|
Lidová kultura na Chodsku a možnosti využití ve výuce na 1. stupni ZŠ
Turková, Nikola ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Selčanová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá lidovou kulturou na Chodsku. Zaměřuje se především na lidovou píseň a sběratele. Práce poskytuje vhled do odlišností regionu Horního a Dolního Chodska. Čtenář v práci nalezne významné historické i současné osobnosti pro regionální lidovou kulturu. V závěru práce se nachází návrh na práci s lidovou kulturou Chodska v prostředí 1. stupně základní školy. KLÍČOVÁ SLOVA Chodsko, folklór, lidová kultura, lidová hudba, lidový tanec, Ludvík Kuba, folklór do školy, Tady jsme doma
|
| |
|
Radio Broadcasting as Role Model, Authority and Norm in Czech Musical Folklorism in the Second Half of the Twentieth Century
Vejvoda, Zdeněk
The presentation of Czech folk music in concerts and on stage from the 1950s to the 1990s is characterized by unprecedented dynamics, especially marked in the changing style of interpretation, now very different from the technologically imperfect recordings of Czech folk music made in authentic settings in the early 20th century. Much was done to the arrangement of folk songs and instrumental melodies, by amateurs as well as musicians with a professional training, who, it is important to note, maintained contact with the folklore movement in general, unlike in the pre-WWII times. Of crucial importance has been radio broadcasting and the exquisite works of leading composers affiliated with professional radio orchestras. In Bohemia, these personalities included Zdeněk Bláha, Zdeněk Lukáš, Jan Málek, Vladimír Baier, Jaroslav Krček and Josef Krček, to name but a few. In 1953, the regional studio of the Czechoslovak Radio saw the establishment of the Plzeň Folk Ensemble, recruiting players from the radio symphonic orchestra. The style of play of its prominent instrumentalists and the style of singing of a number of its solo members has, till the present day, been considered a role model for the interpretation of regional folklore.
|
| |
| |
|
Smích a pláč
Uhlíková, Lucie ; Přibylová, I.
The collection of contributions from the international colloquium brings a wide interdisciplinary spectrum of viewing the theme of laughter and crying in the field of non-artificial music within the genre range from folklore to world music.
|
|
Tradice výroby fujar a lidových dechových nástrojů v rodu Kružliakových
KRUŽLIAKOVÁ, Anežka
Tato diplomová práce se zaměřuje na čtyři generace rodiny Kružliakových z Podpoľania, kteří se zabývali výrobou lidových dechových nástrojů. Ve své práci se v jednotlivých kapitolách věnuji obecným znakům dechových nástrojů, jejich charakteristikám a výrobou a dále životopisy čtyř generací Kružliakových. Svou práci jsem obohatila o kapitolu o výrobě fujary, která je sepsána z informací získaných od mého strýce. Zmiňuji také další slovenské fujaristy. V příloze například naleznete fotografie nástrojů a výrobců z rodu Kružliakových
|
| |
|
Mediální ohlas písňové tvorby Karla Kryla
Říhová, Michaela ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Halada, Andrej (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Karel Kryl a mediální ohlas jeho písňové tvorby se pokouší zmapovat jak hudební, tak i částečně básnickou činnost Karla Kryla v dobových periodikách. Krom kapitoly věnované mediálnímu ohlasu obsahuje i část věnovanou biografii autora a jeho umělecké produkci. V neposlední řadě práce zahrnuje i kapitolu zabývající se interpretací Krylových textů. Výsledku bylo dosaženo pomocí kvalitativní analýzy dobových kritik a jiných publikací. Časové rámování ohlasu zkoumaného v bakalářské práci kopíruje dobu tvůrčí činnosti Karla Kryla - tedy od šedesátých let do jeho smrti v roce 1994.
|
|
Choral music in Albania
Rapaj, Mario ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Stříteská, Leona (oponent)
Tato práce pojednává o vývoji albánské sborové hudby od počátku 20. století až po současnost. Poskytuje obecnou historii albánské kultury a politické situace v kontextu rychlých změn, které se udály během 20. století a které ovlivnily hudební život v Albánii. Tyto důležité proměny jsou prezentovány a analyzovány ve skladbách tří významných albánských skladatelů sborové tvorby z různých generací, jejichž životní dráhy a tvorba se rozprostírají v průběhu minulého století. Prostřednictvím těchto analýz je zkoumán a zobrazen vývoj albánské sborové hudby i to, jak moderní skladatelé uchovávají tradiční lidové elementy, přestože jsou ovlivňováni kulturním a politickým kontextem své současnosti.
|