|
|
Ochrana nepominutelného dědice a jeho vydědění
Pospíšilová, Gabriela ; Lederer, Vít (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Ochrana nepominutelného dědice a jeho vydědění - Abstrakt Ochrana nepominutelného dědice, je ochrana potomka, který má nárok na to, aby mu zůstavitel ze své pozůstalosti zanechal alespoň povinný díl. Jedná se o tradiční institut dědického práva, který je projevem principu familiarizace a mezigenerační solidarity tím, že zajišťuje, aby zůstavitel nemohl svého potomka bez zákonného důvodu zcela opomenout ze svého pořízení. Korektivem, zajišťujícím autonomii projevu vůle zůstavitele je existence institutu vydědění, který může zůstavitel využít v případě, kdy jeho potomek není ze zákonem vymezeného důvodu dědictví hoden. Oba instituty existují vedle sebe a měly by být vykládány ve vzájemné souvislosti. Cílem práce bylo popsání institutů zejména dle hmotněprávní úpravy, s doplněním nutných souvislostí z práva procesního. Cílem práce bylo také upozornění na problematické aspekty a rozebrání sporných otázek a neurčitých právních pojmů. První kapitola práce je věnována vymezení základních pojmů dědického práva, přičemž jsou vymezovaný od obecných ke konkrétním. Pro pochopení současné právní úpravy, je velká pozornost věnována historickému vývoji. Druhá kapitola práce proto poměrně rozsáhle popisuje úpravu institutů od úpravy římského práva, přes středověké právo, až po modernější úpravy Obecného zákoníku občanského...
|
|
|
Vydědění a ochrana nepominutelného dědice
Blahová, Eliška ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Vydědění a ochrana nepominutelného dědice - abstrakt Vydědění je významným prostředkem dědického práva, který slouží k ochraně autonomie vůle zůstavitele při nakládání s vlastním majetkem. Dává zůstaviteli možnost zbavit své potomky práva na povinný díl z pozůstalosti a prolomit tak po staletí uznávanou zásadu mezigenerační solidarity. Protipólem vydědění je právě ochrana potomka zůstavitele, tzv. nepominutelného dědice, který má za běžných okolností právo na to, aby na něj zůstavitel ve svém jednání mortis causa pamatoval. Příslušná právní úprava je však mnohdy nejasná, nesouvislá nebo nepřesná. Tato práce si klade za cíl na podobné problémy upozornit a čtenáři je objasnit, nabídnout mu ucelený pohled na historický vývoj vydědění a ochrany nepominutelného dědice, a seznámit jej se současnou hmotněprávní úpravou a souvisejícími procesněprávní instituty. Práci uvádí kapitola vymezující základní relevantní pojmy a kapitola o historickém vývoji vydědění a ochrany nepominutelného dědice ve starověkém Římě a ve středověku, především ale v obecném zákoníku občanském (ABGB) a občanských zákonících z let 1950 a 1964. Následně je pozornost věnována základním zásadám vydědění a ochrany nepominutelného dědice, primárně právu zůstavitele pořídit se svým majetkem dle vlastní vůle, ale též jeho povinnosti pamatovat na...
|
|
|
Ochrana nepominutelného dědice a jeho vydědění
Koritarová, Jitka ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Resumé Cílem této diplomové práce je popsat současnou právní úpravu ochrany nepominutelného dědice a vydědění, a upozornit na hlavní změny v této úpravě. Ochrana nepominutelného dědice je projevem mezigenerační solidarity v dědickém právu a protějškem jedné ze základních zásad dědického práva, kterou je autonomie vůle zůstavitele. Institut ochrany nepominutelného dědice určitým osobám zůstaviteli blízkým zjednává právo na povinný díl z pozůstalosti pro případ, že by zůstavitel na tyto osoby v rámci svého pořízení pro případ smrti nepamatoval, anebo je úmyslně opominul. Vydědění představuje jediný způsob jak prolomit ochranu, která se nepominutelným dědicům přiznává. Zůstavitel může vyděděním nepominutelného dědice jeho práva na povinný díl zbavit nebo ho v tomto právu zkrátit, ovšem pouze ze zákonem stanovených důvodů pro vydědění. Tato diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola pojednává obecně o pojmu ochrana nepominutelného dědice a pojmu vydědění, a krátce také o institutu dědické nezpůsobilosti, který je mimo jiné jedním z důvodu vydědění. Kapitola druhá je rozdělena do pěti podkapitol a pojednává o historickém vývoji právní úpravy ochrany nepominutelného dědice a vydědění. V jednotlivých podkapitolách je charakterizována úprava v římském právu, v obecném zákoníku občanském a v...
|
|
|
Právní postavení nepominutelného dědice
Stiborová, Barbora ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Resumé Předmětem této diplomové práce je speciální kategorie dědiců, tzv. dědiců nepominutelných. Téma přibližuje jejich hmotněprávní postavení a zákonem garantovanou zvýšenou ochranu, jež spočívá především v právu podílet se na pozůstalosti v rozsahu, který určí zákon. Zůstavitelova vůle je zde limitována právem nepominutelného dědice na povinný díl. Na rozdíl od většiny evropských úprav se v České republice do okruhu nepominutelných dědiců řadí pouze potomci zůstavitele, přičemž se rozlišuje mezi nezletilými, jimž náleží minimálně tři čtvrtiny a zletilými, jimž se musí dostat alespoň tolik, kolik činí jedna čtvrtina zákonného dědického podílu. Práce je systematicky členěna do sedmi kapitol. Po obecném historickém exkursu a kapitole druhé, která definuje obecné pojmy dědického práva, následuje charakteristika několika institutů, jež jsou vzájemně provázány a s osobou nepominutelného dědice úzce souvisí. Čtvrtá kapitola pojednává o právu na povinný díl, kde se Mimo jiné zaměřuji na jeho výpočet, započtení a výplatu. Ve dvou následujících kapitolách za pomoci soudní judikatury podrobně rozebírám vydědění a dědickou nezpůsobilost. Poslední kapitola obsahuje dva instituty, jež se pod vlivem NOZ opětovně navrací do úpravy dědického práva. Jde o právo některých osob na zaopatření, které můžeme chápat jako určitý...
|
host ::
RSS.