|
|
Romové a jejich postoj ke smrti a umírání v dnešní době: Romský pohřeb
VÍTKOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá současným postojem Romů ke smrti a umírání, zejména pak romským pohřbem. Cílem práce je reflexe pohledu Romů na smrt a umírání, včetně jejich specifik (zvyky, rituály, tradice), a to s ohledem na dnešní dobu. Práce je členěna do čtyř kapitol, v nichž se teoretické a praktické poznatky navzájem prolínají a doplňují. První tři kapitoly práce se věnují smrti, životu po smrti a pohřebním rituálům v obecné rovině, dále pak dějinné historii Romů související s jejich smrtí a umíráním a současným romským pohřebním tradicím, včetně víry Romů v posmrtný život a v duchy mrtvých. Poslední kapitola diplomové práce shrnuje poznatky z předchozích třech kapitol a je právě tou zmiňovanou reflexí současného postoje Romů ke smrti a umírání.
|
|
|
Jak se pozůstalí vyrovnávají se smrtí svých blízkých a jak jim při tom pomoci?
URBÁNEK, Lukáš
Práce se zabývá tématem, jak se pozůstalí vyrovnávají se smrtí svých blízkých a jak by se jim v jejich krizové situaci mohlo pomoci. Práce se snaží o srovnání poznatků z vlastního výzkumu provedeného v okrese Strakonice a výsledků, které jsou známy z odborné literatury. Bakalářská práce se zaměřuje především na truchlení pozůstalých, je však nastíněna i problematika smrti a pohřbu, úzce související s úmrtím blízkého člověka. V práci jsou zohledněny výsledky odpovědí respondentů, s jakým úmrtím se poprvé setkali, v jakém věku a jaké měly pocity. Velká část práce je věnována tomu, co pro pozůstalé znamená ztráta blízkého. Práce se zaměřuje na zpracování zármutku u pozůstalých respondentů, kdo a co jim nejvíce pomáhalo při vyrovnávání se s úmrtím blízkého. Dále uvádí možnosti laické a odborné pomoci pro pozůstalé a jejich konfrontaci se zkušeností respondentů. Získaná empirická data jsou v práci průběžně podrobena kritice s odbornou literaturou a je zde snaha o to vytvořit jakýsi tvůrčí projekt, který by mohl přispět k rozšíření vědění o fenoménu smrti a truchlení.
|
|
|
Marie Justina ze Schwarzenberku. Obraz (nemocné) šlechtičny v polovině 17. století
TLAMSOVÁ, Hanka
Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl zrekonstruovat životní osudy Marie Justiny ze Schwarzenberku, rozené ze Starhemberku, ve druhé polovině 17. století. Těžištěm pojednání je téma každodenního života za zdmi schwarzenberských rezidencí, odhalení šlechtičniny vážné duševní choroby, reflexe jejího úmrtí a pohřebních záležitostí. Předmětem zájmu se rovněž stal nelehký úděl služebnictva, pokus o retrospektivní diagnózu kněžniny nemoci a způsoby její léčby. Práce vychází z poznatků získaných z korespondence kněžnina manžela Jana Adolfa I. ze Schwarzenberku s hejtmany schwarzenberských panství. Tyto informace bylo třeba doplnit o poznatky z denních zpráv pražského arcibiskupa a kardinála Arnošta Vojtěcha z Harrachu.
|
|
|
Jihomoravský venkov ve druhé polovině devatenáctého století
TROJAN, Jan
Diplomová práce se zabývá jihomoravským venkovem ve druhé polovině devatenáctého století. Vychází z rozboru padesáti testamentů vzniklých ve znojemském soudním okrese. První kapitola nastiňuje život na jihomoravském venkově ve druhé polovině devatenáctého století. Druhá kapitola se zabývá rozborem testamentu a jejich formálních stránek, všímá si společných znaků testamentu jako pramene sériové povahy i znaku, podle kterých lze závěti částecne řadit i mezi prameny osobní povahy. Třetí kapitola analyzuje výměnky, které byly součástí zkoumaných posledních vulí. Poslední kapitola se věnuje venkovskému pohřbu. Jeho přípravám, průběhu a nákladnosti.
|
|
|
Umírání a smrt dětí v období baroka v českých zemích
SKALICKÁ, Terezie
Tato práce se zabývá problematikou umírání a smrti v období baroka se zaměřením pozornosti k dětskému věku. Reflektuje pohled na smrt a umírání, pojetí dobré smrti, představy o posmrtném životě a pohřební obřad. V souvislosti s dětským věkem zkoumá především kojeneckou úmrtnost, souvislost kojení s mírou úmrtnosti a význam křtu. Vychází z demografických výzkumů rodiny a upozorňuje na vztah mezi vysokou mírou porodnosti a úmrtnosti. Snaží se hledat příčiny dětské úmrtnosti ? podvýživa populace, neexistence lékařské péče, snadné šíření infekčních chorob, válečné události a demografické krize, postavení a zaměstnanost ženy. Zkoumá postoj rodičů k dětem, jejich smrti a pokouší se poodhalit jejich myšlenkový a emoční svět, k čemuž výrazně napomáhá rozbor unikátních pamětí Alžběty Lidmily z Lisova. Ve vztahu k úmrtnosti neopomíjí ani situaci nemanželských dětí.
|
|
|
Postoj dnešního člověka k pohřebním rituálům
RUDOLFOVÁ, Martina
Řada lidí pohřbívá své blízké bez posledního rozloučení. Ve své práci jsem shromáždila fakta z historie, společenských věd, sociologie, psychologie, teologie a uvedla do souvislosti se současnou situací v této oblasti. K tomu jsem využila i vlastní zjištění z pohřebních ústavů. Cílem bylo nanést příčiny a vývoj tohoto v historii nezvyklého chování a popsat jeho důsledky pro společnost i psychiku člověka.Rovněž jsem poskytla možnosti pro intervenci sociálního pracovníka.
|
|
| |
host ::
RSS.