|
|
Změna francouzské ústavy v roce 2008
Lebedová, Renata ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce Změna francouzské ústavy v roce 2008 pojednává o tzv. modernizaci institucí páté republiky, která byla iniciována tehdy nově zvoleným prezidentem Francie Nicolasem Sarkozym a završena přijetím ústavního zákona č. 2008-724 z 23. července 2008. Jedná se o největší změnu ústavy v historii páté francouzské republiky, která se dotkla více než poloviny článků ústavy. Práce je rozdělena do dvou kapitol. Nejprve jsou analyzovány příčiny a okolnosti, které přijetí ústavního zákona předcházely. Práce se věnuje nejprve obecně procesu změny ústavy ve Francii a ústavnímu pořádku. Dále je prostor věnován kampani před prezidentskými volbami v roce 2007 a především analýze závěrů Balladurovy komise, týkající se tří hlavních oblastí: lépe kontrolované exekutivní moci, posílení role Parlamentu a nových práv pro občany. Druhá kapitola tematicky analyzuje konkrétní podobu přijatého ústavního zákona spolu s jeho slabinami a názory kritiků. Cílem práce je odpovědět, jak změna francouzské ústavy v roce 2008 naplnila tři hlavní deklarované záměry. Tedy, jak je exekutivní moc lépe kontrolovaná, Parlament posílený a jaká nová práva získali občané? Práce zároveň ověřuje hypotézu: změna ústavy posílila roli prezidenta.
|
|
|
Postavení francouzského prezidenta v kontextu V. republiky
Kajtman, Jakub ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Současný francouzský prezident má v rámci politického systému V. republiky více možností pro posílení svého postavení než jeho předchůdci před rokem 2000. Takový závěr přináší tato studie. Díky tomu, že Francouzi na přelomu tisíciletí schválili v referendu zkrácení prezidentského mandátu z pěti na sedm let a také díky tehdejší úpravě volebního kalendáře se totiž výrazně snížila pravděpodobnost, že nastane období kohabitace - tedy situace, kdy prezident pochází z jiného politického tábora než většina v Národním shromáždění zastoupená premiérem. Tato studie proto zkoumá, do jaké míry se role hlavy státu díky této změně posílila a jak s upraveným rozložením sil zacházeli tři poslední francouzští prezidenti - Chirac, Sarkozy a Hollande. Z výsledků vyplývá, že prezident získal širší možnosti zejména pro praktický výkon svého mandátu. Má totiž mnohem větší jistotu v tom, že za ním po celé volební období bude stát parlamentní většina. Ústavní reforma z roku 2000 (a následné revize v letech 2007 a 2008) tak systém zpřehlednila a oproti předchozímu vývoji stabilizovala volební kalendář. Pokud se navíc do čela Francie dostane ambiciózní politik s cílem koncentrovat velkou část moci výhradně do své osoby, potom může prezidentský úřad zejména svým neformálním vlivem několikanásobně předčít ostatní politické aktéry....
|
|
|
Změna francouzské ústavy v roce 2008
Lebedová, Renata ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce Změna francouzské ústavy v roce 2008 pojednává o tzv. modernizaci institucí páté republiky, která byla iniciována tehdy nově zvoleným prezidentem Francie Nicolasem Sarkozym a završena přijetím ústavního zákona č. 2008-724 z 23. července 2008. Jedná se o největší změnu ústavy v historii páté francouzské republiky, která se dotkla více než poloviny článků ústavy. Práce je rozdělena do dvou kapitol. Nejprve jsou analyzovány příčiny a okolnosti, které přijetí ústavního zákona předcházely. Práce se věnuje nejprve obecně procesu změny ústavy ve Francii a ústavnímu pořádku. Dále je prostor věnován kampani před prezidentskými volbami v roce 2007 a především analýze závěrů Balladurovy komise, týkající se tří hlavních oblastí: lépe kontrolované exekutivní moci, posílení role Parlamentu a nových práv pro občany. Druhá kapitola tematicky analyzuje konkrétní podobu přijatého ústavního zákona spolu s jeho slabinami a názory kritiků. Cílem práce je odpovědět, jak změna francouzské ústavy v roce 2008 naplnila tři hlavní deklarované záměry. Tedy, jak je exekutivní moc lépe kontrolovaná, Parlament posílený a jaká nová práva získali občané? Práce zároveň ověřuje hypotézu: změna ústavy posílila roli prezidenta.
|
|
|
Postavení francouzského prezidenta v kontextu V. republiky
Kajtman, Jakub ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Současný francouzský prezident má v rámci politického systému V. republiky více možností pro posílení svého postavení než jeho předchůdci před rokem 2000. Takový závěr přináší tato studie. Díky tomu, že Francouzi na přelomu tisíciletí schválili v referendu zkrácení prezidentského mandátu z pěti na sedm let a také díky tehdejší úpravě volebního kalendáře se totiž výrazně snížila pravděpodobnost, že nastane období kohabitace - tedy situace, kdy prezident pochází z jiného politického tábora než většina v Národním shromáždění zastoupená premiérem. Tato studie proto zkoumá, do jaké míry se role hlavy státu díky této změně posílila a jak s upraveným rozložením sil zacházeli tři poslední francouzští prezidenti - Chirac, Sarkozy a Hollande. Z výsledků vyplývá, že prezident získal širší možnosti zejména pro praktický výkon svého mandátu. Má totiž mnohem větší jistotu v tom, že za ním po celé volební období bude stát parlamentní většina. Ústavní reforma z roku 2000 (a následné revize v letech 2007 a 2008) tak systém zpřehlednila a oproti předchozímu vývoji stabilizovala volební kalendář. Pokud se navíc do čela Francie dostane ambiciózní politik s cílem koncentrovat velkou část moci výhradně do své osoby, potom může prezidentský úřad zejména svým neformálním vlivem několikanásobně předčít ostatní politické aktéry....
|
host ::
RSS.