|
| |
|
|
Coding of pheromone signal by olfactory receptor neurons in Agrotis ipsilon
Kováčová, Kristýna ; Košťál, Lubomír (vedoucí práce) ; Pokora, Ondřej (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je popsat, zdali a jak se liší aktivita olfaktorních recepčních neuronů u samců A. ipsilon při stimulaci samičím pohlavním feromonem s různou časovou dynamikou koncentrace, tedy buďto umělým konstantním pulsem nebo přerušovaným signálem podobným přirozené stimulaci. Za tímto účelem byla ve spolupracující laboratoři (Dr. P. Lucas, INRAe, Versailles, France) získána experimentální data za použití nového olfaktometrického systému umožňujícího přesnou kontrolu nad časováním dodávek feromonu k sensillu. Byla provedena analýza odpovědi pomocí řady různých kvantifikátorů spolehlivosti, náhodnosti a variability v programovacím jazyce R. Výsledky byly interpretovány v kontextu klasické hypotézy efektivního kódování, která říká, že senzorické neurony jsou evolučně adaptovány na přirozenou stimulaci. Hlavní zjištění je, že ačkoli variabilita odpovědi celé populace ORN na fluktuující nebo konstantní stimulaci se ne vždy liší, na úrovni individuálních neuronů je odpověď na fluktuující stimulaci zpravidla méně variabilní, a tedy spolehlivější, než na stimulaci konstantní. Diplomová práce rovněž shrnuje důležitá fakta a hypotézy týkající se neuronálního kódování a olfakce u Lepidoptera.
|
|
|
Faktory ovlivňující estrální cyklus myši domácí (Mus musculus)
Havrdová, Leona ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Faktory ovlivňující estrální cyklus myši domácí domácí (Mus musculus) Abstrakt Práce ve formě rešerše pojednává o faktorech ovlivňující estrální cyklus myši domácí (Mus musculus). Nosným tématem je zpracování modulace estrálního cyklu vlivem samčích či samičích chemických signálů. Podrobně jsou popsány známé fenomény - Bruceové, Whittenův a Lee-Boot efekt, spolu s nověji objevenými případy sociální modulace (vyvolání ovulace, role genotypu samce apod.). Dále se zabývá vlivy prostředí, především bisfenolu A v souvislosti s nežádoucím dopadem na reprodukční systém člověka, který je zkoumán právě na myších. Klíčová slova: estrus, feromon, MUP, Mus musculus, vomeronazální orgán
|
|
|
Vliv parazita Toxoplasma gondii na produkci hlavních močových proteinů u myši domácí
Hladovcová, Denisa ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Hrdý, Ivan (oponent)
MUP (hlavní močové proteiny, angl. Major Urinary Proteins) jsou feromonové přenašeče zapojené do chemické komunikace u myši domácí (Mus musculus). Komplexy MUP s ligandy zprostředkují informace o genetickém pozadí jedince a spoluvytvářejí individuální pachový profil. Jsou významné při určování příbuznosti, zásadního faktoru při volbě reprodukčního partnera. Předpokládá se, že produkce MUP je vlivem tlaku pohlavního výběru energeticky náročná a vysílaný signál je upřímný (angl. honest). Tato teorie zatím nebyla experimentálně prokázána, stejně jako vliv dalšího silného selekčního tlaku - infekce parazity. Ve své práci jsem sledovala vliv infekce parazitem Toxoplasma gondii na produkci MUP. Z výsledků vyplývá, že dochází ke změně produkce u infikovaných zvířat obou pohlaví. U samců množství MUP klesá na úroveň kastrovaných samců (respektive kontrolních samic). Z podrobnější analýzy průběhu infekce usuzujeme, že energetická náročnost tvroby MUP neumožňuje jejich produkci v první fázi infekce v běžné míře, protože energie je přednostně směřována do boje s infekcí. Částečný nárůst produkce v pozdější fázi si vysvětlujeme důležitostí pachové komunikace. Snížení hladiny MUP u nemocného zvířete by mohlo přispívat k jeho tolerování ve společnosti ostatních jedinců. Infekce měla negativní vliv nejen na...
|
|
|
Faktory ovlivňující estrální cyklus myši domácí (Mus musculus)
Havrdová, Leona ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Faktory ovlivňující estrální cyklus myši domácí domácí (Mus musculus) Abstrakt Práce ve formě rešerše pojednává o faktorech ovlivňující estrální cyklus myši domácí (Mus musculus). Nosným tématem je zpracování modulace estrálního cyklu vlivem samčích či samičích chemických signálů. Podrobně jsou popsány známé fenomény - Bruceové, Whittenův a Lee-Boot efekt, spolu s nověji objevenými případy sociální modulace (vyvolání ovulace, role genotypu samce apod.). Dále se zabývá vlivy prostředí, především bisfenolu A v souvislosti s nežádoucím dopadem na reprodukční systém člověka, který je zkoumán právě na myších. Klíčová slova: estrus, feromon, MUP, Mus musculus, vomeronazální orgán
|
|
|
Vliv parazita Toxoplasma gondii na produkci hlavních močových proteinů u myši domácí
Hladovcová, Denisa ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Hrdý, Ivan (oponent)
MUP (hlavní močové proteiny, angl. Major Urinary Proteins) jsou feromonové přenašeče zapojené do chemické komunikace u myši domácí (Mus musculus). Komplexy MUP s ligandy zprostředkují informace o genetickém pozadí jedince a spoluvytvářejí individuální pachový profil. Jsou významné při určování příbuznosti, zásadního faktoru při volbě reprodukčního partnera. Předpokládá se, že produkce MUP je vlivem tlaku pohlavního výběru energeticky náročná a vysílaný signál je upřímný (angl. honest). Tato teorie zatím nebyla experimentálně prokázána, stejně jako vliv dalšího silného selekčního tlaku - infekce parazity. Ve své práci jsem sledovala vliv infekce parazitem Toxoplasma gondii na produkci MUP. Z výsledků vyplývá, že dochází ke změně produkce u infikovaných zvířat obou pohlaví. U samců množství MUP klesá na úroveň kastrovaných samců (respektive kontrolních samic). Z podrobnější analýzy průběhu infekce usuzujeme, že energetická náročnost tvroby MUP neumožňuje jejich produkci v první fázi infekce v běžné míře, protože energie je přednostně směřována do boje s infekcí. Částečný nárůst produkce v pozdější fázi si vysvětlujeme důležitostí pachové komunikace. Snížení hladiny MUP u nemocného zvířete by mohlo přispívat k jeho tolerování ve společnosti ostatních jedinců. Infekce měla negativní vliv nejen na...
|
|
| |
host ::
RSS.