|
|
Vývoj a přenos infekčních onemocnění po povodních a ochrana obyvatelstva
ZÁMEČNÍKOVÁ, Klára
Úvod práce obsahuje popis povodní a hrozící rizika, která mohou povodně vyvolat. Nebezpeční spočívá také v tom, že se s rozsáhlými přírodními povodněmi setkáváme čím dále častěji. Jedním z hlavních nebezpečí je v tom, že lidé mohou podceňovat možná rizika, které s sebou povodně přinášejí. Obyvatelstvu postižených oblastí hrozí především nebezpečí zvýšeného výskytu infekčních nemocí přenášených vodou či potravinami, které by mohly přerůst v lokální epidemie. Tato část obyvatelstva je k nákazám vnímavější také vzhledem k snížené obranyschopnosti organismu dané stresem, zhoršenými hygienickými podmínkami, prochladnutím, úzkým kontaktem většího množství lidí atd. Následky povodní mohou dále způsobit řadu zdravotních rizik počínaje utonutím, zranění způsobená předměty unášenými vodou, kontaminaci vody a půdy ropnými produkty, fyzické vyčerpání až po psychosomatická onemocnění. Cílem práce bylo zjistit, jaká infekční onemocnění se při povodních šíří a analyzovat prevenci jejich vzniku. Část cíle jsem splnila v teoretické části, kde jsou popsána nejčastější onemocnění, které při povodních hrozí nejvíce. V praktické části je cíl práce dokončen prevencí vzniku infekčních onemocnění, byl splněn ale jen částečně, z důvodu nedostatků vedených informací Krajskou hygienickou stanicí. V praktické části jsme se zabývali důležitý faktorem, jako jsou nákazy a dostatečná připravenost obyvatelstva pro dodržování pravidel základní hygieny po povodních. Například úklid zaplavených obydlí, nakládání s potravinami z těchto oblastí, pravidla pro likvidaci plísní, desinfekce oděvů a prádla apod.
|
|
|
uzavřené prostory- důvody uzavření, stanovení hranic, jejich vyznačení, ostraha, režim vnitřního prostoru
JIRÁŇOVÁ, Petra
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku uzavřených prostorů při zásahu- důvody jejich uzavření, stanovení hranic, vyznačení, ostraha a režim vnitřního prostoru. V úvodní části jsou uvedeny nejčastější důvody pro uzavření prostorů. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části jsou vybrány a popsány důvody pro uzavření prostorů při zásahu. V teoretické části bakalářské práce je stručně popsáno 12 důvodů pro uzavření prostoru. U každého důvodu je vždy uvedena stručná definice co daná problematika obnáší a koho bezprostředně ohrožuje. Dále je zde popsán prostor, který se musí uzavřít. Jak jsou vytyčeny a vyznačeny jeho hranice, aby nedošlo k poškození nebo zranění zasahujících osob a kdo se stará o ostrahu těchto uzavřených prostorů. Hranice se vždy mění podle příčiny uzavření. V některých případech je uzavřený prostor malý. To když se například jedná o požáry malého rozsahu. V některých případech musí ovšem dojít k uzavření velkých oblastí, na kterých se mimořádná událost nachází. Tyto oblasti se poté vyčleňují do jednotlivých zón, podle toho kde hrozí určitá nebezpečí, kde se nacházejí složky IZS a kde je vnější hranice prostoru kam nesmí vstoupit nepovolaná osoba. Někdy se musí dále tyto zóny dělit na jednotlivé úseky a sektory. Ve všech těchto prostorech mají zasahující složky předem určené činnosti a úkoly. Proto se na předem určené mimořádné události vypracovaly katalogové soubory typových činností složek Integrovaného záchranného systému při společném zásahu. V těchto typových činností jsou popsány úkoly, činnosti a jaké složky jsou přítomny na místě zásahu. Toto se vždy mění podle druhu mimořádné události. Cílem této práce bylo zjistit, zda jsou složky Integrovaného záchranného systému a krizového řízení dostatečně připraveny k uzavření prostorů popsaných jednotlivých situací. Ve výzkumné části byla položena otázka: "Jsou složky Integrovaného záchranného systému a krizového řízení připraveny a vybaveny na vzniklé mimořádné nebo krizové situace?" Tato otázka byla položena veliteli stanice, veliteli čety "C" Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje územního odboru Prachatice. Výsledky těchto rozhovorů prokázaly, že příslušníci Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje územního odboru Prachatice jsou dostatečně připraveni pro zásahy v jednotlivých případech, které jsou uvedeny v teoretické části bakalářské práce uvedeny. Jedná se hlavně o dostatečné teoretické cvičení formou školení, nácvik použití ochranných obleků pro konkrétní mimořádné události a dýchací techniky. Také jsou podle plánů Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje prováděna taktická cvičení na tyto jednotlivé události. Pokud by se jednalo o rozsáhlý únik nebezpečných látek, jsou hasiči připraveni vytyčit jednotlivé zóny v uzavřeném prostoru, provést záchranu osob nacházející se v tomto prostoru a provést opatření zabraňující dalšímu šíření nebezpečné látky. Z důvodu omezeného materiálního vybavení a počtu sloužících hasičů v jedné směně je nutno si přes Operační a informační systém Jihočeského kraje vyžádat z opěrného bodu Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje územního odboru České Budějovice jednotku se speciálním vybavením na únik nebezpečných látek. Stejná otázka byla položena také pracovníkovi krizového řízení Obce s rozšířenou působností Vodňany. Z rozvoru vyplynulo, že tento pracovník krizového řízení obce s rozšířenou působností Vodňany je s problematikou popisovaných mimořádných událostí velice dobře obeznámen. Stará se o dostatečnou technickou vybavenost, připravenost a aktualizaci jednotlivých plánů ORP Vodňany. Podílel se také na přípravách cvičení Zóna 2015. Byl mi schopen podrobně popsat, jak Obec s rozšířenou působností Vodňany postupuje při popsaných mimořádných událostech.
|
|
|
Vliv vodních nádrží (rybníků) v povodí na objem odteklé vody a kulminační průtoky při srážko-odtokových událostech
MUCHNA, Radek
Tato bakalářská práce je psaná formou literární rešerše se zaměřením na vliv rybníků při srážko-odtokových událostech. Popsáno je zde rozdělení vody, a jak tato voda funguje v krajině. Definován je zde hydrologický cyklus, jeho rozdělení a popsání. Práce dále hodnotí atmosférické srážky se zaměřením na extrémní srážky, které způsobují povodně. Pro přiblížení a porozumění souvislostí je v práci zmíněna historie vzniků rybníků. Tato kapitola pokračuje základními vlastnostmi a funkcí rybníků, kam správně rybníky umístit a končí technickými parametry těchto vodních děl. Druhá část práce začíná popisem retence (retenčního prostoru) a akumulace (akumulačního prostoru) a pokračuje kapitolou, jak retenční prostor v rybnících zvýšit. Předposlední kapitola se věnuje faktorům, které více či méně ovlivňují odtok vody z povodí. Hlavní částí práce je kapitola vlivu vodní nádrží na velikost a tvar hydrogramu při srážko-odtokových událostech, která názorně ukazuje vliv rybníků, ať už pozitivní či negativní, při jednotlivých povodní v historii České republiky.
|
|
|
Posouzení stavu vodního toku v povodí řeky Moravy
Zelíková, Gabriela ; Bajza, Rostislav (oponent) ; Uhmannová, Hana (vedoucí práce)
Posouzení stavu vodního toku v povodí řeky Moravy Práce se zabývá posouzením vodního toku Rusava v intravilánu obce Rusava, která se nachází ve Zlínském kraji. Zájmový úsek se nachází v ř.km 26,000 - 28,230. Po povodni v červenci 2011 vznikly na opevnění koryta velké škody. Posouzení stávajícího stavu je provedeno na základě vlastní obchůzky zájmového úseku a pořízené fotodokumentace. V práci je posouzena stabilita koryta, původního návrhu opevnění v dílčím úseku ř.km 26,000 – 26,733. Stávající stav dílčího úseku je vymodelován v programu HEC – RAS 3.1.3.
|
|
|
Studie protipovodňových opatření v lokalitách Husovice a Židenice na Svitavě v km 6,000 – 9,000
Hanzlíková, Zuzana ; Höll, Jan (oponent) ; Dráb, Aleš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem technických protipovodňových opatření na řece Svitavě v ř. km 6,000 – 9,000. Řešená lokalita se nachází v Brně, v městských částech Husovice a Židenice. Za použití spřaženého 1D a 2D modelu byly provedeny hydraulické výpočty pro kulminační průtoky Q1, Q5, Q20 a Q100. Výstupy hydraulických výpočtů byly následně použity pro tvorbu map povodňového nebezpečí a výkresové dokumentace protipovodňových opatření.
|
|
|
Hospodaření s dešťovou vodou ve městech
Vacková, Michaela
Příspěvek je zaměřen na nové způsoby hospodaření s dešťovou vodou ve městech, na důvody vzniku decentralizovaných systémů odvodnění měst a vztah, který mají k městskému plánování. Součástí příspěvku je konkrétní příklad, na kterém jsou tyto vztahy ověřovány.
|
|
|
Návrh rekonstrukce poškozeného koryta toku Rusavy v obci Rusava
Zelíková, Gabriela ; Bajza, Rostislav (oponent) ; Uhmannová, Hana (vedoucí práce)
Návrh rekonstrukce poškozeného koryta toku Rusavy v obci Rusava Úkolem práce je posoudit stávající kapacitu a navrhnout rekonstrukci koryta toku Rusava v ř. km 26,000 – 28,230. Zájmový úsek je veden intravilánem obce Rusava. Obec se nachází ve Zlínském kraji. Po povodni v červenci 2011 vznikly na opevnění koryta velké škody. Stávající stav je posouzen na základě vlastní pochůzky území. Kapacita koryta je vypočtena v programu HEC-RAS 3.1.3. Na základě posouzení stavu stávajícího koryta toku je navržena jeho rekonstrukce a také jsou zpracovány návrhy nových objektů na toku.
|
|
| |
|
|
Sportovní vybavenost v kontextu místa
Deržmíšek, Pavel ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
ŽABOVŘESKO KOMÍNSKÝ PARK PRAVDA MÍSTA: údolní niva spoutaná regulací říčního koryta a novodobou silnici odřezávající celé území od okolí zpřetrhaná síť historických cest a vznik nových bez hlubších souvislostí povodně jako pravidelná skutečnost bezprostřední přítomnost vody v silně zastavěné struktuře města KONCEPT: uchopení území jako jednoho celku určeného pro sportovně relaxační činnost respektování jisté zátopy při rozvržení prvotní plošné struktury stanovení primární sítě cest, kopírující hrany plošného rozvržení vymezení pásu podél hlavní silnice, umožňujícího možný rozvoj komunikace, paralelní obslužnou cestu s parkovišti, cyklostezku a pěší komunikaci stanovení možné hrany zastavění na okraji pásu sekundární síť cest v území jako pěší stezka vinoucí se kolem řeky v ploše struktury poté striktní přímky propojující hlavní příčné cesty zeleň parku přimknutá k řece s postupným prolnutím do území po hranách hlavních cest možné plochy hřišť orientované k přímkám cest, propojující hlavní cesty průhledy procházející přes celé území s orientací k nejsilnější dominantě údolí FOTBALOVÁ AKADEMIE KONCEPT: umístění areálu do vhodného pásu nad úroveň padesátileté vody maximální využití možné hrany zastavění dům jako bariéra před hlukem od hlavní silnice ARCHITEKTURA: hmota členěna modulem, vycházející z minimálních prostorových nároků na dané využití rozmístění ploch hřišť dělí hmotu hlavním a vedlejšími průchody možný průhled hmotou v místech sálů a pracovních míst propojení prostorů severní chodbou a jižní zastřešenou fasádou kryté sezení podél hlavní hmoty – molo tribuny bez zastřešení DISPOZICE: nad úrovní stoleté vody důležitost hřišť určuje náplň daného úseku objektu dva bloky šaten a sálů naproti tréninkovým hřištím s umělou trávou blok administrativy, trenéru, rozhodčích vymezuje hlavní travnaté hřiště volná hřiště zaplňují před prostor zázemí kavárny celý blok vymezen na jedné straně uzavřeným zázemím areálu – na straně druhé otevřenou kavárnou KONSTRUKCE: železobetonové stěny založeny na mikropilotách strop žebrový s lepených dřevěných vazníku obvod zasklen izolačním sklem molo z dřevěných trámu založené na ocelových příčných pleších SEZONNÍ ŠATNY KONCEPT: člověk jako pravidelný bod v krajině minimální prostorové nároky, minimum údržby, maximální odolnost ARCHITEKTURA: kvádr s cor-tenových plechů s vypálenými otvory jádro skříněk s nerezového zohýbaného plechu podlaha betonová leštěná stěrka POSTUP KONSTRUKCE: v interním prostoru bodově svařené cor-tenové kvarto plechy osazení dveří navaření střešního dílu osazení na místo do štěrkového lože s přivedenou vodou a odpady dosypání obvodu a zabetonování vnitřku objektu osazení předem vyrobených nerezových bloků skříněk
|
|
| |
host ::
RSS.