|
|
Ekologická validita testů exekutivních funkcí u pacientů se schizofrenií
Drozdová, Kristýna ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent) ; Bahbouh, Radvan (oponent)
Cíl studie: V předkládaném výzkumu jsme vyšetřovali vzorec souvislostí exekutivních funkcí a funkčních schopností u pacientů se schizofrenií s cílem specifikovat ekologickou validitu těchto testů. Ekologická validita je zvláštní formou externí validity. Vypovídá o míře shody výsledků testů a chování v běžných každodenních situacích. Vzorek a metody: Soubor 77 osob (22 žen a 55 mužů), s diagnózou schizofrenie nebo schizoafektivní poruchy, kteří splnili kritéria pro zařazení do výzkumu, byl vyšetřen několika testy exekutivních funkcí - Wisconsinský test třídění karet (WCST), Trail Making Test B (TMT B), test verbální fluence lexikální i kategoriální (lVF, kVF), subtest Podobnosti z Wechslerovy inteligenční škály (WAIS III), test Reyovy-Osterriethovy figury - hodnocený dle Bostonského systému (BQSS), a škálami popisujícími chování v běžných denních situacích - škála osobního a sociálního fungování (PSPs), nově vytvořená klinická škála (Kli-ška), Interview pro hodnocení vhledu (SAI) a sebeposuzovací škála sociálního fungování (SFS). Sledovány byly vlivy demografických proměnných na výkony v testech a škálách. Výsledky: Prokázali jsme středně významnou lineární souvislost mezi testy verbální fluence (lVF i kVF) a nově vytvořenou klinickou škálou (Kli-ška), která nejlépe vyhovovala popisu sociálního...
|
|
|
Ekologická validita testů exekutivních funkcí u pacientů se schizofrenií
Drozdová, Kristýna ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent) ; Bahbouh, Radvan (oponent)
Cíl studie: V předkládaném výzkumu jsme vyšetřovali vzorec souvislostí exekutivních funkcí a funkčních schopností u pacientů se schizofrenií s cílem specifikovat ekologickou validitu těchto testů. Ekologická validita je zvláštní formou externí validity. Vypovídá o míře shody výsledků testů a chování v běžných každodenních situacích. Vzorek a metody: Soubor 77 osob (22 žen a 55 mužů), s diagnózou schizofrenie nebo schizoafektivní poruchy, kteří splnili kritéria pro zařazení do výzkumu, byl vyšetřen několika testy exekutivních funkcí - Wisconsinský test třídění karet (WCST), Trail Making Test B (TMT B), test verbální fluence lexikální i kategoriální (lVF, kVF), subtest Podobnosti z Wechslerovy inteligenční škály (WAIS III), test Reyovy-Osterriethovy figury - hodnocený dle Bostonského systému (BQSS), a škálami popisujícími chování v běžných denních situacích - škála osobního a sociálního fungování (PSPs), nově vytvořená klinická škála (Kli-ška), Interview pro hodnocení vhledu (SAI) a sebeposuzovací škála sociálního fungování (SFS). Sledovány byly vlivy demografických proměnných na výkony v testech a škálách. Výsledky: Prokázali jsme středně významnou lineární souvislost mezi testy verbální fluence (lVF i kVF) a nově vytvořenou klinickou škálou (Kli-ška), která nejlépe vyhovovala popisu sociálního...
|
|
|
Vliv terapie metodou Vojtovy reflexní lokomoce na funkční schopnosti imobilních seniorů
Černá, Gabriela ; Smékal, David (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Tato diplomová práce hodnotí efekt čtyřtýdenní aktivní rehabilitace kombinované s reflexní stimulací dle Vojty na mobilitu ležících seniorů. Šestnáct pacientek bylo rozděleno na výzkumnou a kontrolní skupinu po osmi. V obou skupinách probíhal trénink zaměřený na sebeobsluhu, zachování či zvětšení rozsahů pohybů, posílení oslabených svalových skupin, zlepšení rovnovážných funkcí, nácvik posazování a lehání si ze sedu, u zdatnějších pacientek chůze ve vysokém chodítku. Ve výzkumném souboru probíhala navíc stimulace modelu reflexního otáčení dle Vojty, koordinační a stabilizační cvičení a cvičení s využitím pomůcek (elastický pás, overball, malý míč, lahev s vodou). Na začátku a na konci byly testovány škály EMS(Elderly mobility scale), BI(Barthel index), MMSE(Mini- mental state examination), schopnost otáčení na bok zlehu na zádech a stabilita vsedu. Statistická srovnatelnost obou skupin byla ověřena na začátku terapie Mann-Whitney testem. Po terapii byla patrná tendence ke zvýšení testovaných hodnot ve výzkumném souboru oproti kontrolnímu. Pravděpodobnost zvýšení EMS skóre ve výběrovém souboru v porovnání s kontrolním byla statisticky významná -98,3 %. Při zpracování hodnot EMS, BI a MMSE párovým t-testem se statistická významnost neprokázala. Ve všech měřených parametrech však byla ve výzkumném souboru...
|
host ::
RSS.