Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Rozhodčí řízení jako způsob řešení sporů v mezinárodním právu s důrazem na uznávání a výkon cizích rozhodčích nálezů
Petr, David ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Rozhodčí řízení jako způsob řešení sporů v mezinárodním právu s důrazem na uznávání a výkon cizích rozhodčích nálezů Resumé Rozhodčí řízení jakožto způsob řešení sporů zaznamenává narůstající popularitu. Rozhodčí řízení stojí mezi alternativními způsoby řešení sporů na jedné straně a soudním řízením na straně druhé. Ačkoliv také alternativní způsoby řešení sporů, kam řadíme vyjednávání, zprostředkování, mediaci, smírčí řízení, expertizu, mini-trial a také jejich smíšené formy medarb a medaloa mají velice silnou pozici, jejich výsledek není vymahatelný státní autoritou. Tyto nástroje jsou častěji užívány v podnikatelské sféře, kde mají strany sporu zájem na pokračující spolupráci, a jejichž zájmem je spíše překonat částečné neshody či technické spory ve vzájemné spolupráci. Závaznost a vymahatelnost rozhodnutí poskytuje stranám rozhodčí řízení. Rozhodčí nálezy mohou být vykonávány soudní mocí a rovněž celý proces řízení je více formalizován. Přestože zde není přesná definice rozhodčího řízení jako takového, můžeme jej charakterizovat jakožto právem upravené řízení, ve kterém strany sporu přinášejí svůj spor před neutrální osobu (rozhodce či rozhodčí soud), a zároveň souhlasí s tím, že rozhodnutím této osoby bude závazné. Navíc rozhodčí řízení poskytuje stranám značnou flexibilitu v otázce průběhu řízení....
Tuzemský a cizí rozhodčí nález
Madejová, Ivana ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Zavadilová, Marta (oponent)
1 Abstrakt: Tuzemský a cizí rozhodčí nález Účelem této práce je přiblížit a srovnat postavení tuzemského a cizího rozhodčího nálezu v české právní úpravě. Autorka si klade za cíl na základě této analýzy zhodnotit, zda česká právní úprava přiznává cizímu rozhodčímu nálezu stejné možnosti výkonu, jaké přiznává, při splnění totožných podmínek, tuzemskému rozhodčímu nálezu. Práce by rovněž měla zodpovědět, zda rozhodovací praxe českých soudů není v rozporu s mezinárodními závazky. Diplomová práce je rozdělena do pěti částí. První část je věnována obecným otázkám rozhodčího řízení. Smyslem této části je přiblížit rozhodčí řízení jako alternativní způsob řešení sporů. Autorka použití rozhodčího řízení analyzuje mimo jiné rozborem jeho výhod a nevýhod. Dále je pozornost věnována stěžejním institutům rozhodčího řízení jako je arbitrabilita sporu. Druhá část se věnuje nejdůležitějším pramenům práva upravujícím rozhodčí řízení. Pro jednoznačnou aplikaci právních pramenů se autorka rovněž zaobírá kolizemi různých pramenů práva, například v podobě střetu mnohostranné mezinárodní smlouvy s dvoustrannou mezinárodní smlouvou o právní pomoci. Ve třetí části autorka přibližuje samotný rozhodčí nález. Věnuje se jeho dělení a podrobně rozebírá předěl mezi tuzemským a cizím rozhodčím nálezem. Ve čtvrté části detailně...
Režim uznání a výkonu rozhodčích nálezů podle Newyorské úmluvy
Ohnoutková, Barbora ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Růžička, Květoslav (oponent)
Režim uznání a výkonu rozhodčích nálezů podle Newyorské úmluvy Abstrakt Cílem práce je seznámení s problematikou čl. III Newyorské úmluvy a jeho recepcí v rámci českého právního řádu, a stejně tak seznámení se související judikaturou Nejvyššího soudu České republiky. Tento článek umožňuje Smluvním státům stanovit vlastní procesní pravidla stricto sensu ve vztahu k uznání a výkonu cizího rozhodčího nálezu spadajícího do působnosti Newyorské úmluvy, avšak toliko za podmínek v této vyložených. Jednou z nich je i podmínka obsažená právě v čl. III Newyorské úmluvy zakazující stanovit taková pravidla, která by kladla podstatně tíživější podmínky a vyšší soudní poplatky než pro rozhodčí nález místní. Smluvní stát je tak na jednu stranu sice oprávněn svobodně nastavit vlastní režim pro uznání a výkon cizího rozhodčího nálezu, na druhou stranu je však při tomto povinen respektovat podmínky v Newyorské úmluvě stanovené. Podstatou práce je tedy zhodnotit postavení cizích rozhodčích nálezů, ve srovnání s místními rozhodčími nálezy, a to ve vztahu k jejich uznání a výkonu na území České republiky. Práce se nejprve zabývá vymezením účelu samotné Newyorské úmluvy s tím, že na to navazuje rozbor jejího čl. III, který je zákadním prvkem celé práce. Následující část zabývající se českou právní úpravou civilního vykonávacího...
Komparativní pohled na uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů na území České republiky, Ruské federace a Spojených států amerických
Kobzová, Andrea ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Komparativní pohled na uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů na území České republiky, Ruské federace a Spojených států amerických Abstrakt Tato práce se zabývá problematikou uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů na území České republiky, Ruské federace a Spojených státu amerických. Cílem práce je objasnit stěžení pojmy v rámci jednotlivých právních úprav s přiblížením samotného procesu uznání a výkonu na území jednotlivých států a jejich následné srovnání. Práce je systematicky rozčleněna do sedmi kapitol, od pojmu rozhodčího řízení až po zkoumání jednotlivých právních úprav. V první kapitole se zabývám rozhodčím řízením jako předpokladem pro vydání rozhodčího nálezu, a to zejména arbitrabilitou sporu a mezinárodní povahou. Mezinárodní povaha je pro tuto práci rovněž stěžejní definicí, proto je ji věnována samostatná podkapitola. Druhá kapitola pojednává o rozhodčím nálezu, jeho náležitostech, druzích, zejména se zaměřením na pojem cizí rozhodčí nález, jehož vymezení je klíčovým bodem této práce. Rozhodčí nález ani cizí rozhodčí nález je pojem, jehož význam není zákonem nebo jiným pramenem práva stanoven, proto jsem se v rámci této práce zaměřila na jeho vnímání ve zkoumaných právních úpravách. Ve třetí kapitole jsou uvedeny nejdůležitější prameny v oblasti cizích rozhodčích nálezů na územní...
Uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů v ČR a USA
Braborec, Jan ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů v ČR a USA Abstrakt Předmětná rigorózní práce pojednává o tématu uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, přičemž je tato problematika ilustrována na právní úpravě České republiky a Spojených států amerických. Cílem práce je ozřejmit téma uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů v obou státech, vymezit jejich právní úpravu, a poté poukázat na jejich společné a odlišné znaky v oblasti důvodů pro odepření uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů a v samotném procesu tohoto uznání. Kromě úvodu a závěru je předmětná rigorózní práce členěna do pěti samostatných kapitol. V první kapitole se autor věnuje vymezení rozhodčího řízení v systému alternativního řešení sporů, přičemž rovněž uvádí výhody a nevýhody rozhodčího řízení oproti řízení před obecnými soudy. V další části pak autor vymezuje pojem rozhodčího nálezu, resp. cizího rozhodčího nálezu, a to ve světle všech dotčených právních předpisů. Druhá kapitola se věnuje Úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů. V této kapitole autor rozebírá jednotlivá ustanovení Úmluvy s přihlédnutím k jejich věcnému rozsahu. Tato ustanovení pak autor interpretuje mimo jiné i za pomoci obsáhlé judikatury národních soudů, přičemž v několika případech k těmto rozhodnutím přidává i svůj kritický názor. Obsahem třetí kapitoly je pak...
Rozhodčí řízení jako způsob řešení sporů v mezinárodním právu s důrazem na uznávání a výkon cizích rozhodčích nálezů
Petr, David ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Rozhodčí řízení jako způsob řešení sporů v mezinárodním právu s důrazem na uznávání a výkon cizích rozhodčích nálezů Resumé Rozhodčí řízení jakožto způsob řešení sporů zaznamenává narůstající popularitu. Rozhodčí řízení stojí mezi alternativními způsoby řešení sporů na jedné straně a soudním řízením na straně druhé. Ačkoliv také alternativní způsoby řešení sporů, kam řadíme vyjednávání, zprostředkování, mediaci, smírčí řízení, expertizu, mini-trial a také jejich smíšené formy medarb a medaloa mají velice silnou pozici, jejich výsledek není vymahatelný státní autoritou. Tyto nástroje jsou častěji užívány v podnikatelské sféře, kde mají strany sporu zájem na pokračující spolupráci, a jejichž zájmem je spíše překonat částečné neshody či technické spory ve vzájemné spolupráci. Závaznost a vymahatelnost rozhodnutí poskytuje stranám rozhodčí řízení. Rozhodčí nálezy mohou být vykonávány soudní mocí a rovněž celý proces řízení je více formalizován. Přestože zde není přesná definice rozhodčího řízení jako takového, můžeme jej charakterizovat jakožto právem upravené řízení, ve kterém strany sporu přinášejí svůj spor před neutrální osobu (rozhodce či rozhodčí soud), a zároveň souhlasí s tím, že rozhodnutím této osoby bude závazné. Navíc rozhodčí řízení poskytuje stranám značnou flexibilitu v otázce průběhu řízení....

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.