|
|
Preventivní a léčebné koupele u plůdku candáta obecného (Sander lucioperca)
PITHARDT, Tomáš
Cílem této diplomové práce bylo vyzkoušet a porovnat účinek čtyř vybraných a v současné době již běžně používaných léčebných přípravků u jiných chovaných druhů ryb v recirkulačním akvakulturním systému (RAS). Prezentovaná práce byla rozdělena na dva samostatné experimenty, které se zabývaly léčebnými koupelemi plůdku candáta obecného. Plůdek byl odchován v rybnících pouze na přirozené potravě se záměrem adaptace na RAS po provedené koupeli. Koupele byly zaměřeny proti parazitárnímu a bakteriálnímu onemocnění s použitím přípravků Bellasav, SAVO Original, formaldehyd a Chloramin T. Léčebné koupele trvaly 30 minut, a poté byly ryby přemístěny do čisté vody, kde byla sledována mortalita během 24 hodin a účinnost přípravku po 24 hodinách. V prvním experimentu byly použity ryby o průměrné hmotnosti 0,23+-0,05 g a celkové délce 31,7+-2,5 mm ve stáří 35 dní. Zkoušené dávky pro Bellasav byly 0,5; 1; 1,5; 2; 5; 10 a 50 ml.m-3, pro SAVO Original 1; 5; 10; 20 a 50 ml.m-3, pro formaldehyd 0,5; 1; 1,5; 2,5; 5; 10; 15; 30; 45 a 50 ml.100 l-1 a pro Chloramin T 10; 20; 30; 40; 50; 100; 150 a 200 mg.l-1. Nejlepší účinnost pro přípravek Bellasav byla dosažena v dávce 1,5 ml.m-3 a pro SAVO Original to byla dávka 10 ml.m-3, která snížila pouze parazitární infekci o jeden stupeň. Účinná dávka formaldehydu byla 1 ml.100 l-1, která snížila parazitární infekci o dva stupně. Nejúčinnější přípravek byl Chloramin T při dávce 30 mg.l-1. V druhém experimentu byly použity ryby o průměrné hmotnosti 1,6+-0,4 g a celkové délce 60,4+-3,56 mm ve stáří 70 dní. Zkoušené dávky pro Bellasav byly 10; 20 a 50 ml.m-3, pro SAVO Original 10; 20 a 50 ml.m-3, pro formaldehyd 2,5; 5 a 10 ml.100 l-1 a pro Chloramin T 40; 150 a 200 mg.l-1. Nejlepší účinnost pro přípravek Bellasav byla dávka 20 ml.m-3 a pro SAVO Original to byla dávka 10 ml.m-3. Nejúčinnější dávka pro formaldehyd byla 2,5 ml.100 l-1, která snížila bakteriální infekci na kůži ryb o dva stupně. Nejúčinnější přípravek byl opět Chloramin T při dávce 40 mg.l-1.
|
|
|
Odkrm plůdku lína obecného (Tinca tinca) s využitím obohacených nauplií žábronožek (r. Artemia)
BOŇKO, Dominik
Cílem pokusu bylo ověřit vliv obohacených nauplií žábronožek (r.\kur{(Artemia)}) ke zvýšení přežití raného plůdku lína obecného (\kur{(Tinca tinca)}) chovaného v laboratorních podmínkách při průměrné teplotě vody 25,8 °C. Celková délka pokusu byla 42 dní. K obohacování nauplií byly použity dva komerční přípravky na obohacování žábronožek od firmy Selco (Selco DHA a Selco Spresso). Plůdek byl touto dietou krmen ve dvou variantách (7 a 21 dní) s následných přechodem na suché startérové krmivo. Do pokusu byly rovněž zařazeny kontrolní skupiny krmené neobohacenými naplii žábronožky (rovněž po dobu 7 a 21 dnů). Přechod na startérové krmivo (Inicio Plus GR od firmy Biomar) byl proveden čtyřdenním co-feedingem, kdy se postupně snižoval podíl zkrmovaných nauplií. U skupin s přechodem z živé potravy na startérovou krmnou směs po 7 dnech odkrmu bylo dosaženo vyšší rychlosti růstu (13,41 %-d-1), průměrné individuální hmotnosti (142,74 +- 57,06 mg) a celkové délky (21,08 +- 3,27 mm), včetně vyšší variability dvou posledně uvedených parametrů. Současně bylo ale zaznamenáno nízké přežití plůdku (2,8 %). Vyprodukovaná biomasa byla nižší. U plůdku krmeného živou potravou prvních 21 dnů bylo dosaženo nižší rychlosti růstu (10,77 %-d-1), individuální hmotnosti (48,61 +- 18,13 mg) a celkové délky (16,05 +- 1,66 mm). Přežití plůdku bylo v tomto případě ale mnohem vyšší (25,1 %). Vyprodukovaná biomasa byla u plůdku krmeného živou potravou tři týdny téměř trojnásobně vyšší (219,3 g), než u plůdku krmeného živou potravou jeden týden (71,4 g). Možno konstatovat, že nebyl prokázán vliv obohacování nauplií žábronožky na růst plůdku lína. Avšak plůdek krmený jeden týden obohacenými nauplii dosáhl mírně vyššího přežití za celou dobu odchovu. Ve srovnání s kontrolou (3,3 %), bylo dosaženo při použití přípravku Selco Spresso přežití plůdku 3,7 %, resp. u Selco DHA to bylo 1,4 %. Dosažené výsledky mohly být částečně ovlivněny parazitárním onemocněním plůdku v průběhu odchovu.
|
|
|
Škody způsobené predací bezobratlými na nejranějších stádiích ryb
LOŽEK, Filip
Cílem bakalářské práce bude zjistit do jaké míry je přítomnost bezobratlých predátorů pro raná stádia ryb nebezpečná a má vliv na míru jejich přežívání. Většina hospodářsky chovaných druhů ryb se do rybníků nasazuje ve stádiu váčkového plůdku a nedochází k předchozímu rozkrmování na vacích či jiných odchovných zařízeních s pozdějším vysazením již silnějšího rozkrmeného plůdku. V prvních dnech po nasazení dochází také k největším ztrátám, které mohou být způsobeny ať už nedostatečnou potravní nabídkou nebo zejména predací bezobratlými predátory. Mezi ně mohou patřit tzv. "dravé" buchanky, larvy vážek nebo vodních brouků, a i některé druhy vodních ploštic. Student v průběhu bakalářské práce uskuteční několik laboratorních pokusů na rozplavaném plůdku kaprovitých, případně i okounovitých ryb, které bude konfrontovat s dravci, tedy dravými larvami hmyzu, vodními plošticemi či buchankami. Na základě pokusů vyhodnotí potenciální nebezpečnost jednotlivých dravců vzhledem k plůdku ryb.
|
|
|
Snímkování pelagických plůdkových společenstev ryb nádrží pomocí tralů
Jůza, Tomáš ; Kubečka, Jan ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Jarolím, Oldřich ; Peterka, Jiří ; Vašek, Mojmír
Volná voda šesti českých nádrží byla snímkována pomocí pelagických plůdkových tralů v pozdním létě v letech 2003-2005. Na Římově, Želivce, Vraném a Slapech dominovaly v pelagiálu kaprovité ryby. Dominantními druhy zde byla plotice, cejn a ouklej. Na Lipně a Nýrsku dominovaly v pelagiálu okounovité ryby (Lipno-candát, Nýrsko-okoun). Tralování odhalilo největší denzitu 0+ ryb v hladinové vrstvě (hloubka 0-3m). Na nádržích kde se zároveň vyskytovaly okounovité i kaprovité druhy ryb, kaprovité druhy dominovaly v hladinové vrstvě zatímco okounovité druhy obvykle převládly v hloubce mezi 3-6m. V kaňonovitých nádržích jako Římov a Želivka klesala denzita 0+ ryb od přítoku směrem ke hrázi nádrže takže největší denzita byla v přítokové části nádrže. Na kaskádových nádržích jako Slapy a Vrané byla volná voda přítokové oblasti prakticky bez ryb. Největší denzita byla zaznamenána o něco níže, odkud byl již trend podobný situaci na nekaskádových nádržích.
|
|
|
Distribuce a diverzita plůdku ryb v různých habitatech údolní nádrže Slapy
Kratochvíl, M. ; Kubečka, Jan ; Matěna, Josef
Plůdková rybí společenstva Slapské údolní nádrže byla studována během května a června 2002. Účelem této studie bylo odhadnout druhové složení a distribuci plůdku ve třech habitatech – epipelagiálu (hloubka 0 – 4 m), bathypelagiálu (hloubka 10 – 16 m) a litorálu. Okounovité ryby byli přítomny v obou pelagických habitatech, zatímco ryby kaprovité upřednostňovaly svrchní vrstvy vodního sloupce. Během stmívání, bathypelagické ryby započaly migraci směrem k povrchovým vrstvám, během svítání se vracely zpět do hlubších vrstev. Nejvyšší hustoty plůdku byly zaznamenány v epipelagiálu v nočních hodinách. Plůdek okouna byl shledán nejhojnějším druhem Slapské nádrže, candát byl poměrně hojně zastoupen v pelagiálu nádrže. Během dne i noci, okoun byl nejběžnějším druhem ve všech habitatech, pouze v litorálu dominovaly během květnových odběrů kaprovité ryby. Plůdek candáta nebyl v litorálu zaznamenán.
|
host ::
RSS.