Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vývoj postoje Jacquese Chiraca k francouzské politice multilateralismu během let 1995 - 2007: obsahová analýza prezidentských projevů
Koptišová, Evelína ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Jacques Chirac je jedním z nejvýznamnějších francouzských politiků věnujících se multilaterální agendě v rámci mezinárodních vztahů. Ovšem francouzský multilateralismus je specifický ve svém vymezování se vůči americkému vlivu, přičemž "amerikanizace" světové politiky je v očích Francouzů chápána jako podstata globalizace. Tato práce se zaměřuje na obsahovou analýzu projevů Jacquese Chiraca týkajících se multilateralismu z let 1995 - 2007. Jejím cílem je ukázat, že některé geopolitické problémy - zejména válka v Iráku v roce 2003 - ovlivnily Chiracův postoj a utvrdily ho v jeho přesvědčení o důležitosti multilateralismu ve světové politice. K porovnání jednotlivých projevů a k pozorování Chiracova měnícího se přístupu je využíváno metod obsahové analýzy. První kapitola se věnuje historickému a politickému kontextu a roli prezidenta ve francouzské zahraniční politice; druhá, nejdůležitější část pak představuje konkrétní prezidentské projevy Jacquese Chiraca v chronologickém pořadí a zaměřuje se na obsahovou analýzu jejich přepisů. Primárním záměrem je zjistit, jak se Chiracův postoj k multilateralismu měnil a jak byl ovlivněn geopolitickými otázkami, zejména iráckou krizí. Dále pak práce zkoumá, zda a jak Chiracův multilaterální diskurz formoval směřování francouzské zahraniční politiky.
Analýza změny zahraniční politiky skrze politický diskurz. Případ postoje Francie k reformě Rady bezpečnosti OSN
Kabáčová, Michaela ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Reforma Rady bezpečnosti OSN je jedním z nejčastěji diskutovaných témat mezinárodních vztahů. Hlasy kritizující strukturu tohoto orgánu se odkazují v první řadě na proměnu mezinárodní scény během studené války. Proces dekolonizace, na něj navazující navýšení členské základny organizace a pokles vlivu Velké Británie a Francie daly vzniknout mezinárodnímu tlaku, který se dovolával, aby byla nová mocenská situace reflektována i v rámci Rady bezpečnosti. Avšak navzdory četným návrhům od roku 1963 nedošlo k prosazení žádných zásadních změn. Francie, jeden ze stálých členů Rady bezpečnosti, si vůči reformě udržela svůj negativní postoj až do konce studené války. Nicméně nedlouho po konci studené války svůj postoj změnila. Tento obrat byl zaznamenán v proslovu Alaina Juppého v rámci zasedání Valného shromáždění OSN z roku 1993, kde jménem své země otevřeně vyjádřil podporu v otázkách reformy. Lze tudíž v souvislosti s tímto rokem hovořit o významné změně francouzské zahraniční politiky. Tato práce se snaží objasnit, jakým způsobem byla tato změna argumentována v rámci politického diskurzu. Cílem práce je zjistit, jak tato konkrétní argumentace zapadá do tehdejšího zahraničně-politického diskurzu. Pokud jde o metodologii, tato práce využívá prvky obsahové a kritické diskurzivní analýzy. Analýza potvrzuje...
Valéry Giscard d'Estaing a Velká Británie
Černovská, Eliška ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce "Valéry Giscard d'Estaing a Velká Británie" se zabývá francouzsko- britskými bilaterálními vztahy v letech 1974-1981, kdy VGE stál v čele Francouzské republiky a kdy mezinárodní spolupráce mezi Paříží a Londýnem byla posunuta na jinou úroveň díky vstupu Velké Británie do Evropského hospodářského společenství v roce 1973. V tomto období se bilaterální spolupráce států oproti předcházejícím dekádám zlepšila, což je ilustrováno například zavedením každoročních bilaterálních summitů v roce 1976. Práce se v tomto kontextu zaměřuje na osobu VGE a odpovídá na otázku, zda Giscardovo rodinné prostředí a tradice byly kladně naladěny k anglosaskému světu či nikoliv a zda mohly mít vliv na jeho názory a postoj ke Spojenému království. Z tohoto důvodu studie k výzkumu používá biografickou metodologii. V první části bakalářská práce analyzuje francouzsko-britské vztahy v letech 1958-1981 s důrazem na osobní preference francouzských prezidentů. Druhá kapitola se věnuje Giscardovu rodinnému prostředí a analyzuje vliv rodiny na jeho přístup k Británii. Třetí část se zabývá vztahy VGE s britskými představiteli a zkoumá, zda i tato osobní rovina umocnila pozitivní přístup VGE a následně ovlivnila francouzskou zahraniční politiku směrem ke Spojenému království. Bakalářská práce došla k závěru, že...
Vývoj postoje Jacquese Chiraca k francouzské politice multilateralismu během let 1995 - 2007: obsahová analýza prezidentských projevů
Koptišová, Evelína ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Jacques Chirac je jedním z nejvýznamnějších francouzských politiků věnujících se multilaterální agendě v rámci mezinárodních vztahů. Ovšem francouzský multilateralismus je specifický ve svém vymezování se vůči americkému vlivu, přičemž "amerikanizace" světové politiky je v očích Francouzů chápána jako podstata globalizace. Tato práce se zaměřuje na obsahovou analýzu projevů Jacquese Chiraca týkajících se multilateralismu z let 1995 - 2007. Jejím cílem je ukázat, že některé geopolitické problémy - zejména válka v Iráku v roce 2003 - ovlivnily Chiracův postoj a utvrdily ho v jeho přesvědčení o důležitosti multilateralismu ve světové politice. K porovnání jednotlivých projevů a k pozorování Chiracova měnícího se přístupu je využíváno metod obsahové analýzy. První kapitola se věnuje historickému a politickému kontextu a roli prezidenta ve francouzské zahraniční politice; druhá, nejdůležitější část pak představuje konkrétní prezidentské projevy Jacquese Chiraca v chronologickém pořadí a zaměřuje se na obsahovou analýzu jejich přepisů. Primárním záměrem je zjistit, jak se Chiracův postoj k multilateralismu měnil a jak byl ovlivněn geopolitickými otázkami, zejména iráckou krizí. Dále pak práce zkoumá, zda a jak Chiracův multilaterální diskurz formoval směřování francouzské zahraniční politiky.
Francouzská zahraniční politika vůči vybraným zemím Maghrebu (2007-2012). Kontinuita nebo diskontinuita?
Homolková, Petra ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Práce se zabývá francouzskou zahraniční politikou vůči regionu Magrebu v období V. republiky, především pak obdobím prezidentského mandátu Nicolase Sarkozyho (2007-2012) a změnami, které na tomto poli nastaly v souvislosti s událostmi arabského jara. Analyzuje tradiční cíle a nástroje této politiky, a to především v souvislosti se dvěma zeměmi této severoafrické oblasti, a to Tuniskem a Libyí. Hlavním cílem je pak poukázat na změny, které v tomto ohledu přinesl mandát Nicolas Sarkozyho, a zjistit, zda skutečně došlo k odklonu od dosavadní koncepce, již si Sarkozy předsevzal, a to především v otázce lidských práv. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Československo-francouzské vztahy 1989-1992
Drechslerová, Dagmar ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá československo-francouzskými vztahy v letech 1989 - 1992. Zkoumá jejich intenzitu, a také pravou motivaci jednotlivých činů, přičemž vychází z realistické teorie prosazování národních zájmů. V první kapitole je rozebraná nově se formující československá zahraniční politika. Druhá kapitola je zaměřena na vývoj a tradici československo-francouzských vztahů s bližším zaměřením na Francii, její politiku v době studené války a faktory, které jí ovlivňovaly. Třetí kapitola pojímá spolupráci obou zemí po sametové revoluci, a závěrečná kapitola sleduje Smlouvu o porozumění a přátelství mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Francouzskou republikou, její vliv na vzájemné vztahy, budoucí perspektivu, a vývoj tohoto bilaterálního vztahu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.