|
|
Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950
Křesťanová, Jana ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent)
Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 Abstrakt Hlavním cílem diplomové práce je v kontextu vývoje porodnosti podrobněji zmapovat vývoj předškolní péče a finanční podpory rodin s dětmi na území České republiky po roce 1950. Proces porodnosti je v práci analyzován nejen pomocí základních ukazatelů, ale i prostřednictvím hlubších metod dekompozice. Ukazuje se, že kvalitní a všem dostupná síť předškolních zařízení hraje v kontextu porodnosti určitou roli. Pro řadu rodičů je důležitá slučitelnost práce a rodiny a dostatečná nabídka předškolní péče tomu může napomoct. Jak se na základě získaných dat ukázalo, poptávka po předškolních zařízeních však často převyšovala nabídku. Nahlédnutím do výstupů výběrových šetření bylo také zjištěno, že převážná část respondentů si nemyslí, že by předškolní dítě zaměstnané matky strádalo. Do budoucna by se měla rozšiřovat nejen kapacita předškolních zařízení, ale také další možnosti pro ulehčování slaďování pracovního a rodinného života, jakými by mohla být například lepší nabídka flexibilních pracovních úvazků. Klíčová slova: porodnost, dekompozice, předškolní zařízení, finanční podpora rodin, výběrová šetření, Česká republika
|
|
|
Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950
Křesťanová, Jana ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent)
Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 Abstrakt Hlavním cílem diplomové práce je v kontextu vývoje porodnosti podrobněji zmapovat vývoj předškolní péče a finanční podpory rodin s dětmi na území České republiky po roce 1950. Proces porodnosti je v práci analyzován nejen pomocí základních ukazatelů, ale i prostřednictvím hlubších metod dekompozice. Ukazuje se, že kvalitní a všem dostupná síť předškolních zařízení hraje v kontextu porodnosti určitou roli. Pro řadu rodičů je důležitá slučitelnost práce a rodiny a dostatečná nabídka předškolní péče tomu může napomoct. Jak se na základě získaných dat ukázalo, poptávka po předškolních zařízeních však často převyšovala nabídku. Nahlédnutím do výstupů výběrových šetření bylo také zjištěno, že převážná část respondentů si nemyslí, že by předškolní dítě zaměstnané matky strádalo. Do budoucna by se měla rozšiřovat nejen kapacita předškolních zařízení, ale také další možnosti pro ulehčování slaďování pracovního a rodinného života, jakými by mohla být například lepší nabídka flexibilních pracovních úvazků. Klíčová slova: porodnost, dekompozice, předškolní zařízení, finanční podpora rodin, výběrová šetření, Česká republika
|
|
|
Vliv rodičovství na pokles zaměstnanosti žen pečující o děti do tří let věku
Bartůsková, Lucia ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent) ; Šimek, Milan (oponent)
Disertační práce řeší problematiku vztahu rodičovství a ekonomické neaktivity a zaměstnanosti nositelů péče o malé děti. Zaměřuje se na pracovní motivace matek s dětmi do 3 let věku v kontextu současných nástrojů české sociální politiky. Cílem disertační práce je stanovit návrhy opatření, jež by podpořily motivaci žen s dětmi do 3 let k návratu do zaměstnání a současně kvantifikovat dopady těchto opatření na státní rozpočet. Předložená disertační práce navazuje svým zaměřením na uskutečněné studie (Jahoda, Šinkyříková, 2011; Kalíšková, 2012), zabývající se zejména zkoumáním soudobých reforem podporující výdělečnou činnost žen a jejich efektů na příjmy domácností. Pomocí analýzy motivací matek při rozhodování o jejich angažovanosti na trhu práce a využití sestrojeného ukazatele Efektivního nákladu návratu do zaměstnání byl zjištěn čistý záporný finanční efekt z návratu do zaměstnání nezávisle na regionu a rozsahu zkoumaného úvazku u žen s dětmi do 2 let, zatímco u matek s dětmi od 2 do 3 let byl zjištěn pouze z části. Bylo jednoznačně prokázáno, že matky vstupující na trh práce jsou konfrontovány se značně vysokými dodatečnými náklady, které by nepokryly jejich příjmy z výdělečné činnosti a pobíraných dávek. Zjištěná výše potenciální mzdy, která by motivovala ženy k návratu do práce, tvoří v některých případech až čtyřnásobek mediánové mzdy ženy v daném regionu. Vzhledem k těmto zjištění jsou v práci zpracovány konkrétní sociálně-politické návrhy, jež by podpořily výdělečnou činnost matek s dětmi do 3 let. Prostřednictvím kvantifikace ekonomických důsledků kombinace navrhovaných opatření, zahrnující zrušení podmíněného nároku na rodičovský příspěvek, zavedení daňového zvýhodnění pro pracující matku a 50% úlevu na povinných odvodech zaměstnavatele zaměstnávající rodiče na částečný úvazek, byl prokázán čistý příjmový efekt pro státní rozpočet až ve výši 9,5 mld. Kč ročně.
|
host ::
RSS.