|
|
Modální analýza flétny
Vojtovič, Adam ; Votava, Tomáš (oponent) ; Hájek, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce popisuje vliv základního tvaru a dílčích částí flétny na frekvence tónů. Pomocí zavedených vztahů je navržena jednoduchá flétna a následně je i vyrobena. Její funkčnost je ověřena změřením frekvencí jednotlivých tónů. Tyto frekvence jsou srovnány s hodnotami analyticky určených frekvencí a také s hodnotami vlastních frekvencí vypočítaných pomocí metody konečných prvků. V práci jsou též obsaženy obecné informace o dechových nástrojích a kromě objasnění základních principů funkce dechových nástrojů jsou zde také odvozeny základní vztahy pro výpočet vlastních frekvencí trubic.
|
|
|
Soubor zobcových fléten Třeboňští pištci
DOLEŽALOVÁ, Lenka
Bakalářská práce s názvem Soubor zobcových fléten Třeboňští pištci, pojednává o původně dětském souboru zobcových fléten, jež byl založen v roce 1974 a funguje až do současnosti. Práce se zabývá historií a vývojem souboru, osobnostmi, které soubor nejvíce ovlivnily, dále také nástrojovým složením souboru. Je zde uvedena koncertní a nahrávací aktivita. K práci jsou přiloženy fotokopie členů a rozhovory se členy souboru.
|
|
|
Intonační a hlasová výchova a její význam v praxi pro studenty flétny.
Vaníčková, Veronika ; Saláková, Magdalena (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Práce si klade za cíl shrnout vliv intonační a hlasové výchovy na hudební vnímání a intonační schopnosti hudebníků a prozkoumat její přínos flétnistům. Například popíše, jak tato výchova pomáhá při ladění, správném dýchání, tvoření tónu a schopnosti lepších hudebních představ. Výzkum také nastíní, jak tato disciplína může zkvalitnit veřejné vystupování. Krátce se zmíní i o flétnové metodice, aby čtenář pochopil, proč hlas s tvorbou tónu na flétnu úzce souvisí. Po celou dobu se bude práce zabývat paralelami a odlišnostmi mezi obory zpěvu a hry na flétnu a jejich propojení s intonační výchovou. Pro výzkumnou část bude použito dotazníkové šetření polostrukturované formy a výtahy z rozhovorů. V šetření budou osloveni studenti a pedagogové flétny a na tomto vzorku bude zkoumáno, jak k celkové problematice přistupují, zda se nad propojením těchto oborů zamýšlejí a praktikují poučky z těchto oborů ve výuce. V rozhovorech nalezneme zase osobnější a podrobnější pohled vybraných korespondentů a přinesou nám náhled do zákulisí výuky hry na flétnu. Podle odpovědí bude posouzeno, zda by na hlasovou výchovu na konzervatořích a základních uměleckých školách měl být brán větší ohled a k jakým novým pohledům na výuku by tato zjištění mohla vést.
|
|
|
Barokní příčná flétna a historický vývoj názorů na interpretaci flétnové literatury
KOPSOVÁ, Andrea
Práce se zabývá vývojem příčné flétny se zvláštním zaměřením na barokní flétnu a na interpretační stránku soudobého zájmu o tento nástroj. Vývoj flétny bude sledován od úplných počátků, o kterých nám poskytují svědectví četné archeologické nálezy, přes starověk, středověk a renesanci, kde máme k dispozici už mnohem obsáhlejší a konkrétnější informace o vývoji tohoto nástroje, jehož tóny provázejí lidstvo v různých podobách po celá staletí. Dále se budeme zabývat stěžejním obdobím, ve kterém byla tato flétna velmi rozšířená, a to barokem, kde bude přiblížena dobová interpretace barokní příčné flétny. Historii nástroje si v práci přiblížíme až do doby kolem roku 1916, kde se seznámíme s typem tzv. víceklapkové flétny. V závěrečné části práce se dostaneme do dílen současných významných výrobců těchto dobových nástrojů, jako je například Martin Wenner, Boaz Berney, Rudolf Tutz a další. Nahlédneme i do vyobrazení flétny ve výtvarném umění, poezii a představíme si konkrétní výtvarná díla v podobě obrazů, rytin a soch.
|
|
|
Škola hry pro příčnou flétnu
Zeráková, Jana ; VÁLEK, Jiří (vedoucí práce) ; PIVODA, Radomír (oponent)
Cílem této diplomové práce je vytvořit pokud možno ucelený pohled na metodiku hry na příčnou flétnu.
Práce obsahuje stručné seznámení s historií a vývojem příčné flétny, zabývá se jednotlivými částmi flétny, vhodnými materiály pro její výrobu a vhodnou péčí o nástroj. Práce se dále zaměřuje na držení nástroje, postoj při hře, tvorbu tónu, nátisk, dýchání, dynamiku a vibrato. Část je věnována též pedagogice, práce obsahuje poznatky o samotném přístupu žáků a kantorů ke vzdělávání a popisuje několik způsobů správného cvičení.
|
|
| |
|
|
Flétnisté pedagogové na AMU v Praze
Olšaníková, Nikola ; PIVODA, Radomír (vedoucí práce) ; MESANY, Mario (oponent)
Práce je přehledem informací o významných českých flétnistech, kteří pedagogicky působili na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze (dále také „HAMU“) nebo na ní působí i dnes. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se obecně zabývá Akademií múzických umění v Praze (dále také „AMU“ nebo „Akademie“), zvláště jejím vznikem a historickým vývojem. Druhá kapitola s názvem Pedagogové flétnisté na AMU v Praze je stěžejní kapitolou této práce. Najdeme zde výčet jmen pedagogů s jejich životopisy a u nynějších pedagogů doplnění o jejich spojitosti s HAMU jakožto bývalou studentskou či nyní pracovně-pedagogickou institucí. Tato kapitola také představuje jejich významné žáky, kteří se uplatnili na významnějších pozicích předních českých
či zahraničních orchestrů nebo se proslavili jako sólisté.
|
|
|
Flétna v komorních a koncertantních skladbách Jiřího Temla
Jarkovská, Jana ; KOUTNÍK, Štěpán (vedoucí práce) ; Kunt, Václav (oponent)
Tato disertační práce se zabývá flétnovou tvorbou skladatele Jiřího Temla. Přináší její kompletní seznam od prvních opusů až do roku 2016 včetně informací o premiérách a nahrávkách těchto skladeb. Úvodní kapitola poskytuje rovněž vhled do Temlova životopisu propojeného s přehledem celkového díla tohoto skladatele.
Stěžejní část je věnována mimohudební inspiraci J. Temla a jejímu vlivu na interpretační uchopení Temlových děl. Jiří Teml má ve velké oblibě nehudební oblasti umění, které se velmi silně promítají do jeho tvorby. Řada jeho skladeb (Commedia dell’arte, Pantomima, Hommage à Michelangelo, Kafka...) nese divadelní či výtvarné názvy a skladatel sám přiznává, že určitý mimohudební obsah je pro něj v tvorbě zásadně důležitý. Autorka si klade otázku, zda a jakým způsobem může tento fakt ovlivnit interpretační přístup k Temlovým skladbám. Metodologickým východiskem práce jsou především osobní rozhovory autorky se skladatelem Jiřím Temlem a její vlastní umělecká praxe.
|
|
|
Flétna v díle současných západočeských hudebních skladatelů
Brogelová, Aneta ; PIVODA, Radomír (vedoucí práce) ; , (oponent)
Diplomová práce „Flétna v díle západočeských soudobých skladatelů“ pojednává o životě, inspiraci a kompozičních metodách mladé generace soudobých plzeňských autorů. Součástí práce je rozbor vybraných flétnových skladeb. Tato práce si klade za cíl přiblížit a zdokumentovat současnou tvorbu pro flétnu potencionálním interpretům a zájemcům o soudobou hudbu.
|
|
| |
host ::
RSS.