Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Interpretace filmového narativu v dílech Alejandra Gonzáleze Iňárritua
Juřenová, Nikola ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá interpretací filmového narativu v dílech mexického filmového režiséra Alejandra Gonzáleze Iñárritua. Prostřednictvím narativní analýzy sedmi celovečerních filmů, včetně Amores Perros, Babel a Bardo - falešná kronika několika pravd, budu zkoumat režisérův osobitý přístup ke konstrukci filmového vyprávění. Analýza zahrnuje aspekty narativní logiky a časové manipulace, aby identifikovala opakující se vzorce a narativní prostředky používané v Iñárrituových dílech. Teoretická část stručně představí režiséra a ukotví jeho postavení v kontextu moderní mexické kinematografie. Metodologická část práce vychází z filmových teorií Davida Bordwella a Seymoura Chatmana. Ty jsou posléze doplněny o teorie Charlese Ramíreze Berga a dalších autorů, zaměřující se na komplikované narativy. Analytická část práce zkoumá využití narativní techniky, tematické motivy a sociálně-politické kontexty přítomné v jeho filmech. Vzhledem k tomu, že nelineární forma příběhu nepředstavuje jediný specifický prvek jeho tvorby, zaměřím se také na chronologické zkoumání jeho filmografie a umělecký vývoj v časovém období let 1983 až 2023. Zjištění této analýzy přispívají k hlubšímu pochopení Iñárrituova režijního stylu a osvětlují charakteristické rysy jeho filmové tvorby.
Útěky do dokumentu - útěky do fikce. Filmoví režiséři "obojživelníci" a otázky reprezentace reality
FILIPOV, Jakub
Diplomová práce se zabývá charakterizací dvou základních filmových kategorií, které souhrnně označují jednotlivé žánry, fikčním a nefikčním filmem. Současně nalézá argumenty nezbytné pro teoretické ukotvení dokumentárního filmu jakožto samostatného žánru a přichází s jeho obecnou definicí. Dotýká se také otázek filmového stylu a částečně i problematiky související s rozdílným typem recepce stylistických prostředků přisuzovaných konkrétním modům filmového zobrazení. Hlavním cílem práce je zpracování otázky reprezentace reality a přiblížení způsobu, jakým režiséři tzv. "obojživelníci" - Agn?s Varda a Werner Herzog - pohybující se jak na poli dokumentárního, tak na poli fikčního filmu, pracují se zobrazením aktuálního světa a jakým způsobem se jeho podoba promítá do světa fikčního. Interpretace vybraných filmových děl umožňuje poukázat na specifickou roli autorství a tematizovat tak atypický přístup, jakým oba režiséři pracují s filmovým médiem. Na základě interpretovaných filmů režisérky Agn?s Vardy a režiséra Wernera Herzoga analyzuje práce tematické podobnosti a stylotvorné prvky charakteristické pro fikční a dokumentární tvorbu a jejich rozdílné využití napříč filmovými žánry. Zároveň je tematizován způsob, jakým je systematicky bořena tradiční hranice rozdělující filmy na fikční a nefikční, jejíž pevné ohraničení je v praxi téměř nemožné vymezit, protože je stejně jako filmový styl, který nelze striktně rozdělit na fikční a dokumentární, součástí jednoho kinematograficko-historického celku.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.