Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
The monetary policy and financial stress: the empirical analysis
Štimpl, Marek ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Seman, Vojtěch (oponent)
Tato práce se zabývá vztahy mezi instrumentem měnové politiky - centrální úrokovou mírou, makroekonomickými proměnnými - HDP a inflace, a finančním stresem. Jako proxy pro finanční stres zahrnujeme složenou proměnnou Finančního Indexu Stresu pro Českou republiku. Analyzujeme SVAR model, který nám umožní zahrnutí endogenních proměnných, a také nabízí možnost odhadu současných vztahů mezi proměnnými. Z výsledků naší analýzy docházíme k poznání, že finanční stres je důležitým faktorem v rozhodovacím procesu centrálních bank. Rostoucí míra stresu snižuje dlouhodobě úrokovou míru, naopak prudký vzrůst úrokových měr s sebou přináší velkou porci stresu. Finanční stres má negativní vliv na reálný výkon ekonomiky.
Risk Aversion, Financial Stress and Their Non-Linear Impact on Exchange Rates
Adam, Tomáš ; Benecká, Soňa ; Matějů, Jakub
Článek ukazuje, jak měny vybraných rozvíjejících se trhů ve střední a východní Evropě reagují na zvýšenou nejistotu v závislosti na tržním sentimentu v jádrové vyspělé ekonomice nebo v globálním meřítku. Vysoce stylizovaný model alokace portfolia na bázi aktiv denominovaných v eurech a české koruně ukazuje na existenci dvou režimů, které jsou charakterizovány rozdílnou reakcí měnového kurzu na zvýšený finanční stres v eurozóně. V „diverzifikačním“ režimu dochází k posílení kurzu koruny v návaznosti na zvýšený očekáváný rozptyl výnosů aktiva denominovaného v eurech. V režimu „útěk do bezpečí“ zase koruna oslabuje po zvýšení rozptylu eurového aktiva. Přechod mezi těmito režimy může být spojen se změnami averze k riziku, která je ovlivněna napětím na finančních trzích zachyceným indexy finančního stresu. Pomocí bayesovského Markov-switching VAR modelu identifikujeme existenci těchto režimů u české koruny a do menší míry také u polského zlotého a maďarského forintu. Docházíme k závěru, že mírný nárůst finančního stresu v eurozóně působí na posílení koruny; při vyšším stresu na finančních trzích (které u investorů působí na růst averze k riziku) ale koruna oslabuje v reakci na šokový nárůst finančního stresu.
Plný text: Stáhnout plný textPDF

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.