Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Neoliberalismus jako umění vládnout : Foucaultovská analýza neoliberalismu
Kučerová, Nikola ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Předmětem této diplomové práce je Foucaultovská analýza neoliberálního vládnutí a její použití na analýzu vlády Petra Nečase. Foucault pojímá analýzu moci jako neustálý kritický proces, jenž je třeba měnit v závislosti na měnících se podmínkách. Foucault přistupuje k analýze moci z hlediska střetu a boje. Nechápe moderní dějiny jako dějiny práva a míru, ale jako střet dvou ras, přičemž vítěz každého střetu je ten, kdo určuje pravidla a zákony společnosti. Právo a svoboda tak slouží pouze jako nástroj řízení. Základ Foucaultova přístupu tvoří vztah moci, vědění a subjektu, jenž tvoří techniky vládnutí. Foucault hovoří zejména o třech technikách. Konkrétně se jedná o moc pastýře, disciplinární moc a bio-moc, jež je rozvíjena zejména v moderní době. Moderní umění vládnout využívá vědění v podobě různých statistik, analýz, zpráv, jež produkují odborníci z ekonomie, medicíny či psychologie k řízení jednání jednotlivých subjektů. Avšak jednotlivci nejsou jen pasivními příjemci účinků moci, jelikož jejich prostřednictvím je moc šířena. Naše identita je formována rodinou, učiteli ve škole a lidmi v zaměstnání a ti jsou poté opět utvářeni svým okolím. Vzniká tak rozšířená představa o tom, jaký by člověk měl být. Neoliberální diskurs vytváří homo oeconomicus, jenž má být plně zodpovědný za svůj život a jenž...
Neoliberalismus jako umění vládnout : Foucaultovská analýza neoliberalismu
Kučerová, Nikola ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Předmětem této diplomové práce je Foucaultovská analýza neoliberálního vládnutí a její použití na analýzu vlády Petra Nečase. Foucault pojímá analýzu moci jako neustálý kritický proces, jenž je třeba měnit v závislosti na měnících se podmínkách. Foucault přistupuje k analýze moci z hlediska střetu a boje. Nechápe moderní dějiny jako dějiny práva a míru, ale jako střet dvou ras, přičemž vítěz každého střetu je ten, kdo určuje pravidla a zákony společnosti. Právo a svoboda tak slouží pouze jako nástroj řízení. Základ Foucaultova přístupu tvoří vztah moci, vědění a subjektu, jenž tvoří techniky vládnutí. Foucault hovoří zejména o třech technikách. Konkrétně se jedná o moc pastýře, disciplinární moc a bio-moc, jež je rozvíjena zejména v moderní době. Moderní umění vládnout využívá vědění v podobě různých statistik, analýz, zpráv, jež produkují odborníci z ekonomie, medicíny či psychologie k řízení jednání jednotlivých subjektů. Avšak jednotlivci nejsou jen pasivními příjemci účinků moci, jelikož jejich prostřednictvím je moc šířena. Naše identita je formována rodinou, učiteli ve škole a lidmi v zaměstnání a ti jsou poté opět utvářeni svým okolím. Vzniká tak rozšířená představa o tom, jaký by člověk měl být. Neoliberální diskurs vytváří homo oeconomicus, jenž má být plně zodpovědný za svůj život a jenž...
The Economic Importance of Splitting the European Monetary Union
Peľak, Branislav ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce) ; Neumann, Pavel (oponent)
Z doterajších výskumov a prác venujúcich sa téme optimálnych oblastí je zrejmé, že Európska menová únia nepredstavuje optimálnu menovú oblasť. Od roku 2008 sa krajiny južnej časti eurozóny nachádzajú vo finančnej, hospodárskej a najmä dlhovej kríze. Vyvstáva teda otázka ekonomického významu rozdelenia Európskej menovej únie. Cieľom práce je zodpovedať na otázku, ako rozdeliť eurozónu tak, aby sa tieto menové celky dali považovať za optimálne menové oblasti, prípadne, aby sa tieto menové celky stali viac optimálnymi oblasťami než súčasná eurozóna. Pomocou metódy analýzy a syntézy sme dospeli k rozdeleniu eurozóny na dve časti, pričom sme od zvyšku eurozóny oddelili južné štáty zahrňujúce Portugalsko, Španielsko, Taliansko, Grécko, Maltu a Cyprus.
Fiskální kompakt
Suková, Nikol ; Ježek, Tomáš (vedoucí práce) ; Chmelová, Pavla (oponent)
Práce vyhodnocuje potřebu opatření, jakým je Fiskální kompakt, jeho adekvátnost a dopady na eurozónu, a to na základě vývoje zadlužování vybraných členských zemí. Vyhodnocení probíhá metodou empiricko-analytického výzkumu, kdy je analyzována eurozóna z pohledu teorie optimální měnové oblasti, problematika zadlužování členských zemí a dopady zadlužování na celou eurozónu. Práce dále vyhodnocuje dosavadní nástroje fiskální disciplíny a jejich nedostatky a nový Fiskální kompakt jako nástroj stabilizace a nápravy. Práce posuzuje správnost výchozí hypotézy, že Fiskální kompakt jako nástroj fiskální disciplíny je zcela nezbytným opatřením pro budoucí fungování eurozóny. Ukázalo se, že měnová unie nemůže dlouhodobě efektivně fungovat bez unie fiskální.
Fiskální krize v eurozóně
Chmelař, Dominik
Chmelař, D. Fiskální krize v eurozóně. Bakalářská práce. Brno, 2014. Cílem této bakalářské práce je analyzovat příčiny vzniku fiskální krize v zemích PIIGS a následně porovnat působení jednotlivých příčin u konkrétních států. První část práce se zabývá analýzou stavu ekonomik jednotlivých zemí před propuknutím krize se zaměřením na fiskální disciplínu. Následně jsou určeny možné příčiny krize a je porovnán jejich vliv na vznik krize u konkrétních států. Současně jsou navrhnuta řešení na zlepšení situace a následně jsou prezentována některá opatření jednotlivých vlád.
Socio-ekonomický vývoj Venezuely a jeho hlavní příčiny
Erbanová, Andrea ; Urbánek, Václav (vedoucí práce) ; Klazar, Stanislav (oponent)
Práce analyzuje a hodnotí vývoj socio-ekonomické situace ve Venezuele. Teoretické zázemí vysvětluje úlohu a chování vlády, rozebírá rozpočet. Věnuje se řízení veřejného sektoru rozvojových zemí. Nastiňuje historický vývoj názorů, problémů a kritik různých politických přístupů. Součástí jsou navržené oblasti reformních kroků. Těžištěm práce je případová studie vývoje a stavu veřejných financí Venezuely zaměřená na tři roviny: fiskální disciplína, adekvátní redistribuce, efektivnost veřejných výdajů. Pomocí výsledků studie a teoretických východisek je závěr práce věnován příčinám dané situace a jejich hodnocení. Hlavni úlohu hrají: fyzický kapitál, lidský kapitál a sociální kapitál.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.