Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Měsícovité podstavce pozdní doby bronzové a starší doby železné v Čechách a jejich postavení v evropském kontextu
Mazač, Zdeněk ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Slabina, Miloslav (oponent)
Měsícovité podstavce tvoří velmi specifickou a variabilní kategorii keramických, vzácně i kamenných artefaktů. Počátky jejich výskytu a rozšíření lze ve střední Evropě spojovat s kulturami popelnicových polí, zejména hornodunajského a středodunajského okruhu. Jejich vývoj následně pokračuje také ve starší době železné, kdy se rozšířily mimo středoevropský prostor až do severovýchodního Španělska a severní Itálie. Celkový počet nálezů v současné době převyšuje odhad z roku 2004, který se pohyboval kolem dvou tisíc jedinců. Hlavní úkol práce spočíval v souborném zpracování dosavadních výsledků bádání v rámci této problematiky. Současně také došlo k pokusu o kritické posouzení vlastností artefaktů a nálezového prostředí vzhledem k potenciální funkci měsícovitých podstavců. Nálezové prostředí těchto výrobků je poměrně variabilní. Zpravidla se objevují na sídlištích v sekundárním uložení jako odpad, ale také v situacích, které lze považovat za projevy kultovního jednání. V severovýchodní Francii a jižním Německu se části měsícovitých podstavců nacházejí také v kontextu hrobů z pozdní doby bronzové. Odtud se tento zvyk šíří v poněkud transformované podobě východním směrem. Takto vybavené hroby lze zaznamenat na pohřebištích bylanské a kalenderberské kultury a také v prostředí slezské, vzácněji pak sasko-lužické...
Měsícovité podstavce pozdní doby bronzové a starší doby železné v Čechách a jejich postavení v evropském kontextu
Mazač, Zdeněk ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Slabina, Miloslav (oponent)
Měsícovité podstavce tvoří velmi specifickou a variabilní kategorii keramických, vzácně i kamenných artefaktů. Počátky jejich výskytu a rozšíření lze ve střední Evropě spojovat s kulturami popelnicových polí, zejména hornodunajského a středodunajského okruhu. Jejich vývoj následně pokračuje také ve starší době železné, kdy se rozšířily mimo středoevropský prostor až do severovýchodního Španělska a severní Itálie. Celkový počet nálezů v současné době převyšuje odhad z roku 2004, který se pohyboval kolem dvou tisíc jedinců. Hlavní úkol práce spočíval v souborném zpracování dosavadních výsledků bádání v rámci této problematiky. Současně také došlo k pokusu o kritické posouzení vlastností artefaktů a nálezového prostředí vzhledem k potenciální funkci měsícovitých podstavců. Nálezové prostředí těchto výrobků je poměrně variabilní. Zpravidla se objevují na sídlištích v sekundárním uložení jako odpad, ale také v situacích, které lze považovat za projevy kultovního jednání. V severovýchodní Francii a jižním Německu se části měsícovitých podstavců nacházejí také v kontextu hrobů z pozdní doby bronzové. Odtud se tento zvyk šíří v poněkud transformované podobě východním směrem. Takto vybavené hroby lze zaznamenat na pohřebištích bylanské a kalenderberské kultury a také v prostředí slezské, vzácněji pak sasko-lužické...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.