|
|
Vztah filmu a výtvarného umění v první polovině 20. století
Jouzová, Tereza ; Arbanová, Linda (vedoucí práce) ; Jakubcová Hajdušková, Lucie (oponent)
Jouzová, T.: Vztah filmu a výtvarného umění v 1.pol.20.stol.[Diplomová práce] Praha 2017 - Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, katedra výtvarné výchovy, 150 s. (Přílohy: výtvarné práce žáků a vlastní výtvarné práce na DVD). Diplomová práce se věnuje souvislostem výtvarného umění a filmu v první polovině dvacátého století z pohledu kunsthistorie a filmové historie a teorie filmu. Zabývá se významnými výtvarnými i kinematografickými styly, proudy a směry propojujícími oblast filmu a výtvarného umění. Historický kontext zpestřuji etymologickým náhledem na modernu a subjektivními asociacemi s etymologickými souvislostmi. Vzájemná obsahová, stylistická a umělecká východiska jsou doložena příklady výtvarných umělců zabývajících se filmovou tvorbou. V průběhu teoretického textu jsou vkládány vsuvky rozvíjející popsaná dílčí témata i z pohledu výtvarné didaktiky. Některé tyto vsuvky fungují samostatně, jiné odkazují na vlastní didaktickou část práce, v níž jsou uvedeny projekty propojující oblast výtvarné a filmové tvorby v historických souvislostech. Získané poznatky a zkušenosti předchozích částí práce zrcadlí vlastní multimediální instalace. KLÍČOVÁ SLOVA filmová avantgarda, umělecká moderna, expresionismus, surrealismus, experimentální film
|
|
|
Jonas Mekas
Hlaváčková, Hedvika ; POSPISZYL, Tomáš (vedoucí práce) ; RŮŽIČKOVÁ, Alice (oponent)
Tato práce se věnuje zkoumání filmového díla litevského avantgardního umělce organizátora a tvůrčího a originálního interpreta současnosti Jonase Mekase. Konkrétně se zabývám vývojem jeho tvorby od filmových deníkových ság k video projektům umísťovaných na internet. Zkoumám, proč odlišuje své záznamy skutečnosti od dokumentů, co pro něho znamená realita a jak se jí pomocí své kamery připližuje. Pozoruji, jak autorovu práci ovlivnil rychlý technický vývoj - příchod videa a následně počítačů a internetu. Zkoumám kde tzv. denníkový film stojí v rámci historie kinematografie jako umělecké formy a kde se nachází nyní v okolnostech současné umělecké scény.
|
|
|
Elektrické podniky hlavního města Prahy a filmová avantgarda
Krejčová, Kateřina ; PETŘÍČEK, Miroslav (vedoucí práce) ; VOJTĚCHOVSKÝ, Miloš (oponent)
Cílem diplomové práce, která vychází z výzkumu archivního materiálu a dobových periodik, je popsat vztah mezi Elektrickými podniky hlavního města Prahy a československou avantgardou ve 20. a 30. letech 20. stol. Elektrické podniky hlavního města Prahy daly formou pravidelně zadávaných reklamních zakázek vzniknout několika výjimečným filmovým a intermediálním projektům, jako např. filmu Praha v záři světel (1928), světelně-kinetické plastice Zdeňka Pešánka (1930) nebo krátkému experimentálnímu filmu Světlo proniká tmou (1931). V podnikovém archivu se kromě produkční dokumentace nachází několik nerealizovaných scénářů, které vypovídají mnohé o vztahu mezi reklamou a uměním v meziválečném období. Autorka kriticky analyzuje roli Elektrických podniků coby mecenáše avantgardy, zdůrazňuje obecně rozšířenou dobovou fascinaci elektrifikací, osvětleným velkoměstem a novými formami veřejně sdíleného prostoru.
|
|
|
Zvuková stopa
Švarcová, Johana ; BENDOVÁ, Helena (vedoucí práce) ; ŠERÝ, Ladislav (oponent)
Zajímá mě autonomie zvukové stopy v rámci filmového celku, její vlastnosti a specifika ve vztahu k chybějícímu filmovému obrazu, nebo zvuková stopa u filmů téměř bez obrazu, kdy obraz ustupuje a přenechává filmový prostor zvuku.
Film je dnes běžně vnímán jako audiovizuální médium, ve kterém většinový pohled upřednostňuje obraz před zvukem. Jinými slovy, obraz je ve filmu většinou vnímán jako popředí, jako hlavní plán a zvuková stopa jako pozadí, jako něco doplňujícího. Z tohoto pohledu mě tedy zajímá to, co je pro běžného filmového diváka "skryto" v pozadí filmového obrazu. Pro lepší pochopení, Kim Cascone toto zaostření na pozadí popisuje ve svém textu The Aesthetics of Failure následovně: Základní kompozice pozadí je tvořena z informací, které přefiltrujeme při zaostřování na to, co nás bezprostředně obklopuje. Informace ukryté ve "slepém bodě" našeho vnímání obsahují světy, které objevíme až tehdy, když na ně soustředíme pozornost.
Část práce věnuji analýze filmu Víkend (Wochenende, 1930), režie Walter Ruttmann.
V textu se také okrajově věnuji dílům, které prozkoumávající hranici vizuality (např.: Malevič - Černý čtverec?).
|
|
| |
host ::
RSS.