|
|
Sledování vlivu použité komerční kultury kvasinek na kvasný proces výroby vína
Šerý, Filip ; Vojtíšková, Marie (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na izolaci a taxonomické zařazení kvasinek účastnících se průběhu kvasného procesu výroby červeného vína Rulandské modré. Hrozny byly pěstovány integrovaně a ekologicky ve vinařské oblasti Jižní Moravy, ČR. Proces byl kontrolován – byla použita komerční kultura Saccharomyces cerevisiae BS6. K identifikaci byla využita metoda polymerázové řetězové reakce s následnou analýzou polymorfismu délky restrikčních fragmentů – metoda PCR-RFLP. K analýze DNA byla použita kódující oblast 5,8S ITS rDNA, která byla amplifikována primery ITS1-ITS4 a amplikon byl následně štěpen třemi restrikčními endonukleázami - HaeIII, HinfI a HhaI. Izoláty byly následně za použití UPGMA klastrové analýzy (v programu BioNumerics) rozděleny do jedenácti skupin. Identifikovány byly následující druhy: Candida valida, Candida vini, Issatchenkia occidentalis, Pichia fermentans, Saccharomyces cerevisiae a Zygosaccharomyces bailii. Zbylé kvasinky nebyly taxonomicky zařazeny. Rozdíly mezi ekologickou a integrovanou formou zemědělství se projevily rozlišným složením druhů kvasinek.
|
|
|
Procesy a fungování bioplynové stanice
ŘEZNÍK, Luboš
Je nezbytné hledat racionálnější způsoby využívání energie a najít způsob jak co nejvíce využít obnovitelných zdrojů energie. Jak můžeme vidět, od roku 2010 se objevil obrovský nárůst bioplynových stanic v České republice. Nejvíce se u nás využívají zemědělské bioplynové stanice. Vstupní surovinou do této bioplynové stanice je především hnůj, kejda, posklizňové zbytky, kukuřičná siláž, biomasa z travnatých ploch, energetické plodiny apod. V práci je shrnuta historie a základní charakteristika biomasy, kde jsme se zajímali o využití biomasy k energetickým účelům. Je zde také vysvětlena historie výroby a využití bioplynu v České republice. V praktické části jsem analyzoval a vysvětlil fungování bioplynové stanice Klučenice v daném zemědělském podniku. V práci je vysvětleno, jak se projektovala bioplynová stanice. Dále jsem se podrobně zaměřil na technické provozní jednotky, kde jsem udělal komplexní zhodnocení. Vytvořené provozní jednotky jsem si rozdělil do 7 skupin a následně je podrobně popsal a doplnil tabulkami a grafy. V druhé fázi praktické části jsem znázornil a popsal roční spotřebu rostlinné a živočišné složky. Poté jsem udělal celkový přehled výroby elektrické energie v bioplynové stanici Klučenice a zhodnotil její ekonomickou sílu.
|
|
|
Fermentované masné výrobky jako potenciální zdroj Encephalitozoon cuniculi
VECKOVÁ, Tereza
Cílem této práce bylo zjistit výskyt a prevalenci Encephalitozoon cuniculi ve vepřovém mase a vyhodnotit účinek fermentace při výrobě salámů na infekčnost E. cuniculi pro imunodeficitní (SCID) a imunokompetentní (BALB/c a C57BL/6) myši. Pomocí nested PCR byla detekovaná DNA E. cuniculi genotyp II ve vzorcích masa dvou poražených prasat z 50 testovaných jatečních těl v množství od 60 do 250 spór na 1 g masa. Za experimentálních podmínek, spóry E. cuniculi genotyp II (3000 spór v 1 g) zůstávají životaschopné v salámech ošetřených fermentací při teplotě 24 °C po dobu 48 hodin a jsou schopné vyvolat infekci u laboratorních zvířat minimálně dva týdny po fermentaci Na základě zjištěných výsledků, by měly být fermentované masné výrobky považovány za potenciální zdroj infekce E. cuniculi u lidí.
|
|
|
Sledování vlivu použité komerční kultury kvasinek na kvasný proces výroby vína
Šerý, Filip ; Vojtíšková, Marie (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na izolaci a taxonomické zařazení kvasinek účastnících se průběhu kvasného procesu výroby červeného vína Rulandské modré. Hrozny byly pěstovány integrovaně a ekologicky ve vinařské oblasti Jižní Moravy, ČR. Proces byl kontrolován – byla použita komerční kultura Saccharomyces cerevisiae BS6. K identifikaci byla využita metoda polymerázové řetězové reakce s následnou analýzou polymorfismu délky restrikčních fragmentů – metoda PCR-RFLP. K analýze DNA byla použita kódující oblast 5,8S ITS rDNA, která byla amplifikována primery ITS1-ITS4 a amplikon byl následně štěpen třemi restrikčními endonukleázami - HaeIII, HinfI a HhaI. Izoláty byly následně za použití UPGMA klastrové analýzy (v programu BioNumerics) rozděleny do jedenácti skupin. Identifikovány byly následující druhy: Candida valida, Candida vini, Issatchenkia occidentalis, Pichia fermentans, Saccharomyces cerevisiae a Zygosaccharomyces bailii. Zbylé kvasinky nebyly taxonomicky zařazeny. Rozdíly mezi ekologickou a integrovanou formou zemědělství se projevily rozlišným složením druhů kvasinek.
|
host ::
RSS.