|
| |
|
|
Elektrická stabilita srdce při hypotermií navozených změnách plazmatické koncentrace K+ a modulaci autonomního nervového systému renální denervací.
Kudlička, Jaroslav ; Kittnar, Otomar (vedoucí práce) ; Nováková, Marie (oponent) ; Danzig, Vilém (oponent)
Maligní komorové arytmie jsou častou příčinou náhlé smrti srdeční. Mírná terapeutická hypotermie (MTH) je rutinně využívána v poresuscitační péči pro předpokládané neuroprotektivní účinky. Avšak bezpečnost MTH z hlediska elektrické stability srdce dosud nebyla uspokojivě prokázána. Také zvýšený tonus sympatického nervového systému u pacientů se srdečním selháním přispívá k vyššímu výskytu maligních komorových arytmií. Cílem této práce bylo ověření předpokladu bezpečnosti MTH stran vyvolatelnosti fibrilace komor (VF) na biomodelu prasete, zejména ve vztahu ke spontánním změnám kalemie a QT intervalu. Dále jsme předpokládali, že renální denervace (RDN) by mohla snížit vyvolatelnost VF u biomodelu prasete. V první části práce bylo použito 6 biomodelů, u kterých byla v celkové anestezii navozena MTH pomocí mimotělního oběhu. Vyvolatelnost VF byla studována programovanou ventrikulární stimulací z hrotu pravé komory (8 základních stimulů s dalšími až 4 extrastimuly) vždy třikrát u každého biomodelu za následujících podmínek: během normotermie (NT), po dosažení teploty jádra 32 řC (HT) a po dalších 60 minutách stabilní hypotermie (HT60). Byla měřena vyvolatelnost VF, efektivní refrakterní perioda komor (ERP), interval QTc a kalemie. V druhé části práce byla stejnou metodikou provedena kontrolovaná...
|
|
|
Neodkladná rozšířená KPCR v prostředí zdravotnického zařízení
Jarešová, Petra ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou poskytování neodkladné rozšířené kardiopulmocerebrální resuscitace v prostředí zdravotnického zařízení. Hlavním předmětem zájmu je proces, algoritmus, na sebe navazujících jednotlivých kroků, jejichž správné provedení v praxi by mělo vést k poskytnutí efektivní KPCR nebo k minimalizaci následných poresuscitačních komplikací. Práce je zaměřena především na nelékařského zdravotního pracovníka jakožto nezbytného člena zdravotnického týmu, na jeho úkoly, povinnosti a kompetence. Teoretická část bude zpracována dle současných doporučení Evropské resuscitační rady. V následné empirické části je zahrnuta metodologie výzkumného šetření, průběh sběru dat a konečná interpretace výsledků, s následným rozborem a diskuzí. Výzkumné šetření je vedeno formou kvantitativního výzkumu, dotazníkovým šetřením. Cílem výzkumu bylo zjistit úroveň teoretické průpravy respondentů, způsoby průběžného vzdělávání a současné podmínky na vybraných pracovištích. Na základě zjištěných výsledků jsou navržena opatření pro ošetřovatelskou praxi. KLÍČOVÁ SLOVA: rozšířená kardiopulmocerebrální resuscitace (KPCR), náhlá oběhová zástava, náhlá dechová zástava, fibrilace komor, elektrická defibrilace, algoritmus KPCR, poresuscitační syndrom, úkoly sestry.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.