|
|
Ionokomplexy hyaluronanu
Cimalová, Jana ; Sedlařík, Vladimír (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce byla zaměřena na studium fyzikálně chemických vlastností systému hyaluronan – kationtový tenzid. Jako kationtový tenzid byl použit Septonex. Byl zkoumán vliv prostředí na daný systém, vliv molekulové hmotnosti hyaluronanu a jeho koncentrace. Dále byl zkoumán vliv koncentrace Septonexu na interakci hyaluronan – tenzid. Pro charakterizaci těchto ionokomplexů byly zvoleny různé metody měření. Byla proměřena kritická micelární koncentrace samotného tenzidu a poté i s přídavkem hyaluronanu pomocí spektrofluorimetrie s fluorescenční sondou pyrenem. Bylo zjištěno, že hyaluronan se Septonexem tvoří gel a na základě toho pak byly vytvořeny gely pro 3 různé molekulové hmotnosti hyaluronanu – 300 kDa, 806 kDa a 1 697 kDa. Gely byly připravovány v poměru hyaluronan – tenzid 1:1. V takto připravených gelech byl zkoumán také vliv prostředí voda a 0,15 M NaCl a bylo zjištěno, že v 0,15 M NaCl vznikají čiré gely. Vybrané vzorky gelů pak byly proměřeny oscilačními testy a bylo studováno reologické chování septonexových gelů. Jako poslední metoda byla zvolena turbidimetrická měření, která charakterizovala bod zakalení při postupném přidávání Septonexu do roztoku hyaluronanu. Opět byl posuzován vliv molekulové hmotnosti hyaluronanu, tak i jeho koncentrace pro prostředí vody a 0,15 M NaCl. Bylo zjištěno, že 0,15 M NaCl potlačuje vznik zákalu a tvorbu sraženin.
|
|
|
Biokompatibilní amfifilní látky v interakcích s polymery
Burdíková, Jana ; Sedlařík, Vladimír (oponent) ; Bakoš, Dušan (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na studium interakcí hyaluronanu s amfifilními molekulami s vysokou biokompatibilitou. Metodou fluorescenční sondy byly zkoumány interakce mezi kationtovým lipidem 1,2-dipalmitoyl-3-trimetylamonium-propan (DPTAP), mezi směsí tohoto kationtového lipidu se zwiterionickým fosfolipidem, 1,2-dipalmitoyl-sn-glycero-3-fosfocholinem (DPPC), a hyaluronanem, a to jak nativním, tak i s hydrofobně modifiko¬vaným. Bylo zjištěno, že u směsi DPPC a DPTAP dochází k tvorbě agregátů nezávisle na poměru lipidů ve směsi, a že s hyaluonanem interagují jak agregáty vzniklé z DPTAP, tak ze směsi DPPC a DPTAP při specifickém poměru koncentrací DPTAP a hyaluronanu. Dále byly studovány fyzikální vlastnosti membrán při různém poměru DPPC a DPTAP ve směsi a vliv cholesterolu na některé z těchto vlastností. V neposlední řadě byly studovány také systémy neionogenní tenzid-DPPC, konkrétně velikost vznikajících agregátů, termodynamika solubilizace a interakce s nativním hyaluronanem.
|
|
|
Fluorescenční spektroskopie ve výzkumu aminojílů
Jančík Procházková, Anna ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Aminojíl spadá do velké skupiny organicky modifikovaných jílových materiálů, které mohou v praxi najít řadu uplatnění, zejm. v podobě matrice, která má schopnost organizace a stabilizace inkorporovaných látek. Velmi nadějné je využití aminojílu v medicínských aplikacích, kde je však zapotřebí mít možnost vizualizace daného systému a dějů. Předložená práce se zabývá problematikou vizualizace aminojílu využitím technik fluorescenční spektroskopie. Bylo zjištěno, že aminojíl vykazuje autofluorescenci, která je charakterizována pomocí fluorescenční spektroskopie. Autofluorescence aminojílu však v praxi není využitelná kvůli její slabé intenzitě. Z tohoto důvodu byly zkoumány možnosti modifikace vnitřní struktury implementací europitých iontů, které jsou ve vhodně chelatované podobě schopny fluorescence. A modifikace vnější struktury pomocí elektrostatických interakcí s fluorescenčními sondami. Připravené komplexy byly spektrálně charakterizovány pomocí spektrofluorimetrie a fluorescenční mikroskopie za účelem zhodnocení využitelnosti v praxi.
|
|
|
Organické luminofory s dlouhovlnnou emisí
Kolaříková, Adéla ; Kratochvíl, Matouš (oponent) ; Vala, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem možnosti dosáhnout intenzivní fluorescence v červené oblasti spektra pomocí Försterova rezonančního přenosu energie (FRET) v nanočásticích. Nejprve byly studovány optické vlastnosti organických molekul, které by mohly být vhodné pro vytvoření tzv. host-guest (HG) systému tvořeného párem akceptor-donor. Studované molekuly byly založeny na derivátech difenylstilbenu obsahujícího elektron-donorovou skupinu difenylamin (DPA-DPS), která je pomocí konjugovaného systému dvojných vazeb spojena s lišící se elektron-akceptorovou skupinou. Použité akceptorové skupiny, tj. indandion (-IOO), vinyl (-V) a di(methoxykarbonyl)vinyl (-V(COOMe)2) se vzájemně liší strukturou a polaritou, která se projevila změnou polohy fluorescenčního spektra. Ve studovaných HG systémech látka DPA-DPS-IOO sloužila vždy jako host (G1) a látky DPA-DPS-V a DPA-DPS-V(COOMe)2 jako hostitel (H1 nebo H2). Nanočástice z těchto látek (G1H1 a G1H2) byly připraveny metodou nanoprecipitace. U obou těchto systému byl pozorován FRET. Při excitaci matrice byla energie přenesena na hosta G1, který následně fluoreskoval v dlouhovlnné oblasti. U nanočástic vytvořených ze systému G1H2 bylo dále pozorováno i zvýšení kvantového výtěžku fluorescence hosta a to jak v porovnání s práškovou formou, tak nanočásticemi vytvořených pouze ze samotného hosta, ze 7 % (prášek) a 3,1 % (nanočástice) na 14 %. U nanočástic systému G1H1 nebyl nárůst kvantového výtěžku fluorescence hosta pozorován. Z výsledků vyplynulo, že FRET může být účinný nástroj při vývoji nanočástic vykazující intenzivní dlouhovlnnou fluorescenci pro zobrazovací metody.
|
|
|
Assay of fluorescent products in erytrocytes of patients with Alzheimer' s disease
Kohutiar, Matej ; Wilhelm, Jiří (vedoucí práce)
Voľné radikály sú vysoko reaktívne častice s nespárovaným elektrónom v orbitale. Medzi biologicky významné molekuly radikálovej povahy patria reaktívne zlúčeniny kyslíka a dusíka. Pre zachovanie homeostázy je dôležité, aby koncentrácia voľných radikálov bola udržovaná na hladine pre bunky netoxickej. Reaktívne častice majú schopnosť napadnúť celú radu biomolekúl. Produkty radikálového poškodenia sa hromadia v bunkách intra i extracelulárne a vedú k tvorbe pigmentov podobných lipofuscínu. Lipofuscinoidné pigmenty obsahujú fluorofory a sú preto vhodné pre fluorescenčnú analýzu. Alzheimerova choroba predstavuje v súčasnosti významný ekonomický a sociálny problém. Príčina Alzheimerovej demencie nie je známa. Histologickým korelátom Alzheimerovej choroby je nález senilných plakov zložených z amyloidu ?. ROS a RNS prenikajú hematoencefalickou bariérou do lumen mozgových kapilár a dostávajú sa do styku s erytrocytmi. Radikálové napadnutie krviniek vedie k intracelulárnemu zvýšeniu koncentrácie produktov oxidačného stresu v cytosole. Pre analýzu fluorescenčných produktov bol použitý extrakt z červených krviniek pripravený od 30 pacientov a 8 zdravých kontrol. Vyhodnotenie emisných spektier zdravých kontrol ukázalo prítomnosť emisných maxím v oblasti 327-343nm. Patologické vzorky v oblasti nad 380nm vykazovali...
|
|
|
Biokompatibilní amfifilní látky v interakcích s polymery
Burdíková, Jana ; Sedlařík, Vladimír (oponent) ; Bakoš, Dušan (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na studium interakcí hyaluronanu s amfifilními molekulami s vysokou biokompatibilitou. Metodou fluorescenční sondy byly zkoumány interakce mezi kationtovým lipidem 1,2-dipalmitoyl-3-trimetylamonium-propan (DPTAP), mezi směsí tohoto kationtového lipidu se zwiterionickým fosfolipidem, 1,2-dipalmitoyl-sn-glycero-3-fosfocholinem (DPPC), a hyaluronanem, a to jak nativním, tak i s hydrofobně modifiko¬vaným. Bylo zjištěno, že u směsi DPPC a DPTAP dochází k tvorbě agregátů nezávisle na poměru lipidů ve směsi, a že s hyaluonanem interagují jak agregáty vzniklé z DPTAP, tak ze směsi DPPC a DPTAP při specifickém poměru koncentrací DPTAP a hyaluronanu. Dále byly studovány fyzikální vlastnosti membrán při různém poměru DPPC a DPTAP ve směsi a vliv cholesterolu na některé z těchto vlastností. V neposlední řadě byly studovány také systémy neionogenní tenzid-DPPC, konkrétně velikost vznikajících agregátů, termodynamika solubilizace a interakce s nativním hyaluronanem.
|
|
|
Fluorescenční spektroskopie ve výzkumu aminojílů
Jančík Procházková, Anna ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Aminojíl spadá do velké skupiny organicky modifikovaných jílových materiálů, které mohou v praxi najít řadu uplatnění, zejm. v podobě matrice, která má schopnost organizace a stabilizace inkorporovaných látek. Velmi nadějné je využití aminojílu v medicínských aplikacích, kde je však zapotřebí mít možnost vizualizace daného systému a dějů. Předložená práce se zabývá problematikou vizualizace aminojílu využitím technik fluorescenční spektroskopie. Bylo zjištěno, že aminojíl vykazuje autofluorescenci, která je charakterizována pomocí fluorescenční spektroskopie. Autofluorescence aminojílu však v praxi není využitelná kvůli její slabé intenzitě. Z tohoto důvodu byly zkoumány možnosti modifikace vnitřní struktury implementací europitých iontů, které jsou ve vhodně chelatované podobě schopny fluorescence. A modifikace vnější struktury pomocí elektrostatických interakcí s fluorescenčními sondami. Připravené komplexy byly spektrálně charakterizovány pomocí spektrofluorimetrie a fluorescenční mikroskopie za účelem zhodnocení využitelnosti v praxi.
|
|
|
Assay of fluorescent products in erytrocytes of patients with Alzheimer' s disease
Kohutiar, Matej ; Wilhelm, Jiří (vedoucí práce)
Voľné radikály sú vysoko reaktívne častice s nespárovaným elektrónom v orbitale. Medzi biologicky významné molekuly radikálovej povahy patria reaktívne zlúčeniny kyslíka a dusíka. Pre zachovanie homeostázy je dôležité, aby koncentrácia voľných radikálov bola udržovaná na hladine pre bunky netoxickej. Reaktívne častice majú schopnosť napadnúť celú radu biomolekúl. Produkty radikálového poškodenia sa hromadia v bunkách intra i extracelulárne a vedú k tvorbe pigmentov podobných lipofuscínu. Lipofuscinoidné pigmenty obsahujú fluorofory a sú preto vhodné pre fluorescenčnú analýzu. Alzheimerova choroba predstavuje v súčasnosti významný ekonomický a sociálny problém. Príčina Alzheimerovej demencie nie je známa. Histologickým korelátom Alzheimerovej choroby je nález senilných plakov zložených z amyloidu ?. ROS a RNS prenikajú hematoencefalickou bariérou do lumen mozgových kapilár a dostávajú sa do styku s erytrocytmi. Radikálové napadnutie krviniek vedie k intracelulárnemu zvýšeniu koncentrácie produktov oxidačného stresu v cytosole. Pre analýzu fluorescenčných produktov bol použitý extrakt z červených krviniek pripravený od 30 pacientov a 8 zdravých kontrol. Vyhodnotenie emisných spektier zdravých kontrol ukázalo prítomnosť emisných maxím v oblasti 327-343nm. Patologické vzorky v oblasti nad 380nm vykazovali...
|
|
|
Ionokomplexy hyaluronanu
Cimalová, Jana ; Sedlařík, Vladimír (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce byla zaměřena na studium fyzikálně chemických vlastností systému hyaluronan – kationtový tenzid. Jako kationtový tenzid byl použit Septonex. Byl zkoumán vliv prostředí na daný systém, vliv molekulové hmotnosti hyaluronanu a jeho koncentrace. Dále byl zkoumán vliv koncentrace Septonexu na interakci hyaluronan – tenzid. Pro charakterizaci těchto ionokomplexů byly zvoleny různé metody měření. Byla proměřena kritická micelární koncentrace samotného tenzidu a poté i s přídavkem hyaluronanu pomocí spektrofluorimetrie s fluorescenční sondou pyrenem. Bylo zjištěno, že hyaluronan se Septonexem tvoří gel a na základě toho pak byly vytvořeny gely pro 3 různé molekulové hmotnosti hyaluronanu – 300 kDa, 806 kDa a 1 697 kDa. Gely byly připravovány v poměru hyaluronan – tenzid 1:1. V takto připravených gelech byl zkoumán také vliv prostředí voda a 0,15 M NaCl a bylo zjištěno, že v 0,15 M NaCl vznikají čiré gely. Vybrané vzorky gelů pak byly proměřeny oscilačními testy a bylo studováno reologické chování septonexových gelů. Jako poslední metoda byla zvolena turbidimetrická měření, která charakterizovala bod zakalení při postupném přidávání Septonexu do roztoku hyaluronanu. Opět byl posuzován vliv molekulové hmotnosti hyaluronanu, tak i jeho koncentrace pro prostředí vody a 0,15 M NaCl. Bylo zjištěno, že 0,15 M NaCl potlačuje vznik zákalu a tvorbu sraženin.
|
host ::
RSS.