Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Efekty revitalizačních a renaturačních opatření aplikovaných na vodních tocích
Brychtová, Anna ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Králová, Magdalena (oponent)
Tato práce se soustředí na efekty revitalizací na vodních tocích, konkrétně na úseku plánované revitalizace Klíšského potoka v povodí Ohře a na dokončené revitalizaci Rokytky v Běchovicích. Hlavními cíli je použití metod HEM a MoRPh k hodnocení hydromorfologie obou zájmových úseků. Na Klíšském potoce je HEM použit k modelovému odhadu budoucího stavu po revitalizaci. Dalším cílem je popis a návrh struktury vegetace pro revitalizační studii na Klíšském potoce, dále pak popis její struktury na Rokytce. Práce obsahuje rešerši tématu revitalizací, jejich cílů a efektů a představení v ČR méně známé metody MoRPh. Jsou představeny výsledky hydromorfologické analýzy a popis struktury vegetace. Obě použité metody poukázaly na nepříznivou situaci hydromorfologie Klíšského potoka oproti stavu revitalizované Rokytky. Podobně je tomu i u vegetace, která dosahuje vyšší diverzity v okolí i korytě Rokytky. Tato práce může posloužit jako podklad pro další monitoring hydromorfologie a vývoje vegetace na obou územích. Výsledky na Klíšském potoce byly též použity v návrhu jeho revitalizace. Klíčová slova: revitalizace vodních toků, renaturace, hydromorfologie, koryto, příbřežní zóna, údolní niva, břehová vegetace
Hodnocení kvality fyzického habitatu jako podklad pro návrh revitalizace Klíšského potoka
Vrška, Jaroslav ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku vyhodnocení změn fyzického habitatu a možné revitalizace Klíšského potoka. V bakalářské práci je použita metoda hydroekologického monitoringu HEM (Langhammer 2014), dle které bylo provedeno vyhodnocení a prezentace výsledků terénního průzkumu. V rešeršní části práce jsou stručně shrnuty současné poznatky z oboru hydromorfologie. Dále se rešeršní část zaměřuje na aktuální poznatky zabývající se hodnocením efektů revitalizačních opatření. Popsán je stávající stav Klíšského potoka a na základě získaných údajů jsou shromážděna data jako podklad pro možnou revitalizační studii vybraných úseků toku. Jsou též shrnuty negativní antropogenní vlivy působící na danou lokalitu. Provedený hydromorfologický průzkum a další analýzy jsou podkladovým materiálem pro další přípravu jednotlivých komplexních revitalizačních opatření. klíčová slova: hydromorfologie, fluviálně-morfologické charakteristiky, trasa koryta, příbřežní zóna, údolní niva, revitalizace, revitalizační efekt
Hodnocení kvality fyzického habitatu jako podklad pro návrh revitalizace Klíšského potoka
Vrška, Jaroslav ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku vyhodnocení změn fyzického habitatu a možné revitalizace Klíšského potoka. V bakalářské práci je použita metoda hydroekologického monitoringu HEM (Langhammer 2014), dle které bylo provedeno vyhodnocení a prezentace výsledků terénního průzkumu. V rešeršní části práce jsou stručně shrnuty současné poznatky z oboru hydromorfologie. Dále se rešeršní část zaměřuje na aktuální poznatky zabývající se hodnocením efektů revitalizačních opatření. Popsán je stávající stav Klíšského potoka a na základě získaných údajů jsou shromážděna data jako podklad pro možnou revitalizační studii vybraných úseků toku. Jsou též shrnuty negativní antropogenní vlivy působící na danou lokalitu. Provedený hydromorfologický průzkum a další analýzy jsou podkladovým materiálem pro další přípravu jednotlivých komplexních revitalizačních opatření. klíčová slova: hydromorfologie, fluviálně-morfologické charakteristiky, trasa koryta, příbřežní zóna, údolní niva, revitalizace, revitalizační efekt
Phenological response of flood-plain forest ecosystem during 1961-2011
Bartošová, Lenka ; Trnka, Miroslav ; Bauer, Z. ; Štěpánek, P. ; Možný, M. ; Žalud, Zdeněk
The presented study is focused on 50 years of phenological observations (1961–2011) of the herbs, shrubs, trees and bird populations and the phenological phases that create a continuous phenological sequence covering the whole spring aspect of the fl oodplain forest ecosystem. Th e phenological phases were observed for 5 herbs, 5 shrubs, 3 trees and 2 bird species. Th e phenological phases were observed as precisely as possible by only one observer during the whole time of observation. All observed plants and bird species showed statistically signifi cant shift s to the earlier time but the rate of shift ing among the parts of the fl ood-plain forest ecosystem was diff erent. Th e most progressive shift s were detected for herbs (the rate of shift ing was on average 13.9 days), followed by shrubs (phenophases advanced by 11.3 days on average), trees (phenophases advanced by 10.2 days) and fi nally by bird species (phenophases advanced by 9.6 days on average). Consequently the length of overlap of the chosen phenological phases was elaborated. Th e rate of shortening or lengthening of the overlap diff ers among all parts of the ecosystem and indicates not only the separation of phenophases but also no statistically signifi cant change in the length of overlap in each part of the ecosystem.
K poznání přírodního prostředí velkomoravských nížinných hradišť
Poláček, Lumír
Pro velkou skupinu velkomoravských center (9. stol. po Kr.) na jižní Moravě a jihozápadním Slovensku je charakteristická poloha v údolní nivě velkých řek. Vývoj těchto ostrovních hradů byl silně ovlivňován přírodními podmínkami (záplavy, eroze, zdroje surovin, komunikace).

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.