|
|
Ovariální stimulace a problematika hyperstimulačního syndromu
Pohlová, Nikola ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Ješeta, Michal (oponent)
Ovariální stimulace je klíčovým prvkem asistované reprodukce a pomáhá ženám v léčbě neplodnosti. Hormonální stimulace ovarií zajišťuje růst a vývoj ovariálních folikulů. Vybraný dominantní folikul během ovulace uvolní oocyt, který je určen k oplození. Při metodách umělého mimotělního oplození dochází ke stimulaci více folikulů a k odebrání většího množství oocytů. Odebrané oocyty jsou následně oplozeny in vitro. V této práci jsou diskutovány přínosy a rizika nejčastěji používaných stimulačních protokolů. Důraz je kladen na optimalizaci stimulace pro jednotlivé pacientky, zohledňující jejich zdravotní stav, funkční ovariální rezervu a individuální potřeby. Představeny jsou speciální stimulační protokoly pro pacientky se syndromem polycystických ovarií a pro pacientky s onkologickým onemocněním. Stimulaci ovarií podstupují také dárkyně oocytů. Nejzávažnějším rizikem ovariální stimulace je ovariální hyperstimulační syndrom. Stimulace ovarií je využívaná také při záchraně ohrožených savčích druhů nebo v chovu domestikovaných zvířat. Studium ovariální stimulace je důležité pro zdokonalování reprodukčních metod v humánní i veterinární medicíně. Klíčová slova: folikuly, ovariální stimulace, asistovaná reprodukce, ovulace, rizika
|
|
|
Stav štítné žlázy jatečného skotu
PEKSA, Zdeněk
Cílem práce bylo zjištění a zhodnocení různých histometrických parametrů štítné žlázy skotu. Celkem bylo odebráno 23 ks štítné žlázy skotu (od 19 krav a 4 býků). Při zjišťování hmotnosti štítné žlázy byly zjištěny rozdíly mezi kravami a býky (průměrná hmotnost štítné žlázy býků dosáhla 33,28{$\pm$}8,12 g a u krav dosáhl tento ukazatel hodnoty 55,12{$\pm$}35,52 g. Byla zjištěna pozitivní korelace (r=0,33) mezi hmotností štítné žlázy a věkem zvířat. Jedním z důležitých histometrických parametrů štítné žlázy je délka folikulů. V kategorii velkých folikulů byla u býků zjištěna průměrná délka folikulů rovna 273,25{$\pm$}86,75{$\mu$}m a u krav 269,63{$\pm$}81,75{$\mu$}m. U kategorie středních folikulů dosáhla hodnota tohoto ukazatele u býků 124,3{$\pm$}26,77{$\mu$}m a u krav 122,92{$\pm$}24,9{$\mu$}m. Délka folikulů u kategorie malých folikulů byla u býků 31,33{$\pm$}7,24 {$\mu$}m a u krav 58,96{$\pm$}11,81{$\mu$}m. Dále bylo zjištěno procentuální zastoupení jednotlivých velikostních kategorií folikulů. Zastoupení velkých folikulů bylo u býků rovno 37,92{$\pm$}6,22 % a u krav 28,29{$\pm$}14,77 %. U středních folikulů dosáhlo zastoupení této kategorie u býků 48,17{$\pm$}5,35 % a u krav 39,80{$\pm$}9,05 %. Zastoupení malých folikulů představovalo u býků 8,75{$\pm$}3,82 % a u krav 31,91{$\pm$}16,27 %. Hodnota výšky epitelu, zjištěná u krav, byla na úrovni 8,87{$\pm$}1,84{$\mu$}m a u býků 9,59{$\pm$}1,25 {$\mu$}m. Byla zjištěna negativní korelace (r= -0,62) mezi hmotností štítné žlázy a výškou epitelu. Procentuální zastoupení velkých folikulů u ovcí dosáhlo hodnoty 28,72{$\pm$}15,46 %, u středních folikulů 40,78{$\pm$}7,87 % a u malých folikulů 30,5{$\pm$}11,34 %. U jehňat bylo zjištěno 3,28{$\pm$}3,48 % velkých folikulů, 57,38{$\pm$}20,51 % středních folikulů a 39,34{$\pm$}23,15 % malých folikulů. Průměrná výška epitelu zjištěná u ovcí dosáhla hodnoty 6,19{$\pm$}0,49 {$\mu$}m a u jehňat byla hodnota tohoto ukazatele rovna 6,00{$\pm$}1,46 {$\mu$}m. Kromě tohoto ukazatele byly prokázány statisticky významné rozdíly (P<0,05) mezi ovcemi a jehňaty u všech dále zjištěných ukazatelů.
|
|
|
Štítná žláza telat
GRÉK, Miloš
Práce se zabývala sledováním vybraných parametrů štítné žlázy telat. Pokus byl prováděn na 4 býčcích plemene holštýn v průběhu prvních 3 měsíců jejich života. Zkoumaly se hladiny hormonů štítné žlázy a jejich vztah k TSH, dynamika obsahu Ca, Mg, P, bílkovin, močoviny, triglyceridů a enzymu gama-glutamyltransferázy (GMT) v krevní plazmě, délka, šířka a obvod folikulů štítné žlázy a výška tyreocytů. Průměrný celkový obsah T4 byl 72,56+-17,76 nmol/l, T3 3,22+-1,04 nmol/l a TSH 0,94+-0,32 ng/ml. Mezi hormony a jejich volnými frakcemi byl kladný vztah, stejně tak mezi TSH a T3. U T4 byl s věkem pozorován vzestup obsahu, u T3 naopak pokles. Obsah plazmatických bílkovin a močoviny s věkem stoupal, naopak obsah triglyceridů a GMT klesal. Obsah prvků Ca, P a Mg se s věkem se příliš neměnil. Ve štítné žláze telat převažovaly folikuly malé a střední velikosti. Průměrná délka folikulů činila 86,24+-45,36 mikronů. Průměrná výška tyreocytů pak byla 7,95+-1,30 mikronů. Všechny morfometrické parametry byly velmi individuální, kromě výšky tyreocytů.
|
|
|
Ontogenetické změny štítné žlázy králíka
BLÁHOVÁ, Kateřina
V literárním přehledu bakalářské práce je popsána štítná žláza z hlediska morfologie, fyziologie, mikroskopické stavby, prenatálního a postnatálního vývoje. Praktická část byla věnována morfometrickým změnám štítné žlázy v průběhu 39 dní postnatálního vývoje. K experimentu bylo využito 24 králíků plemene novozélandský bílý. Mikroskopicky byly stanoveny parametry: obvod, délka a šířka folikulů a výška thyreocytů. Při narození byl průměrný obvod folikulů 134,54 ? 7,81?m, délka 41,85 ? 0,93 ?m, šířka 39,45?4,05 ?m a výška thyreocytů 5,12?0,06 ?m. V 39. dnech (na konci experimentu) byl průměrný obvod folikulů 231,53 ? 37,95 ?m, délka 71,09 ? 12,19 ?m, šířka 68,97 ? 10,02 ?m a výška thyreocytů 5,69 ? 0,42 ?m. U všech parametrů je zřetelný nárůst kromě thyreocytů, u nich nárůst není tak patrný. Velikost obvodu se od narození do 39 dne věku zvětšila o 72,1 %, výška folikulů o 69,9 %, nejvíce šířka folikulů, a to o 77,4 %. Ve věku 5 dnů došlo ke snížení velikosti všech 3 sledovaných rozměrů, tedy ke zmenšení folikulů, to lze přisuzovat adaptaci štítné žlázy na postnatální období.
|
host ::
RSS.