|
|
Stanovení vybraných strobilurinových pesticidů v ječmeni, sladu a pivu
Stehlík, Pavel ; Kočí, Radka (oponent) ; RNDr.Renata Mikulíková (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se týká stanovení strobilurinových pesticidů v pivu, ječmeni a sladu. Identifikace analytů byla provedena pomocí knihovny hmotnostních spekter a na základě komerčních standardů. Byla provedena následná kvantifikace ve zkoumaných vzorcích. Práce je rozdělena na tři hlavní části týkající se řešené problematiky. V teoretické části je rozebrána současná situace ochrany rostlina plodin pesticidy; v jednotlivých pasážích je vysvětlena problematika pesticidů, je věnován prostor jejich historickému vývoji, rozdělení, jejich fyzikálním vlastnostem i způsobu účinku. Zvláštní prostor je věnován především strobilurinovým pesticidům. V experimentální části je rozebrána metoda pro stanovení strobilurinů. Stručný popis se týká přípravy vzorků, extrakce a přečištění, prováděné dvěma způsoby. optimalizace metody se týkala především výběru SPE kolonky a vhodného elučního rozpouštědla, nastavení vhodného průtoku mobilní fáze GPC. V části Výsledky a diskuse jsou shrnuty všechny výsledky a naměřená data do přehledných tabulek a grafů. Byla určena mez stanovitelnosti a mez detekce, opakovatelnost. Závěrem je shrnut výsledek této práce.
|
|
|
Možnosti degradace pesticidů pomocí oxidu titaničitého
Píšťková, Veronika ; Veselý, Michal (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je vybrat pesticidy, u kterých je možné provést degradaci pomocí oxidu titaničitého. První část práce se týká obecné charakteristiky pesticidů, jejich rozdělení, způsobu účinku na cílové činitele a přeměn v životním prostředí - metabolickým i nemetabolickým. Druhá část je věnována heterogenní fotokatalýze s použitím polovodiče TiO2, který se aktivuje využitím UV nebo slunečního záření. Pesticidy se touto metodou mohou přeměnit až na oxid uhličitý, vodu a anorganické minerální soli. Dále jsou zde uvedeny faktory, které ovlivňují rychlost degradace, analytické metody, kterými měříme kinetiku degradace a metody pro sledování přechodných a konečných produktů. U jednotlivých skupin pesticidů jsou uvedeni zástupci, u kterých byly metody degradace zkoumány, včetně reakčních mechanismů rozkladu a meziprodukty, které vznikají během procesu fotokatalýzy.
|
|
|
Monitoring vybraných kovů v komerčních biovínech
Bortlová, Alžběta ; Reichstädter, Marek (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá monitoringem vybraných kovů v komerčních biovínech. Cílem práce bylo porovnat prvkové složení biovín s víny, které pocházejí z ostatních agrotechnických produkčních systémů. Pro účely prvkové analýzy byla použita metoda optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES). Pomocí statistické metody analýzy rozptylu bylo posouzeno, zda naměřené koncentrace prvků vykazovaly statistické rozdíly mezi víny pocházejícími z bioprodukce a víny pocházejícími z ostatních produkčních systémů. Statisticky významné rozdíly vykazovaly celkem 3 z 20 analyzovaných prvků. Vliv produkčního systému révy vinné na prvkové složení vína byl pozorován jako statisticky významný u prvků zinek, nikl a mangan.
|
|
|
Multireziduální metody pro stanovení pesticidů ve vodách
Matušková, Monika ; Kubíčková, Kristýna (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce teoretického charakteru se zabývá multireziduálním stanovením pesticidů ve vodách. Zaměřuje se především na pesticidy tvořící rezidua v povrchových vodách, které vzhledem ke své toxicitě a perzistenci v prostředí vyžadují cílené sledování. V práci je uvedeno rozdělení pesticidů a jsou zde popsány jejich vlastnosti, toxicita a procesy odbourávání. Dále jsou zde popsány možnosti analytického stanovení, zejména metody plynové a kapalinové chromatografie s různými typy detektorů. V poslední kapitole je popsán kompletní analytický postup pro stanovení organochlorových pesticidů.
|
|
|
Výskyt patogenů a škůdců v porostu máku setého
Gabčíková, Rebeka
Tahle práce ve své teoretické části pojednáva o základních charakteristikách pěstování máku setého (Papaver somniferum) se zaměřením na popis a charakteristiku jednotlivých chorob a škůdců. Praktická část práce byla realizována formou pokusu, který se uskutečnil na pozemku podniku Agroregión a.s., se sídlem v Rajci na území Slovenska. Pokus spočíval v monitoringu chorob a škůdců a hodnocení početnosti ich výskytu v jednotlivých variantách chemického ošetření (kontrola, insekticid, insekticid + fungicid). Ze škůdcu byl potvrzen výskyt Mšice makové (Aphis fabae), při které se nepodařilo přeukázat přímy vliv insekticídniho ošetření na početnost výskytu. Z chorob byl potvrzen výskyt plísne makové (Peronospora arborescens), při sledovaní které se výsledky ve formě početnosti napadení ukázali jako údaj nepostačujíci pro vyhodnocení průběhu choroby. Z přiložených fotografií je však zřejmé, že fungicídni ochrana zabezpečila podstatne lepší zdravotní stav porastu.
|
|
|
Integrovaná ochrana proti škůdcům a chorobám v akvaponii
FOLORUNSO, Ewumi Azeez Olatunji
Tato práce přináší zásadní znalosti pro vývoj ověřených přístupů řešení problematiky škůdců a chorob v akvaponii. Naše hodnocení rizik spojených s využitím integrované ochrany proti škůdcům a chorobám (IPM) v akvaponii pomohlo nejen při kustomizaci pyramidového schématu IPM pro akvaponii, ale také zavedlo zásadní postupy IPM v chovných částech akvaponického systému napomáhající akvaponickým farmářům, kteří často nejsou odborníky v chovu ryb. Kromě toho náš literární přehled identifikoval zamoření rostlinnými patogeny jako prioritní výzvu ve srovnání s infestací bezobratlými škůdci a chorobami v chovných jednotkách ryb, a tudíž naléhavou potřebu zavést bezpečné přístupy managementu fytopatogenů. Na tyto závěry navazoval výzkum bezpečných agens biologické kontroly, kde byla zkoumána účinnost entomopatogenních a mykoparazitických hub proti padlí okurkovému a byla prokázána jejich nízká šance na přežití ve vodě v recirkulačních akvakulturních systémech (RAS), což potvrdilo jejich vhodnost pro různé designy akvaponie (jednosmyčkové i dvousmyčkové). S nastalými otázkami o spolehlivosti biologické kontroly v akvaponii, jsme zkoumali potenciální možnosti chemické kontroly, které by mohly být využity v akvaponických systémech, přičemž jsme zkoumali jejich možné negativní dopady na akvaponický systém. Zkoumané přírodní (azadirachtin, lecitin a hřebíčkový olej), mikrobiální (spinosad) a syntetické (tebukonazol) pesticidy aplikované foliárně byly ve významných koncentracích detekovány v živném roztoku, a to v různých časových bodech po aplikaci. Jejich procentuální vyplavení v živném roztoku vztažené k aplikované dávce v postřiku se výrazně lišilo mezi fungicidy (0,1 - 2,3 %) v důsledku rozdílů v podílu účinných látek, doporučených dávkách a vlastnostech aktivní látky. Procentuální vyplavení azadirachtinu, eugenolu, spinosadu a tebukonazolu v živinovém roztoku se pohybovalo mezi 0,1 - 0,8 % aplikovaných účinných látek. Naproti tomu, lecitinu bylo v akvaponické vodě detekováno 2,3 % aplikované dávky. Protože eugenol a spinosad byly detekovány v koncentracích nižších než jejich odpovídající hodnoty NOEC a LC50, jsou tyto látky považovány za bezpečné pro všechny akvaponické systémy. Pyrethrum v živném roztoku zjištěno nebylo, což mohlo být způsobeno jeho nízkou perzistencí a rychlou degradací ve vodě. Jeho účinná látka (pyrethrin) je však vysoce toxická pro ryby a další vodní organismy a její použití by mělo být omezeno pouze na dvousmyčkové akvaponické systémy. Pokud jde o účinky těchto látek na ryby a biofiltr, měl tebukonazol významně přetrvávající účinky na hematologické ukazatele u ryb, ale také biochemické a antioxidační aktivity po 28denním semistatickém testu, což ukazuje na jeho nevhodnost pro všechny typy akvaponie. Tebukonazol však neměl významné účinky na nitrifikační procesy v biofiltru ani při maximální koncentraci naměřené v živném roztoku. Naproti tomu lecitin při maximální koncentraci zvýšil hladiny amoniaku a dusitanů v biofiltru, tzn. že tato látka není vhodná pro jednosmyčkové akvaponické systémy. Změny v nitrifikaci, hematologii ryb a biochemických parametrech po aplikaci azadirachtinu a eugenolu byly pouze nevýznamné, což ukazuje na jejich nízká rizika pro všechny typy akvaponie (při aplikaci podle pokynů výrobce). Nakonec jsme zkoumali vliv biologické ochrany a fungicidů na běžící akvaponické systémy. Mikrobiální přípravky s T. virens, I. fumosorosea a L. attenuatum potlačovaly rozvoj padlí v průběhu čtyřtýdenní kultivace. Navíc aplikace T. virens zlepšila růst rostlin. Naproti tomu fungicidy (hřebíčkový olej, lecitin a tebukonazol) neovlivnily růst bazalky, ale byly detekovány v akvaponické vodě.
|
|
|
Monitoring anorganických kontaminantů v moravských bílých vínech
Šebek, Richard ; Slavíková, Zuzana (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá monitoringem vybraných anorganických kontaminantů, zejména kovových prvků a makroprvků, v moravských bílých vínech. Cílem práce bylo porovnat prvkové složení vín podle původu geografického, rozdílného produkčního systému a odrůdy révy vinné. Pro prvkovou analýzu vzorků byly využity dvě spektrometrické techniky: Indukčně vázané plazma s hmotnostním spektrometrem a indukčně vázané plazma s optickým spektrometrem (ICP–MS a ICP–OES). Vyhodnocení výsledků bylo provedeno pomocí statistické metody analýzy rozptylu (ANOVA). Statisticky významné odchylky byly nalezeny při porovnání moravských podoblastí. Jako statisticky významné alespoň v jedné moravské podoblasti byly vyhodnoceny prvky vanad, měď, olovo a hořčík. Dle dalších porovnání nebyly nalezeny žádné statisticky významné výsledky.
|
|
|
Vyhodnocení účinku stromové injektáže u vybraných houbových patogenů u borovice černé (Pinus nigra J. F. Arnold)
Buben, František
Diplomová práce se zabývá houbovým patogenem Sphaeropsis sapinea, který se masivně rozšiřuje především na borovici černé (Pinus nigra) a v součinnosti s dalšími stresovými faktory způsobuje její chřadnutí a odumírání. Práce shrnuje známé poznatky o působení a vlivu tohoto patogenu na stromy, sleduje možnosti obrany a ochrany, v laboratorních podmínkách hledá fungicidní látku, která by účinně omezovala růst mycelia a následně jí injektážně testuje na vzrostlých stromech. Devět komerčně dostupných fungicidních přípravků bylo v podmínkách in vitro testováno na schopnost inhibice růstu mycelia. Fungicid Topas 100 EC (účinná látka penkonazol), Propizol 250 EC (účinná látka propikonazol), Dithane DG Neotec (účinná látka mancozeb) a Horizon 250 EW (účinná látka tebukonazol) měli prokazatelný vliv na inhibici růstu. Ze skupiny těchto látek měl nejlepší inhibiční účinky Horizon 250 EW (účinná látka tebukonazol), proto byl využitý ke stromovým injektážím, kde se však jeho velmi dobré vlastnosti z laboratorního testování nepodařilo prokázat.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.