|
|
Evoluce, funkce a chemická diverzita královských feromonů společenského hmyzu
Kašparová, Kateřina ; Hanus, Robert (vedoucí práce) ; Urbanová, Klára (oponent)
Society společenského hmyzu jsou možná nejsložitějšími biologickými systémy. Opakovaná nezávislá evoluce eusociální organizace u několika hmyzích linií typicky vedla k nebývalému ekologickému úspěchu těchto skupin hmyzu. Eusociální společenstva se však kromě koordinované skupinové práce a altruismu vyznačují také potenciálem pro reprodukční konflikt. Ten si žádá evoluci mechanismu, jenž mu bude předcházet a zajistí homeostázi celé kolonie. Přestože je u hlavních skupin společenského hmyzu již dlouho známo, že tuto roli hrají královské feromony, existuje dodnes propast mezi poznáním biologického efektu těchto látek a jejich samotné chemické podstaty a s tím související biosyntézy a percepce. Ačkoli byl první královský feromon identifikován na počátku 60. letech minulého století, jejich intenzivnější výzkum je otázkou až posledního desetiletí. Nejrozvinutější je poznání královského feromonu včely medonosné, méně pak ostatních blanokřídlých a termitů. Objasnění podstaty královských feromonů by mohlo pomoci lépe porozumět evoluci společenského hmyzu, jejich životnímu cyklu a organizaci společenství. Tato práce shrnuje dosud známé poznatky o evoluci a chemii královských feromonů společenského hmyzu.
|
|
|
Regulation of insect pheromone biosynthesis
Halmová, Martina ; Pichová, Iva (vedoucí práce) ; Valterová, Irena (oponent)
Feromóny sú zlúčeniny vylučované hmyzom a stavovcami, ktoré špecificky modulujú správanie rovnakého druhu. Na základe ich role sú feromóny klasifikované do rôznych typov ako: spúšťacie feromóny, primárne feromóny, pohlavné feromóny, agregačné feromóny, poplašné feromóny a stopovacie feromóny. Hmyzie feromóny sú prchavé látky skladajúce sa z alkoholov, aldehydov, ketónov, aromatických zlúčenín a izoprenoidov. Biosyntéza feromónov zahŕňa metabolické dráhy mastných kyselín a izoprenoidov. Biosyntéza feromónov musí byť precízne regulovaná, pretože feromonálna zmes má definované pomery a chemické štruktúry. Hlavným cieľom mojej práce je zosumarizovať publikované poznatky o biosyntéze hmyzích feromónov a jej regulácii s tým, že bude kladený dôraz na pohlavné feromóny. Pozornosť bude venovaná tiež biotechnologickému potenciálu feromónov pri cielenej kontrole škodcov s využitím enzýmov vyskytujúcich sa v biosyntéze feromónov.
|
|
|
Evoluce citlivosti ke stopovacím feromonům u termitů
Száková, Barbora ; Hanus, Robert (vedoucí práce) ; Sillam-Dussès, David (oponent)
Společenský hmyz si vyvinul složitou komunikaci, která je dominována chemickými signály, tedy feromony. Termiti (Isoptera) jsou toho dokonalým příkladem, jelikož využívají širokou škálu feromonů, jako stopovací, pohlavní, poplašné a další feromony. Právě první zmíněný typ feromonů byl chemicky charakterizován u relativně mnoha skupin napříč fylogenezí termitů. To umožnilo popsat jejich diverzitu ve fylogenetickém kontextu a vyzývá k hledání evolučních posloupností schopnosti detekce těchto feromonů u různých linií napříč vývojových stromem, včetně hledání evolučního scénáře pro vznik specifických čichových receptorových proteinů. U většiny druhů se jako stopovací feromony vyskytují převážně jednou, dvakrát a třikrát nenasycené alkoholy (3Z)-dodec-3-en-1-ol (DE), (3Z,6Z)-dodeca-3,6-dien-1-ol (DDE) a (3Z,6Z,8E)-dodeca-3,6,8-trien-1-ol (DTE). Obecným cílem mojí práce bylo přispět k porozumění evoluce čichového vnímání C12 alkoholů jako stopovacích feromonů termitů. Konkrétně jsem si kladla otázku, zda evolučně bazálnější linie (Kalotermes flavicollis a Neotermes cubanus z čeledi Kalotermitidae) mající ancestrální stopovací feromon DE odpovídá na modernější látky DDE a DTE, a naopak, zda pokročilejší linie (Reticulitermes flavipes z čeledi Rhinotermitidae) používající jako stopovací feromon DTE...
|
|
|
Zhodnocení atraktivity syntetických feromonů od různých výrobců pro vybrané druhy obalečů (Tortricidae)
Jakubíková, Klára
Během let 2013 až 2015 v katastrálním území Zlámanec (Zlínský kraj) probíhal monitoring obalečů Cydia pomonella, Grapholita molesta, G. funebrana, G. janthinana, G. lobarzewskii a Pandemis heparana v ovocných sadech, křovinatých biotopech a okrajích lesa. Zároveň byly hodnoceny feromony od různých výrobců. U známých škůdců byla zjištěna letová aktivita a početnost nevybočující ze známých údajů, nálet G. molesta se v průběhu let snižoval a nejvyšší výskyt byl zaznamenán v sadu, G. janthinana byl zaznamenán zejména z křovinatých biotopů a byl zjištěn vyšší nálet G. lobarzewskii v sadu, P. heparana se nepodařilo zaznamenat. Bylo odchyceno 20 necílových druhů obalečů, přičemž Cacoecimorpha pronubana byl v České republice zaznamenán poprvé z externího biotopu, Oegoconia novimundi byla odchycena v neobvykle vysokých počtech jedinců. Při srovnání feromonů se pro G. funebrana ukázal jako efektivnější atraktant společnosti Pherobank, pro G. molesta atraktant společnosti Propher s.r.o.
|
|
| |
|
|
Diferenciace semiochemikálií mezi liniemi štěnice domácí (Cimex lectularius)
Pilařová, Kateřina ; Balvín, Ondřej (vedoucí práce) ; Kateřina, Kateřina (oponent)
Linie štěnice domácí Cimex lectularius asociované s netopýry a lidmi se od sebe oddělily před několika desítkami až stovkami tisíc let. V současné době jsou geneticky izolované a existuje mezi nimi určitá míra postkopulační reprodukční bariéry. Tato práce testuje možné mechanismy prekopulační izolace. Pomocí pokusů s arénami (čtyři úkryty, dva neoznačené, jeden označený pachem specifické linie a druhý označený pachem nespecifické linie štěnice; do arény byl vždy vpuštěn jeden samec) byla zkoumána odlišnost semiochemikálií. Pro pokus bylo použito šest chovů (tři z netopýří linie a tři z lidské linie), jež měly původ v různých místech v rámci České republiky.
|
|
| |
|
|
Metodika monitoringu skladištních škůdců snižující časovou náročnost pomocí lapače s multi-komponentní návnadou: Metodiky a technologické postupy pro praxi
Stejskal, Václav ; Aulický, Radek
Cílem této metodiky je poskytnout objektivní informace pro pracovníky v zemědělství, potravinářství a DDD o účinnosti nového multi-komponentního zařízení na monitoring skladištních škůdců. Byla hodnocena laboratorní účinnost nového typu lapače „Multi-Insect-Trap“, který obsahuje kombinovaný feromon na více druhů skladištních škůdců. Do malo-arénových testů (expozice: 72 hodin, 25oC) bylo zařazeno 6 druhů skladištních škůdců. Účinnost klesala v následujícím pořadí: lesák moučný (Cryptolestes ferrugineus) – 100%, červotoč tabákový (Lasioderma serricorne) – 100%, lesák skladištní (Oryzaephilus surinamensis) - 70%, červotoč spížní (Stegobium paniceum) - 70%, pilous černý (Sitophilus granarius) – 60% a potemník hnědý (Tribolium castaneum) - 40%. Uplatněná certifikovaná metodika vznikla za finanční podpory MZe ČR a je výstupem řešení projektů NAZV QH91146) a projektu 0002700604 (Výzkumný záměr, VÚRV, v.v.i.).
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Fyziologické mechanizmy stárnutí u samců modelového hmyzu
PROVAZNÍK, Jan
Trade-off mezi reprodukcí a délkou života je široce akceptovaným faktem, o proximálních mechanizmech se však mnoho neví. V předkládané práci jsem testoval rozdíly v délce života mezi diapauzními a nediapauzními samci modelového hmyzu, ploštice Pyrrhocoris apterus. Dále jsem studoval vliv juvenilního hormonu na regulaci délky života a imunity (definována relativní aktivitou fenoloxidázy).Zkoumal jsem také roli juvenilního hormonu jako mediátoru zkrácení délky života způsobené pářením.
|
host ::
RSS.