|
|
Válečnictví ve Starém zákoně
Tancmanová, Soňa ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Melmuk, Petr (oponent)
Stěžejními úkoly diplomové práce bylo seznámit čtenáře s tématikou biblických válek z historického pohledu, osvětlit problematiku svatých bojů a zařadit téma do kulturně-sociálního a etického kontextu. Biblická zvěst byla konfrontována s mimobiblickými písemnými památkami, ponejvíce se záznamy Moábců, Asyřanů, Egypťanů, Sumerů a lidu Ugaritu. Práce se časově vymezila především na období sjednoceného království, pojednáno bylo též o bitvách Izraelců před vstupem do Kenaanu a o rozkolu izraelského království. Autorka pracovala především s dílem deuteronomistického korpusu, pro něž je charakteristický synchronní i diachronní přístup. Čtenář byl seznámen s problematikou svatých válek a vyhlazovaní klatých měst. Objasněna byla také zvěstná funkce deuteronomistického díla a možné nereálné informace v pramenech. Autorka práce se přiklání k názoru Sa-Moon Kanga a klade konec svatých válek do období rozdělení království. Se vznikem světské vlády a po odklonu od Hospodina bylo pro vladaře prioritním řešení majetkových sporů. Jedinou výjimkou mezi válkami o moc byla výpomoc proroka Elíši, která rázem proměnila boj v Boží bitvu. S prvky svatého boje se setkáváme i u panovníků věrných Hospodinu jako byli Jóšijáš a Chizkijáš. Vzhledem k obsáhlosti tématu bylo o teologickém aspektu válečnictví pojednáno pouze...
|
|
|
Od palisády k moderní československé dělostřelecké věži. Vývoj pevnostního materiálu Škodovými závody v 19. a 20. století
Chmelenský, Jiří ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Práce je zaměřena na celkový vývoj a konstrukci dělostřelectva Škodovými závody od počátků výroby zbraní, přes vývoj pancéřových věží, pevnostních děl, lodních děl a konečně polních děl. Práce vhodně kombinuje tři základní celky: ekonomický vývoj Škodových závodů, vývoj dělostřeleckého pevnostního a polního materiálu s životopisy osob spjatých s fungováním plzeňské Škodovky. Práce je rozdělena z časového hlediska na dvě zásadní období, od počátků vývoje dělostřelectva po konec první světové války a na období počátku třicátých let, kdy byly vyvinuty nové zbrojní konstrukce určené na export, pro československou armádu a následně německý Wehrmacht. Práce je založena na archivním výzkumu v podnikovém archivu Škodových závodů v Plzni, Ústředním vojenské archivu v Praze a na práci se sekundární literaturou. Škodovy závody se od počátků produkce vypracovaly na největšího producenta dělostřeleckého materiálu v Rakouské monarchii, kdy byly za první světové války průkopníkem nových progresivních konstrukcí jak v pevnostním materiálu, tak v polním dělostřelectvu včetně těžkého obléhacího dělostřelectva. Za první republiky zpočátku produkovaly děla vycházející z válečných konstrukcí, ale na počátku třicátých let vyvinuly a vyrobily velmi moderní kanony a houfnice pro polní armádu včetně pevnostního...
|
|
|
Příspěvek k dějinám jihočeských šlechtických sídel. Archeologie Horní tvrze v Kestřanech
BRŮŽEK, Pavel
Předmětem této bakalářské práce je středověká tvrz, zvaná Horní, nacházející se ve Starých Kestřanech, okres Písek. Jedním z nejdůležitějších cílů práce je shrnout archeologické poznatky spojené s touto tvrzí a podat přehled o dostupném archeologickém materiálu pocházejícím ze studny Horní kestřanské tvrze. Cílem práce je prostřednictvím tohoto materiálu doložit životní úroveň na dané lokalitě. Pozornost byla věnována i středověké tvrzi obecně.
|
|
|
Dendrochronologie vybraných autochtonních dřevin na gradientech prostředí
ČEJKOVÁ, Alžběta
Dendrochronologické metody a přístupy byly využity pro výzkum ekologických a historických aspektů vybraných lesních společenstev, jejich vývoje ovlivněného lidskou činností spojeným mimo jiné s historickým využitím dřeva. Práce se zabývala přírůstovými reakcemi autochtonních dřevin s rozdílným typem morfologie stavby dřeva v různých typech lesních společenstev zahrnujících smrčiny, olšiny a lužní lesy. Zároveň tato práce ukázala nutnost dynamického rozvoje regionálních chronologií pro Českou republiku.
|
|
|
Architektura venkovských panských sídel na Táborsku
VAVÁČEK, Miloslav
Diplomová práce s názvem {\clqq}Architektura venkovských panských sídel na Táborsku`` se zabývá problematikou stavebně historického vývoje zámků a tvrzí venkovské šlechty umístěných v oblasti Táborska. Dokument ukazuje, v jakém stavu byly vybrané objekty v letech 2007-2008. Do práce nejsou zařazeny všechny objekty tohoto typu na Táborsku. Vzorek je však zvolen tak, aby reprezentoval co nejširší spektrum architektonických stylů od gotiky, přes renesanci, až po historizující slohy 19. století. Autor vychází jednak z poznatků uvedených v rozličných odborných i turistických publikacích, jednak z výsledků vlastního průzkumu.
|
host ::
RSS.