|
|
Vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku
Řehůřková, Markéta ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Název: Vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku Úvod: Plochá noha je častým zdravotním problémem dětského věku. Její podstatou může být vrozená, anebo ve větší míře získaná patologie v oblasti nožní klenby. Odborníci se neshodují na kritériích diagnostiky ani na formách terapie. Následky a zdravotní rizika, které s sebou plochonoží nese, jsou často opomíjeny. Senzomotorická stimulace formou cvičení na balančních plochách a chůzí po různých površích naboso by mohla být vhodnou součástí pohybových aktivit a her dětí v mateřských školách jako jedna z možností terapie a prevence plochonoží u dětí. Cíle: Hlavním cílem této práce je zhodnotit vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku. Metodika: Výzkumný soubor zahrnoval 21 dětí. Na začátku terapie bylo odebráno 42 plantogramů. K jejich vyhodnocení byly použity 3 metody: metoda podle Chippaux- Šmiřáka, metoda podle Sztriter-Godunova a metoda podle Mayera. Terapie probíhala formou senzomotorické stimulace cvičením na balančních plochách a chůzí po různých površích naboso. Doba trvání terapie byla 15 minut každý školní den po dobu šesti měsíců. Na konci terapie byly odebrány kontrolní plantogramy u 15 dětí a došlo k porovnání výsledků před a po terapii. Bylo vyhodnoceno, zda u dětí, u kterých byla...
|
|
|
Vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku
Řehůřková, Markéta ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Název: Vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku Úvod: Plochá noha je častým zdravotním problémem dětského věku. Její podstatou může být vrozená, anebo ve větší míře získaná patologie v oblasti nožní klenby. Odborníci se neshodují na kritériích diagnostiky ani na formách terapie. Následky a zdravotní rizika, které s sebou plochonoží nese, jsou často opomíjeny. Senzomotorická stimulace formou cvičení na balančních plochách a chůzí po různých površích naboso by mohla být vhodnou součástí pohybových aktivit a her dětí v mateřských školách jako jedna z možností terapie a prevence plochonoží u dětí. Cíle: Hlavním cílem této diplomové práce bylo porovnat plantogramy skupiny dětí z jedné třídy mateřské školy před a po šesti měsících senzomotorické stimulace prostřednictvím tří různých metod (metodou dle Chippaux-Šmiřáka, metodou dle Sztriter-Godunova a metodou dle Mayera). Druhým cílem bylo zjistit, v jaké věkové kategorii bude nejvyšší prevalence ploché nohy a zároveň ve které věkové kategorii dojde k největšímu zlepšení stavu nožní klenby. Třetím cílem bylo porovnat navzájem všechny tři použité metody hodnocení plantogramů a zjistit, zda se budou ve výsledcích shodovat. Hypotéza č. 1: Po šesti měsících senzomotorické stimulace nohou dětí dojde u většiny nohou probandů ke...
|
|
|
Vliv intervenčního programu na zlepšení ploché nohy u juniorských fotbalistek
Doskočilová, Anna ; Strnad, Pavel (vedoucí práce) ; Prajerová, Květa (oponent)
Název práce: Vliv intervenčního programu na zlepšení ploché nohy u juniorských fotbalistek. Cíl práce: Cílem bakalářské práce je zlepšení stavu ploché nohy u juniorských fotbalistek za dobu 3 měsíců. Dále informovat respondentky o následné prevenci této poruchy. Cíl se bude realizovat sestaveným intervenčním programem, který budou respondentky plnit 3x týdně pod mým dozorem a 2x týdně v domácím prostředí. Vyšetřovací metody: Měření probíhalo na základě otisku nohy na desce. V intervenčním plánu budou použity metody jako senzomotorická stimulace, exteroceptivní a proprioceptivní facilitace, koncept manželů Bobathových, dermo-neuro muskulární terapie a masáž dolní končetiny s největším zaměřením na plosku nohy, oblast hlezenních kloubů a svalů v oblasti bérce. Po ukončení 3 měsíční intervence bude následovat závěrečné měření opět za pomoci otisku nohy na desce a následné vyplnění ankety. Výsledky: Výsledky jsou prezentovány formou grafů a tabulek. K získání přesných dat byla využita metoda Chippaux-Šmirák. Po vyhodnocení výsledků bylo zjištěno, že po prvním měření trpělo deformitou pes planus dvanáct z třinácti testovaných fotbalistek. Po intervenci se deformita pes planus vyskytovala pouze u 2 dívek a to pouze na jedné dolní končetině. Z výsledků měření vyplývá, že je patrné zlepšení u všech...
|
|
|
Vybrané charakteristiky hybného aparátu u dospívajících plavců
LANDAUEROVÁ, Martina
Cílem bakalářské práce je posouzení pohyblivosti páteře, stavu plochonoží a základních antropologických charakteristik dospívajících plavců. Soubor probandů 36 chlapců ve věku 15-18 let, tedy mladší a starší dorost z plaveckých oddílů Jihočeského kraje. Z naměřených hodnot byly vybrány základní somatické rozměry, jako jsou tělesná hmotnost, tělesná výška, obvodové rozměry (pravé paže, břicha, boků, pravého stehna) a kožní řasy (nad bicepsem, tricepsem, subskapulární, suprailiakální a na stehně). Z hodnot tělesné hmotnosti a výšky byl vypočítán Body Mass Index. Výsledky základních tělesných charakteristik našeho souboru dospívajících plavců a referenčních souborů dospívajících hokejistů a probandů souboru Československé spartakiády 1985 se významně neliší. Statisticky vysoce významné rozdíly hodnot byly vypočteny u Body Mass Indexu a kožní řasy nad tricepsem, subskapulární a suprailiakální v porovnání se souborem dospívajících hokejistů ve prospěch hokejistů. Bakalářská práce se dále věnuje posouzení pohyblivosti páteře a plochonoží. Ze zkoušek, které hodnotí stav páteře, byl vybrán Stiborův příznak, Ottův příznak, Schoberův příznak, Čepojův příznak, zkouška lateroflexe, zkouška šály a modifikovaný Thomayerův příznak. U funkčních zkoušek páteře patří mezi nejzajímavější Stiborova a Ottova příznaku v předklonu, kdy plavci dosahovali lepších výsledků než hokejisté. Naopak tomu bylo při zkoušce šály, kdy větších hodnot dosahovali hokejisté.
|
|
|
Vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku
Řehůřková, Markéta ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Název: Vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku Úvod: Plochá noha je častým zdravotním problémem dětského věku. Její podstatou může být vrozená, anebo ve větší míře získaná patologie v oblasti nožní klenby. Odborníci se neshodují na kritériích diagnostiky ani na formách terapie. Následky a zdravotní rizika, které s sebou plochonoží nese, jsou často opomíjeny. Senzomotorická stimulace formou cvičení na balančních plochách a chůzí po různých površích naboso by mohla být vhodnou součástí pohybových aktivit a her dětí v mateřských školách jako jedna z možností terapie a prevence plochonoží u dětí. Cíle: Hlavním cílem této práce je zhodnotit vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku. Metodika: Výzkumný soubor zahrnoval 21 dětí. Na začátku terapie bylo odebráno 42 plantogramů. K jejich vyhodnocení byly použity 3 metody: metoda podle Chippaux- Šmiřáka, metoda podle Sztriter-Godunova a metoda podle Mayera. Terapie probíhala formou senzomotorické stimulace cvičením na balančních plochách a chůzí po různých površích naboso. Doba trvání terapie byla 15 minut každý školní den po dobu šesti měsíců. Na konci terapie byly odebrány kontrolní plantogramy u 15 dětí a došlo k porovnání výsledků před a po terapii. Bylo vyhodnoceno, zda u dětí, u kterých byla...
|
|
|
Vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku
Řehůřková, Markéta ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Název: Vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku Úvod: Plochá noha je častým zdravotním problémem dětského věku. Její podstatou může být vrozená, anebo ve větší míře získaná patologie v oblasti nožní klenby. Odborníci se neshodují na kritériích diagnostiky ani na formách terapie. Následky a zdravotní rizika, které s sebou plochonoží nese, jsou často opomíjeny. Senzomotorická stimulace formou cvičení na balančních plochách a chůzí po různých površích naboso by mohla být vhodnou součástí pohybových aktivit a her dětí v mateřských školách jako jedna z možností terapie a prevence plochonoží u dětí. Cíle: Hlavním cílem této diplomové práce bylo porovnat plantogramy skupiny dětí z jedné třídy mateřské školy před a po šesti měsících senzomotorické stimulace prostřednictvím tří různých metod (metodou dle Chippaux-Šmiřáka, metodou dle Sztriter-Godunova a metodou dle Mayera). Druhým cílem bylo zjistit, v jaké věkové kategorii bude nejvyšší prevalence ploché nohy a zároveň ve které věkové kategorii dojde k největšímu zlepšení stavu nožní klenby. Třetím cílem bylo porovnat navzájem všechny tři použité metody hodnocení plantogramů a zjistit, zda se budou ve výsledcích shodovat. Hypotéza č. 1: Po šesti měsících senzomotorické stimulace nohou dětí dojde u většiny nohou probandů ke...
|
host ::
RSS.