|
|
The Problem of Integration of Roma from Marginalised Roma Communities into the Majority Society in Slovakia
Bekárková, Klára Anna ; Krpálek, Pavel (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Táto práca je prípadovou štúdiou so zameraním na terénnych sociálnych pracovníkov v marginalizovaných rómskych komunitách na Slovensku, na ich prácu a cieľovú skupinu. Cieľom práce je zistiť mechanizmy na boj s generačnou chudobou Rómov na Slovensku. Výskumná otázka je: "Aké nástroje požívajú terénni sociálni pracovníci na boj s chudobou u Rómov z marginalizovaných rómskych komunít (MRK) na Slovensku a aké u obdobnej cieľovej skupiny v zahraničí?" Kvalitatívny výskum bol zrealizovaný formou štruktúrovaných hĺbkových rozhovorov so šiestimi terénnymi pracovníkmi, ktorí pracujú s Rómami z MRK v rôznych regiónoch na Slovensku. Traja sociálni pracovníci boli zamestnaní pod neziskovými organizáciami, traja pod národným projektom. Kvalitatívnym výskumom mali byť potvrdené alebo vyvrátené tieto hypotézy: Hypotéza 1: podpora štátu v boji s chudobou je nedostatočná, s bojom proti chudobe preto pomáha tretí sektor. Hypotéza 2: Neziskové organizácie majú vlastné mechanizmy, ktoré užívajú pri práci s klientmi, ktoré im pomáhajú dostať sa z generačnej chudoby. Hypotéza 3: Rómovia sa nedokážu integrovať do majoritnej spoločnosti kvôli životu v generačnej chudobe, ktorej podoba je rovnaká v rôznych vylúčených komunitách kdekoľvek vo svete. Výskumu predchádzala teoretická časť, kde boli opísané národné projekty a...
|
|
|
Case management u klientů v domácím prostředí
DRDÁKOVÁ, Michaela
Cílem diplomové práce bylo "zmapovat implementaci case managementu při práci s klienty u vybraných terénních sociálních služeb v Jihočeském kraji". Hlavní výzkumná otázka byla formulována: "Jakým způsobem terénní sociální služby v Jihočeském kraji poskytují case management?" Teoretická část se věnuje case managementu v České republice i zahraničí. Nabízí vhled do jeho dělení, zásad využívání nebo specifik, které přináší sociální služby. Metodologicky byla využita kvalitativní výzkumná strategie vedená metodou dotazování a technikou polostrukturovaného rozhovoru. Pro získání odpovědí na hlavní výzkumnou otázku byly stanoveny následující dílčí výzkumné otázky: "Jakou formou je poskytován case management při terénní sociální práci v Jihočeském kraji?", "Jaké výhody metody case managementu organizace identifikují?" a "Jaké bariéry metody case managementu organizace identifikují?". Výzkumný soubor tvořili zástupci organizací poskytující terénní sociální službu "terénní program" dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v aktuálním znění. Podmínkou, pro umožnění zapojení se do výzkumu, byla územní působnost na území Jihočeského kraje. U první dílčí výzkumné otázky byly identifikovány následující trsy: spolupráce, týmová práce, zasíťování klienta. U druhé dílčí výzkumné otázky byly identifikovány následující trsy: podpora, networking a nové pohledy. U třetí výzkumné otázky byly identifikovány následující trsy: malá rozvinutost case managementu, konkurenční boj, malé množství literatury, vzdělávací akce. Výsledky získané v rámci uskutečněného výzkumu lze využít v rámci zavádění, rozvoje či plánování specifické péče metodou case managementu u registrovaných sociálních služeb se službou terénní program.
|
|
|
Terénní sociální práce s lidmi bez domova
ELIÁŠOVÁ, Nikola
Bakalářská práce se zabývá problematikou bezdomovectví a jejím řešením prostřednictvím terénní sociální práce. V teoretické části analyzuji problematiku bezdomovectví, a to konkrétně příčiny jejího vzniku, formy a typy bezdomovectví a možné řešení bezdomovectví. Dále analyzuji historii, principy, formy a metody terénní sociální práce. V praktické části vycházím z poznatků teoretické části práce a na jejím základě provádím výzkumné šetření. Výzkumné šetření provádím formou kvalitativního výzkumu pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sociálními pracovníky pracujícími s touto cílovou skupinou. V závěru práce vyhodnocuji poznatky z teoretické části práce a části výzkumného šetření a hodnotím, zda se teorie poskytování terénní sociální práce shoduje s praxí a na jakém základě terénní sociální pracovníci poskytují terénní program.
|
|
|
Péče o seniory v jejich domácím prostředí a vstup terénní sociální práce do rodinného systému
ŠEBESTOVÁ, Dagmar
Bakalářská práce se zabývá tím, jakou úlohu hraje pomoc profesionální, tedy terénní sociální služby v domácím prostředí seniora. V úvodu mé bakalářské práce se věnuji zajištění potřeb seniorů a popisuji charakteristiku jejich potřeb. Přibližuji také správně fungující rodinu ve stáří. V další části charakterizuji rodinu, její významnou roli hrající pro seniora. Popisuji důležitost domácího prostředí pro seniora a charakterizuji soužití více generací. Teoretickou část uzavírám problematikou sociálních záležitostí. V praktické části vyhodnocuji výsledky odpovědí na kladené otázky metodou polostrukturovaného rozhovoru. Zjišťuji, jak může vstup sociální práce pomoci při péči o seniora v jeho domácím prostředí.
|
|
|
Terénní sociální práce s drogově závislými jedinci
KOUDELKOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá metodou sociální práce streetwork v rámci terénního programu Streetwork Český Krumlov a hodnocením poskytovaných služeb a samotných terénních sociálních pracovníků očima klientů. V teoretické části obecně přibližuji východiska této metody, osobu terénního sociálního pracovníka a dále fungování terénního programu Streetwork Český Krumlov. Výzkumná část je realizována pomocí rozhovorů s klienty terénního programu. Tyto rozhovory představují názory klientů k poskytovaným službám a terénním sociálním pracovníkům a mohly by sloužit jako nástroj pro zkvalitnění služeb.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vývojové trendy v oblasti rané péče
MAŤHOVÁ, Lenka
V této bakalářské práci jsem se zabývala vývojovými trendy v oblasti rané péče. Raná péče je sociální služba, která poskytuje své služby rodinám a jejich dětem s postižením od narození do sedmi let věku. Raná péče je službou terénní, zřídka doplněná službou ambulantní, terénní práce zajišťuje práci s dítětem přímo v domácím prostředí, což má, jak popisuji v teoretické části velkou výhodu. Za několik let se v rané péči událo mnoho změn, co se týče vzdělávání poradkyň, financování, či přímé práce s klientem. Teoretická část obsahuje např. vymezení pojmu rané péče. Zaměřila jsem se hlouběji na historii, aby bylo patrné, jak služba začala. Dále je v teoretické části popsáno zajištění rané péče a přímá práce s klientem nebo právě význam terénní práce. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zmapovat změny týkající se rané péče za posledních deset let v jednotlivých střediscích rané péče v Jihočeském kraji. Vytyčené dílčí cíle měly pomoci k objasnění a sumarizaci základních změn jak z provozního a finančního hlediska, tak v kontextu nových metod a pomůcek při přímé práci s uživatelem. V empirické části jsem k realizaci využila kvalitativní výzkum. Pro naplnění cílů výzkumu byla jako výzkumný nástroj zvolena metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru, výzkumných otázek bylo deset. Oslovila jsem komunikační partnery z oblasti rané péče. Výzkumný soubor tvořilo pět komunikačních partnerů. Tři pracovnice rané péče a tři ředitelky nebo vedoucí služby. Jeden komunikační partner plní v organizaci obě funkce, proto je uváděn jako jeden komunikační partner. Zajímalo mne, jak pociťují změny v rané péči ředitelky, a zda se bude jejich výpověď lišit od poradkyň rané péče. Dále jsem zjišťovala, které vývojové trendy jednotlivá střediska zasáhly nejvíce, které považují za dobré, a které naopak za neefektivní. Tento vzorek byl vybírán účelově, zvolila jsme tři střediska rané péče v Jihočeském kraji. K vyhodnocení dat jsem použila metodu trsů. Výsledky výzkumu ukázaly, že v oblasti rané péče došlo v jednotlivých střediscích rané péče k velkému posunu. Hlavní změny byly patrné ve způsobu financování, vzdělávání pracovníků, rozšíření pomůcek a hraček, rozšíření pracovních týmu nebo navyšování kapacity středisek z důvodu většího počtu rodin. Zjištěné výsledky by mohly posloužit k samotné zpětné vazbě jednotlivých středisek nebo studentům zabývajících se problematikou rané péče.
|
|
|
Syndrom vyhoření v terénní sociální práci
JILEČKOVÁ, Alena
Práce se zabývá syndromem vyhoření v terénní sociální práci. V první kapitole teoretické části charakterizuje terénní sociální práci, její cíle, cílové skupiny a činnosti vykonávané terénním sociálním pracovníkem. Dále popisuje zátěžové aspekty spojené s výkonem této profese. Druhá kapitola pojednává o syndromu vyhoření. Tento jev zde definuje, popisuje rizikové faktory, které mohou mít vliv na vznik tohoto syndromu, jeho typické příznaky, vývoj a možnosti, jak mu předcházet. Praktická část prezentuje výsledky kvantitativního výzkumu provedeného formou dotazníkového šetření, zaměřené na zjištění míry ohrožení terénních sociálních pracovníků syndromem vyhoření, mapování prevence a zjištění, v čem vnímají terénní sociální pracovníci svou profesi náročnou.
|
host ::
RSS.