|
|
Polyfenolické látky modrých hroznů a červeného vína a jejich význam ve výživě člověka
Šajtarová, Pavla
Bakalářská práce na téma Polyfenolické látky modrých hroznů a červeného vína a jejich význam ve výživě člověka byla vypracována v letech 2013--2014 na Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů, na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Literární část se zaměřuje na problematiku týkající se polyfenolických sloučenin, které se vyskytují v hroznech a v červeném víně. Je zde popsána jejich charakteristika, chemická struktura, vznik, rozdělení a v závěru vliv polyfenolů jakožto antioxidantů na lidský organismus. Součástí této práce je experimentální část, kde se analyzuje antioxidační kapacita, obsah anthokyanů a celkové množství polyfenolů v hroznech, moštech a vínech dvou odrůd 'Cabernet Moravia' a 'Frankovka'. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách a zobrazeny v grafech. Grafy ukazují vývoj sledovaných faktorů v průběhu zpracování hroznů na víno a srovnávají jednotlivé vzorky, odrůdy, případně metody. Výsledky jsou statisticky vyhodnoceny a porovnány s jinými autory.
|
|
|
Horticulture production in conditions of Sub-Sahara Africa
Milanda, Johannes
Tato práce byla napsána s cílem zapracovat přehled literatury na téma zahradnické produkce v Namibii nebo v sousedních zemích, se zaměřením na zeleniny. Navrhnout potenciální zástupce zeleninových rostlinné druhy ze studované oblasti, které by mohly mít produkční potenciál v České republice. Čtyři vybrané kultivary (Metro, Nakare, bira a Shidimba) z vigny (Vigna uinguiculata L Walp) druhy byly experimentálně testovány v podmínkách České republiky. Tyto odrůdy byly pěstovány bez přidaných hnojiv, herbicidů nebo pesticidů. Byly porovnávány morfologické parametry a obsahové látky (flavonoidy, antioxidanty celková antioxidační kapacita -TAC a polyfenoly)
|
|
|
Flavonoidy a antioxidační aktivita červených vín
Vachová, Simona
Literární část diplomové práce přinesla vhled do problematiky volných radikálů a jejich vlivu na zdraví organizmu. Zabývala se specifickými schopnostmi a rolí antioxidantů v systému ochrany před negativními dopady působení radikálů. Věnovala pozornost flavonoidům, jakožto významným polyfenolickým látkám v červených vínech, které významnou měrou ovlivňují antioxidační aktivitu a tím i zdravotní prospěšnost vín. Praktická část ukázala prostřednictvím spektrofotometrických metod DPPH a FRAP srovnání antiradikálové aktivity a redukční síly ve vybraných vzorcích červených vín vyrobených různou technologií macerace. Z výsledků vyplynul přímý vztah způsobu macerace k naměřeným hodnotám antioxidačního potenciálu červených vín. Diskuse a závěrečná část naznačily nové otázky a možný směr dalšího výzkumu.
|
|
|
Antioxidační účinky vybraného sortimentu léčivých, aromatických a kořeninových rostlin se zaměřením na dřeviny
Kolísková, Barbora
Literární část této bakalářské práce se souhrnně zabývá látkami s antioxidačními účinky nacházejícími se v LAKR se zaměřením na dřeviny, dále vybrané léčivé dřeviny charakterizuje. Praktický experiment byl založen na stanovení látek s antioxidačními účinky ve vybraných druzích léčivých dřevin. Celkem bylo analyzováno 16 druhů plodů léčivých dřevin. Stanovovala se celková antioxidační kapacita, celkový obsah fenolických látek a celkový obsah flavonoidů. Při stanovování celkové antioxidační kapacity byla nejvyšší hodnota naměřena u mišpule německé (Mespilus germanica 'Holandská'). Nejvyšší obsah fenolických látek a flavonoidů byl stanoven u růže dužnoplodé (Rosa pommifera 'Karpatská').
|
|
|
Monitoring flavonoidních látek a karotenoidů ve vybraných doplňcích stravy
Hynštová, Veronika
Doplňky stravy patří mezi nejrychleji rostoucí sektory v potravinářském průmyslu. Většina spotřebitelů má důvěru v bezpečnost a účinnost těchto výrobků, a proto je nutné kontrolovat jejich kvalitu využitím analytických metod. Pro identifikaci a kvantifikaci čtyř flavonoidů diosminu, hesperidinu, rutinu a troxerutinu v doplňcích stravy byla zvolena metoda HPLC/MS. Pro identifikaci a kvantifikaci tří karotenoidů betakarotenu, luteinu a zeaxanthinu v doplňcích stravy byla zvolena metoda HPLC/UV/ViS/DAD. Separace flavonoidů se uskutečnila na koloně ZORBAX POROSHELL 120 EC-C18 (50 x 4,6 mm, 2,7 um) a separace karotenoidů na koloně ZORBAX SB CN (75 x 4,6 mm, 3,5 um). Byl stanoven obsah flavonoidů a karotenoidů v tabletách a kapslích celkem ve 12 různých komerčních preparátech.
|
|
|
Stabilita biologicky aktivních látek květenství bezu černého (Sambucus nigra L.) při zpracování
SUCHÁ, Renata
Práce se zabývá problematikou stability rutinu v květenství bezu černého při zpracování. Bez černý (Sambucus nigra L.) je léčivá bylina, která se k medicínským účelům používala již ve středověku. Květy (Flos Sambuci) a plody (Fructus Sambuci) jsou na seznamu oficiálních léčivých přípravků Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Hlavní jeho účinnou fenolickou látkou je flavonoid rutin. Flavonoidy jsou fenolické látky rostlinného původu. Jejich nejznámější vlastností je antioxidační působení. Chrání krevní lipoproteiny o nízké hustotě před oxidační modifikací, která je příčinou rozvoje aterosklerózy a hypertenze. Bez černý jako léčivka se požívá hlavně pro přípravu léčivého nápoje. Známé je také jeho využití jako materiálu pro přípravu sirupu. Tento výrobek poskytuje osvěžující a chutný nápoj a v poslední době se objevuje i v obchodní síti. Pro srovnání bylo v obchodní síti pořízeno pět jednodruhových sirupů z květů bezu černého, vyrobených různými výrobci. Byl navržen postup přípravy sirupu z bezového květu, který vycházel jednak z mraženého květenství bezu, jednak ze sušeného květenství. Rostlinný materiál pocházel z volně rostoucích keřů a byl pořízen v červnu 2013. V laboratoři bylo připraveno celkem osm sirupů, čtyři z čerstvého materiálu a čtyři ze sušeného. Byly použity dva postupy. Prvním postupem byla extrakce cukerným roztokem, druhým postupem extrakce vodným roztokem, kam byl cukr přidán až posléze. Další přidávanou látkou byl ethanol. Metoda stanovení rutinu ve vzorcích spočívala v kombinaci dvou extrakčních kroků. Prvním krokem byla klasická extrakce vodným methanolem a druhým krokem extrakce pevným sorbentem (SPE). Analýzou čerstvého a sušeného materiálu bylo zjištěno, že sušené květy bezu černého obsahují mnohonásobně více rutinu než čerstvý černý bez. Z komerčně vyráběných sirupů nejvíce rutinu obsahoval Kitl Syrob Bezový, o něco méně Hamé Bylinný sirup Bezový květ. Koncentrace rutinu v sirupech připravených v laboratoři byla daleko vyšší v porovnání s komerčními produkty. Rozdílnými způsoby přípravy sirupů a následnou analýzou bylo zjištěno, že sirupy připravené ze sušeného květenství obsahují větší množství rutinu, než sirupy vyrobené stejným postupem, ale z materiálu mraženého. Přídavek malého množství etanolu neměl na extrakci rutinu z květenství vliv. V žádném z připravených sirupů se neobjevil volný kvercetin, který by svědčil o rozkladu rutinu. Připravené sirupy byly použity k přípravě nápoje a použity pro senzorickou analýzu. Výsledky párového preferenčního oboustranného testu ukázaly, že u předložených dvojic nápoje tvořených vždy výrobkem z čerstvého a sušeného bezu hodnotitelé preferovali ve dvou případech sirupy ze sušených květů černého bezu a u dvou posuzovaných párů výsledky nebyly statisticky prokazatelné. Ve všech případech posuzovatelé nejčastěji vnímali malé a střední rozdíly. Ze získaných výsledků plyne, že nejlepší způsob přípravy sirupu je s použitím sušeného rostlinného materiálu a sacharózového roztoku jako extrakčního činidla. Takto připravený sirup obsahoval nejvíce rutinu a zároveň vykazoval nejmenší ztráty této zdraví prospěšné látky. Navíc v porovnání se stejně připraveným sirupem z čerstvého materiálu lépe chutnal.
|
|
|
Návrh farmářské výroby octa s charakterem funkční potravin.
HRDINOVÁ, Vendula
Práce je zaměřena na vývoj nové funkční potraviny. Funkční potravina, kromě zdroje živin, musí prokazatelně přispívat ke zlepšení lidského zdraví další složkou, která musí mít přirozený přírodní původ. Základní potravinou v mé bakalářské práci je ocet, který může být vyroben v ocetnici klasickým postupem oxidace ředěného roztoku etanolu octovými bakteriemi na velkém styčném povrchu alkoholického rozboru se vzduchem. Alkoholickým rozborem sice může být ředěný etanol, ale já jsem použila slabé jablečné víno, vzniklé alkoholovým kvašením roztoku, vzniklého extrakcí odpadu jablečné drti z lisu, po lisování jablečného moštu vodou. Metraceutikum, které dává tomuto octu charakter funkční potraviny, jsou extrakty červené cibule jako bohatý zdroj flavonoidů.
|
|
|
Listová zelenina jako zdroj výživově významných fenolických látek
TRÖSTLOVÁ, Daniela
Tato práce pojednává o obsahu fenolických látek v salátových rostlinách. Část této rozsáhlé skupiny rostlinných látek tvoří flavonoidy, které jsou významné svoji lehkou dostupností a významnou biologickou aktivitou. Do popředí pozornosti se dostává především rutin a kvercetin. Tyto látky se vyznačují příznivými biologickými účinky. Mají antioxidační vlastnosti, zabraňují peroxidaci lipidů a likvidují volné radikály. Flavonoidní látky jsou používány v lékařství a mohou předcházet vzniku chronických onemocnění, jako je kardiovaskulární onemocnění nebo ateroskleróza. Obsah fenolických látek ve vybraném vzorku byl stanoven metodou micelární elektrokinetické kapilární chromatografie (MECC) a metodou kapalinové chromatografie (HPLC) u deseti druhů salátových rostlin. Pro analýzu byl použit lyofilizovaný materiál. Největší obsah kvercetinu byl nalezen u listového salátu pěstovaného na venkovním záhoně. Hodnota 48 600 mg/kg sušiny vysoce převyšovala obsahy kvercetinu ostatních rostlin. Z dalších fenolických látek byly nalezeny kyseliny rozmarinová, chlorogenová a kávová. Dále byly nalezeny deriváty kyseliny kávové a barviva.
|
|
|
Obsah vybraných fenolických látek v kořeninových rostlinách.
BERANOVÁ, Zuzana
Práce se věnuje obsahu vybraných fenolických látek v některých zástupcích čeledi Alliaceae, Lamiaceae a Apiaceae. Fenolické látky se v rostlinách vyskytují v širokém zastoupení a ve vysokých koncentracích. Flavonoidy jsou jednou z menších skupin fenolických látek, ale poměrně významnou. Konzumací potravin obsahujících flavonoidy se předchází výskytu některých onemocnění, jako je ateroskleróza, kardiovaskulární a nádorová onemocnění. Pro výjimečné biologické účinky byla pozornost věnována pěti flavonoidům: kemferolu, kvercetinu, myricetinu, apigeninu a luteolinu. Pro stanovení obsahu fenolických látek byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Analyzováni byli tři zástupci čeledi Alliaceae, dva zástupci čeledi Lamiaceae a tři zástupci čeledi Apiaceae. K analýze byly použity jen jedlé části rostlin a porovnávaly se obsahy fenolických látek jednotlivých druhů rostlin pěstovaných na záhoně a ve skleníku. Metodou HPLC se nejdříve zjistilo kvalitativní zastoupení fenolických látek. Výsledkem jsou chromatografické profily, z kterých byly vypočítány obsahy jednotlivých fenolických látek. Poté se metodou HPLC stanovil obsah celkového kemferolu, kvercetinu, myricetinu, apigeninu a luteolinu. Nejvyšší obsah celkového kemferolu byl stanoven u petržele hladkolisté pěstované na záhoně (588 mg/kg čerstvé hmoty) a ve skleníku (340 mg/kg čerstvé hmoty). Nejvyšší obsah kvercetinu byl zjištěn u cibule červené pěstované ve skleníku (773 mg/kg čerstvé hmoty) a u bazalky zelené velkolisté pěstované na záhoně (535 mg/kg čerstvé hmoty). Nejvyšší obsah celkového apigeninu byl stanoven u petržele hladkolisté pěstované ve skleníku (1790 mg/kg čerstvé hmoty) a u petržele kadeřavé pěstované na záhoně (3690 mg/kg čerstvé hmoty).
|
|
| |
host ::
RSS.