřední záblesky tvoří samostatnou skupinu. Za druhé, tyto záblesky jsou dále podrobně zkoumány s ohledem na jejich "spektrální lagy", špičkové toky, rudé posuvy, výskyt supernovy, atd. Za třetí, dlouhé gama záblesky se známými rudými posuvy a s odvozenými pseudo-rudými posuvy detekovanými přístrojem "The Burst and Transient Source Experiment" a dále záblesky se změřenými rudými posuvy z přístrojů Swift a Fermi jsou použity pro studium kosmologických efektů na rozdělení jejich pozorovaných toků záření.
|
|
|
Statistical Analysis of the Observable Data of Gamma-Ray Bursts
Řípa, Jakub ; Mészáros, Attila (vedoucí práce)
Gama záblesky stále ještě nejsou zcela pochopené jevy. Nicméně jejich prozkoumání může poskyt- nout užitečný nástroj pro lepší porozumění ranného vesmíru, protože patří mezi nejvzdálenější a nejintenzivnější objekty, které astronomové znají. Tato práce se snaží přinést více informací o tzv. skupině prostředních záblesků objevené již dříve různými autory v různých databázích. Nejdříve jsou statisticky studovány délky trvání a spektrální tvrdosti gama záblesků pozorovaných přístrojem "Reuven Ramaty High-Energy Solar Spectroscopic Imager". Získané výsledky naznačují, že tyto prostřední záblesky tvoří samostatnou skupinu. Za druhé, tyto záblesky jsou dále podrobně zkoumány s ohledem na jejich "spektrální lagy", špičkové toky, rudé posuvy, výskyt supernovy, atd. Za třetí, dlouhé gama záblesky se známými rudými posuvy a s odvozenými pseudo-rudými posuvy detekovanými přístrojem "The Burst and Transient Source Experiment" a dále záblesky se změřenými rudými posuvy z přístrojů Swift a Fermi jsou použity pro studium kosmologických efektů na rozdělení jejich pozorovaných toků záření.
|
|
|
Multispektrální analýza záblesku gama
Maleňáková, Alžběta ; Jelínek, Martin (vedoucí práce) ; Münz, Filip (oponent)
Gama záblesky jsou fascinující vysoce energetické jevy, spojené se supernovami i čer- nými děrami, které byly objeveny náhodou v druhé polovině 20. století. Tato práce má za cíl provést multispektrální analýzu záblesku GRB 190919B po seznámení se základními poznatky o tomto úkazu. Snímky optického dosvitu z robotických dalekohledů FRAM a BOOTES umožnily sestavení fotometrické světelné křivky daného záblesku. Spolu s volně dostupnými daty z dalších spektrálních oborů bylo možné vytvořit i širokopásmové spektrum. Oba získané grafy jsme posléze fitovali několika funkcemi s rozdílnou volbou omezujících parametrů. Analýzou získaných hodnot jsme obdrželi několik variant scé- náře průběhu pozorovaného záblesku. Určením počátečních Lorentzových faktorů jsme potvrdili, že se všechny tyto možnosti nacházejí v mezích hodnot obvyklých pro model relativistické ohnivé koule. 1
|
|
|
Statistické zpracování družicových dat gama záblesků družice Fermi
Pitňa, Alexander ; Mészáros, Attila (vedoucí práce) ; Řípa, Jakub (oponent)
Gama záblesky jsou jedním z jevů, kterým astrofyzici dosud zcela nerozumí. Z důvodu jejich extremních luminozit jsou viditelné v kosmologických vzdálenostech. Proto se mohou stát nástrojem, kterým bychom mohli zkoumat mladý vesmír. Tato práce je zaměřena na určení celkové vyzářené energie gama záblesků, jejich luminozit a závislost těchto veličin na rudém posuvu. Při zkoumání 28 dlouhých gama záblesků se známými rudými posuvy je nalezena závislost těchto veličin na rudém posuvu. Dále se práce zabýva tím, zda-li je tato závislost zapříčiněna výběrovým efektem detekce nebo se jedná o skutečný astrofyzikální jev. Nejdříve je ukázáno, že příslušná k-korekce má na závislost těchto veličin na rudém posuvu jen malý, pokud ne žádný vliv. Za druhé, je navrhnut nový přístup jak studovat závislost luminozitní funkce na rudém posuvu. Za třetí, je ukázáno, že vzorek gama záblesků s určenými rudými posuvy je vychýlený, což znamená, že při kombinování měření z různých zdrojů je třeba být opatrný. Z výsledků plyne, že závislost veličin na rudém posuvu se dá vysvětlit výběrovým efektem detekce.
|
|
|
Statistical Analysis of the Observable Data of Gamma-Ray Bursts
Řípa, Jakub ; Mészáros, Attila (vedoucí práce)
Gama záblesky stále ještě nejsou zcela pochopené jevy. Nicméně jejich prozkoumání může poskyt- nout užitečný nástroj pro lepší porozumění ranného vesmíru, protože patří mezi nejvzdálenější a nejintenzivnější objekty, které astronomové znají. Tato práce se snaží přinést více informací o tzv. skupině prostředních záblesků objevené již dříve různými autory v různých databázích. Nejdříve jsou statisticky studovány délky trvání a spektrální tvrdosti gama záblesků pozorovaných přístrojem "Reuven Ramaty High-Energy Solar Spectroscopic Imager". Získané výsledky naznačují, že tyto prostřední záblesky tvoří samostatnou skupinu. Za druhé, tyto záblesky jsou dále podrobně zkoumány s ohledem na jejich "spektrální lagy", špičkové toky, rudé posuvy, výskyt supernovy, atd. Za třetí, dlouhé gama záblesky se známými rudými posuvy a s odvozenými pseudo-rudými posuvy detekovanými přístrojem "The Burst and Transient Source Experiment" a dále záblesky se změřenými rudými posuvy z přístrojů Swift a Fermi jsou použity pro studium kosmologických efektů na rozdělení jejich pozorovaných toků záření.
|
|
|
Statistical Analysis of the Observable Data of Gamma-Ray Bursts
Řípa, Jakub ; Mészáros, Attila (vedoucí práce) ; Münz, Filip (oponent) ; Ramirez-Ruiz, Enrico Jorge (oponent)
Gama záblesky stále ještě nejsou zcela pochopené jevy. Nicméně jejich prozkoumání může poskyt- nout užitečný nástroj pro lepší porozumění ranného vesmíru, protože patří mezi nejvzdálenější a nejintenzivnější objekty, které astronomové znají. Tato práce se snaží přinést více informací o tzv. skupině prostředních záblesků objevené již dříve různými autory v různých databázích. Nejdříve jsou statisticky studovány délky trvání a spektrální tvrdosti gama záblesků pozorovaných přístrojem "Reuven Ramaty High-Energy Solar Spectroscopic Imager". Získané výsledky naznačují, že tyto prostřední záblesky tvoří samostatnou skupinu. Za druhé, tyto záblesky jsou dále podrobně zkoumány s ohledem na jejich "spektrální lagy", špičkové toky, rudé posuvy, výskyt supernovy, atd. Za třetí, dlouhé gama záblesky se známými rudými posuvy a s odvozenými pseudo-rudými posuvy detekovanými přístrojem "The Burst and Transient Source Experiment" a dále záblesky se změřenými rudými posuvy z přístrojů Swift a Fermi jsou použity pro studium kosmologických efektů na rozdělení jejich pozorovaných toků záření.
|
|
|
Statistické zpracování družicových dat gama záblesků
Bystřický, Pavel ; Mészáros, Attila (vedoucí práce) ; Brož, Miroslav (oponent)
V této práci studujeme gama záblesky (anglicky GRBs - Gamma-Ray bursts) - nejjasnější exploze ve vesmíru, které jsou pozorovány již od roku 1967. Kolem gama záblesků jsou stále nevyřešené otázky. První část práce je věnována úvodu do problematiky gama záblesků, a stručné historii pozorování. Druhá část práce je věnována satelitu Fermi, nejnovějšímu satelitu určenému pro pozorování v gama oboru. Popsána je charakteristika jednotlivých pozorovacích přístrojů. Třetí část práce je věnována observačním datům. V této části je popsáno pozorované rozdělení gama záblesků podle doby trvání, vzdálenosti, tvrdosti spektra. Popsána je též charakteristika hostujících galaxií a diskutována je možnost výskytu gama záblesku v Mléčné dráze. Čtvrtá část diplomové práce je věnována problematice modelů gama záblesků. Popsány jsou dva dnes nejvíce akceptované modely, a to model fireball a cannonball. Pátá část je věnována vytvoření expoziční mapy pro Fermi-GBM. Expoziční mapa je nezbytná pro testování isotropního rozložení gama záblesků. Popsány jsou jednotlivé kroky, jak jsem expoziční mapu vytvořil a problémy, které jsou tvorbou s expoziční funkce spojeny. V závěru kapitole je expoziční funkce porovnána s přístrojem BATSE na družici CGRO a družicí Swift. Data potřebná k vytvoření expoziční mapy jsem získal z níže uvedených...
|
host ::
RSS.