|
|
Svatba na Žďársku
Macková, Veronika ; Krupková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Diplomová práce: Svatba na Žďársku Autor: Bc. Veronika Macková Vedoucí: PhDr. Jaroslava Krupková, CSc. ABSTRAKT Tato diplomová práce je zaměřena na popis současné svatby v okrese města Žďár nad Sázavou. Součástí práce je metodologie terénního výzkumu, kde popisuji základní údaje o způsobu sběru informací v terénu. Do této práce jsou začleněny dvě obecnější kapitoly o svatbě. Jedna je o tom, jak je z právního hlediska v ČR definováno manželství, a druhá pojednává o postavení svatby v životě člověka. Nedílnou součástí této práce je také zhodnocení stěžejní literatury a pramenů a historický vývoj a současná podoba celého Žďárského regionu. Hlavní kapitoly řešeného tématu v této práci jsou tři: předsvatební období, svatební den a druhý den po svatbě. Každá kapitola má podle náležitostí ještě několik podkapitol. Současná svatba v okrese města Žďáru nad Sázavou je zde komparována s tradičním modelem zachyceným na přelomu 19. a 20. století. V některých případech pro vysvětlení pojmu je v této diplomové práci zacházeno dále do historie. Klíčová slova: svatba, ženich, nevěsta, Žďár nad Sázavou, terénní výzkum
|
|
|
Akulturační strategie v hudebních sebeprezentacích cizinců v České republice
Skořepová, Zita ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Stavělová, Daniela (oponent)
V České republice provozují hudbu příslušníci různých cizineckých menšin, kteří se ve svých vystoupeních explicitně identifikují se svojí etnicitou a s oblastí svého původu. Hudebníci poukazují na to, že sami pocházejí například z Kuby, Ukrajiny anebo obecněji ze "Střední Asie" a hudba, kterou publiku nabízejí, je představována jako "kubánská", "ukrajinská lidová" či "středoasijská tradiční". Předmětem zkoumání jsou jednotlivé koncerty, chápané jako hudební události - performance - s určenými pravidly jednání interagujících účastníků. V Goffmanově duchu je jednání zkoumaných hudebníků během těchto událostí pojímáno jako sebeprezentace, jejíž význam určují repertoár, místo a příležitost konání, druh publika atd., jakožto "nosiči znaků". Z výzkumu vyplývá, že hudebníci ve svých sebeprezentacích různými způsoby vyjadřují kdo jsou, odkud pocházejí a rozličně představují (nejen) hudební kulturu vlastního původu. Inspirujíc se modely akulturačních strategií Johna W. Berryho (Berry et al., 1997), se na základě faktorů určujících charakter aktivit hudebníků z řad cizineckých menšin pokouším určit akulturační strategie odrážející se v jejich hudebních sebeprezentacích: kdy je možné pozorovat jednání odpovídající principům integrace anebo separace na druhou stranu? Jak se hudebníci s tou či onou strategií...
|
|
| |
|
|
Efektivita metod terénní výuky geografie
Uvízlová, Lenka ; Řezníčková, Dana (vedoucí práce) ; Hanus, Martin (oponent)
Předkládaná bakalářská práce vznikla se záměrem přispět k objasnění otázky "Jak zvýšit efektivitu metod terénní výuky?". Na základě tohoto hlavního cíle byl vytvořen kvalitativní dotazník pro řízené rozhovory s učiteli zeměpisu na gymnáziích a realizováno pilotní šetření. Koncepčně je práce rozložena do dvou částí: teoretická a metodologicko-empirická: Teoretická část je dále rozdělena na tři celky. První přináší obsahové přiblížení hlavních pojmů souvisejících s terénní výukou geografie. Předkládá varianty výuky v terénu a seznamuje čtenáře s významem a přínosy této formy výuky pro studenty. Druhý celek se zabývá pojmem efektivita výuky a předkládá její možná homonyma i synonyma. Pomocí schématu efektivity a hladin vzdělávání poukazuje na dílčí aspekty, které ji ovlivňují. Třetí celek předkládá rozbor literatury. Metodologicko-empirická je věnována přiblížení metodologie výzkumu práce a zjištěným datům. Obsahuje zdůvodnění výběru použitých metod, seznámení s kvalitativním výzkumem a řízeným rozhovorem, představení zkoumaného vzorku a popis a analýzu zjištěných dat. Na závěr diskutuje o vhodnosti použití dotazníku pro hloubkový výzkum a o případném jiném využití této práce.
|
|
|
Využití ZOO Dvůr Králové ve vzdělávání
Dvořáková, Slavěna ; Havlová, Michaela (vedoucí práce) ; Blažová, Kateřina (oponent)
Název: Využití ZOO Dvůr Králové ve vzdělávání Předložená práce pojednává o vzdělávací funkci zoologických zahrad a využití zoologické zahrady Dvůr Králové pro etologické terénní cvičení. Výsledkem práce je souhrn teoretických poznatků o zoologických zahradách a jejich vzdělávací funkci doplněný výsledky z dotazníkového šetření, zjišťujícího pojetí vzdělávání v českých a zahraničních zoologických zahradách. Dalším výstupem jsou kompletní materiály k realizaci etologického terénního cvičení, které zahrnují úvodní přednášku, pracovní list a metodickou příručku pro učitele. Klíčová slova: terénní cvičení, zoologická zahrada, vzdělávací program, pracovní list
|
|
|
Skalní mísy přírodního parku Čeřínek
KRATOCHVÍLOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá skalními mísami v přírodním parku Čeřínek a hypotézami jejich vzniku. Práce je rozdělena do dvou částí. První teoretická část, čerpající z odborné literatury, popisuje vybranou fyzicko-geografickou charakteristiku parku: geologii, geomorfologii, klima a biogeografii a nalezené mezoformy a mikroformy reliéfu. Druhá část je praktická, skládá se z terénního výzkumu skalních mís a skalních puklin ve vybraných lokalitách, jejich měření a popisu. U skalních mís byl zkoumán směr a velikost sklonu dna, délka, šířka, hloubka a délka odtokového žlábku. U skalních puklin byl měřen jejich směr a velikost sklonu. Byla porovnávána shodnost orientace den skalních mís s horizontálními puklinami na daných skalních masívech. Součástí práce jsou stereogramy sklaních mís, puklinové diagramy, mapové výstupy a fotodokumentace pořízené při terénním výzkumu ve sledované oblasti.
|
|
|
Práce sestry v terénu na našem území ve 20. století (do r. 1989).
ŘÍHOVÁ, Martina
Bakalářská práce nese název Práce sestry v terénu na našem území ve 20. století (do r. 1989). Práce sester v terénu prošla během svého vývoje značnými změnami. Ovlivňovalo ji mnoho faktorů dané doby. Sestry se musely těmto faktorům snažit co nejlépe přizpůsobit, aby mohly poskytovat potřebnou péči. Cílem práce bylo zmapovat práci sester v terénu a podat ucelený přehled o tom, jak probíhala péče v minulém tj. 20. století, s ohledem na společenský kontext doby. Zmapovat a popsat činnost sester v péči o různé skupiny obyvatel dle věku, pohlaví a sociální situace. Bakalářská práce je psána metodou podrobné rešerše. Práce zachycuje to, jak vykonávaly sestry práci v terénu v období od roku 1901 do roku 1989. Období byla rozčleněna na jednotlivé časové úseky na základě historických mezníků. Pro sestavení práce bylo nutno vyhledat a nastudovat velké množství zdrojů. Po prostudování dostupných pramenů byl utvořen souhrn informací, členěný dle jednotlivých časových období. Doplněný o informace ukazující danou dobu, jako jsou politické a sociální aspekty. Na začátku práce byla stanovena výzkumná otázka: Jak probíhala práce sestry v terénu na našem území ve 20. století (do r. 1989)? Pro ucelenější náhled na problematiku je zařazena kapitola mapující práci sester v terénu před rokem 1901. Práce sester v terénu na počátku 20. století nebyla příliš rozvinutá. Poskytovaly ji převážně řádové sestry a malá část školených ošetřovatelek. O rozvoji domácí péče lze hovořit hlavně ve dvacátých a třicátých letech. Ve dvacátých letech byly zakládány poradny a zaváděla se ošetřovatelská péče v rodinách. Sestry v této době zajišťovaly nejen odbornou péči, ale mnohdy i chod domácnosti nemocných. Osvědčila se činnost poraden, která se nadále rozšiřovala. Dětské sestry z poraden plnily i funkci školních sester. Práce sester v terénu probíhala i v době obsazení našeho území. Sestry zajišťovaly základní potřeby, někdy i domácnost, odbornou péči, dbaly na hygienu a poučovaly nemocné o léčebném režimu. Pořádaly různé kurzy. V době bojů na našem území poskytovaly sestry potřebnou péči vojákům i civilistům. Mnohdy přímo v bojové linii, či na provizorních ošetřovnách a v protileteckých krytech. V poválečném období bylo zrušeno návštěvní ošetřovatelství a poradny byly přičleněny k ústavům národního zdraví. Návštěvní ošetřovatelství probíhalo v rámci obvodů. Při návštěvním ošetřovatelství sestry prováděly odborné výkony, edukaci a kontrolu stavu pacienta. Neodborné výkony většinou vykonávaly pracovnice nově vznikajících pečovatelských služeb. Sestry měly na starost nejen návštěvy pacientů, ale i hygienické kontroly a zajišťování první pomoci. Nově také vznikla dispenzární péče a funkce závodních, či školních sester. V sedmdesátých letech dochází k výraznému prohloubení terénní práce sester. Byly zřizovány tzv. úvazky na 0,5 obvodu. Specializované na chronicky nemocné a starší občany. Sestry pracující v této službě byly vyčleněny pouze pro návštěvní ošetřovatelství. V osmdesátých letech došlo k rozšíření péče o staré a chronicky nemocné. Rozrůstala se pečovatelská služba. Geriatrické sestry jednou za půl roku navštěvovaly všechny občany starší 65 let. V této době se kladl čím dál větší důraz na prevenci. V současné době na našem území poskytují péči v terénu agentury domácí péče. Poskytovaná péče je multidisciplinární a velmi důležitá je spolupráce klienta s agenturou. Výhodou agentur domácí péče jsou nižší náklady oproti pobytovým zařízením. V současné době se péče poskytuje pouze lidem se zdravotními obtížemi, proto velkou část klientů tvoří geriatričtí pacienti. Domácí péče má však různorodé spektrum klientů. Práce sester v terénu byla vždy velmi náročná, ale zároveň atraktivní práce. Vyšší nároky na sestry vyvažovala jejich větší samostatnost. V průběhu let došlo k výraznému rozvoji péče a změně náplně práce.
|
|
|
Skalní mísy Jihlavských vrchů
KUŘÍMSKÁ, Martina
Cílem této bakalářské práce je zmapování skalních mís v oblasti Jihlavských vrchů a na základě petrologického a geomorfologického pozorování,prodiskutování různých hypotéz jejich vzniku. První část bakalářské práce je věnována fyzicko-geografické charakteristice Jihlavských vrchů. Charakterizována je: geologie, pedologie, klima, hydrologie, pedologie, biogeografie a ochrana přírody a životního prostředí. V teoretické části jsou na základě dostupné literatury charakterizovány mezoformy a mikroformy reliéfu nacházející se na území Jihlavských vrchů. Praktická část práce byla zaměřena na vlastní terénní výzkum provedený v lokalitách Míchova skála, Mrhatina a Štamberk a kamenné moře. Skalní mísy jsou v práci charakterizovány z hlediska místa nálezu, velikosti, orientace a typu horniny. Součástí práce jsou mapové přílohy vytvořené v programu ArcGIS, stereogramy, puklinové diagramy a fotografické přílohy pořízené během terénního průzkumu zájmového území.
|
|
| |
|
|
Výuka místního regionu na 2.stupni ZŠ na příkladu Písecka
KOVÁŘÍKOVÁ, Jaroslava
Diplomová práce na základě empirického šetření shrnuje syntézu zjištěných skutečností o výuce místního regionu na základních školách a nižších ročnících víceletých gymnázií na Písecku. Na základě pracovních listů porovnávám znalosti žáků o místním regionu a z dotazníků pro učitele zjišťuji způsoby výuky tohoto tématu. Na základě tohoto šetření, v druhé části diplomové práce navrhuji vlastní návrh koncepce výuky Písecka {--} metodika výuky, exkurze, práce v terénu, projekt a pracovní učebnici. Během zhotovování práce vycházím z platného Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.
|
host ::
RSS.