|
|
Vliv struktury krmných směsí na parametry metabolismu pomalu rostoucích kuřat
Čumplík, Lukáš
Tato diplomová práce se zabývá vlivem struktury krmných směsí na parametry metabolismu pomalu rostoucích kuřat. V literárním přehledu byla zdokumentována problematika tohoto tématu. V experimentální části byl popsán pokus týkající se zjištění vlivu struktury krmných směsi na retenci dusíku, ileální stravitelnost, parametry orgánů trávicího traktu, histomorfometrické parametry a strukturu trusu. Za účelem výzkumu byl proveden výkrm, ve kterém se sledovalo 120 pomalu rostoucích brojlerů Hubbard JA 57 po 49 dnů. Po dobu výkrmu byly všem brojlerům podávány krmné směsi živinově totožné, lišily se pouze strukturou krmiva. Byly vytvořeny 3 různé struktury – jemná, střední a hrubá. Krmné směsi byly prosévány soustavou sít ke zjištění podílu velikosti částic. Vliv struktury krmných směsí na retenci dusíku byl staticky průkazný (P<0,05) u krmné směsi BR3, kdy se ukázalo, že hrubé částice působí pozitivně na retenci dusíku. U krmné směsi BR2 byly výsledky statisticky neprůkazné (P>0,05). Při zkoumání vlivu struktury krmných směsí na parametry orgánů trávicího traktu, byl zjištěn statisticky významný rozdíl (P<0,05) u výšky svaloviny svalnatého žaludku. U ostatních zkoumaných parametrů byly výsledky statisticky neprůkazné (P>0,05). Co se týče histomorfometrického měření, byl statisticky významný rozdíl (P<0,05) pozorován mezi hrubou krmnou směsí a poměrem výšky klků a hloubky krypt v duodenu a hloubkou krypt v ileu. Zároveň byl vyhodnocen jako statisticky průkazný rozdíl (P<0,05) mezi strukturou krmiva a strukturou trusu.
|
|
|
Analýza ukazatelů výkrmnosti jatečných prasat a jejich zatřídění do SEUROP systému
FRANCOVÁ, Magdaléna
Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení produkčních užitkových ukazatelů ve vybraném chovu prasat. V roce 2020 byla průměrná počáteční hmotnost ve výkrmu 29,1 kg a prasata byla vykrmována do průměrné hmotnosti 108,5 kg. Průměrný denní přírůstek byl 886 g, konverze krmiva byla 2,86 kg a úhyn byl 2,62 %. V roce 2021 byla průměrná počáteční hmotnost ve výkrmu 28,8 kg a průměrná porážková hmotnost 112,0 kg. Průměrný denní přírůstek byl 896 g, konverze krmiva byla 2,86 kg a úhyn byl 2,22 %. V roce 2020 byla průměrná hmotnost jatečně upraveného těla 86,0 kg a podíl svaloviny byl 57,5 %. V roce 2021 byla průměrná hmotnost jatečně upraveného těla 88,7 kg a podíl svaloviny byl 58,5 %. Prasata byla porážená na dvou jatkách (jatka I, resp. jatka II). V roce 2020 bylo nejvíce jatečně upravených těl zařazeno do třídy E (62,0 %, resp. 47,2 %), druhou nejpočetnější třídou byla třída U (22,8 %, resp. 24,6 %) a následovala třída S (12,4 %, resp. 29,4 %). Obdobně tomu bylo v roce 2021. Do třídy E bylo zařazeno 65,3 %, resp. 10,7 %, do třídy U 18,4 %, resp. 10,7 % a do třídy S 14,0 %, resp. 27,3 % jatečně upravených těl.
|
|
|
Vliv krmných aditiv na konverzi živin a hmotnostní přírůstky masných křepelek
PAPOUŠKOVÁ, Tereza
Náplní této diplomové práce bylo zpracování literárního přehledu k obecnému chovu japonských křepelek a provedení pokusu s cílem zjistit, zda vybraná kombinace prospěšných bakterií bude mít pozitivní vliv na konverzi krmiva, růst a zdravotní stav japonských křepelek. Do pokusu bylo zařazeno celkem 79 kusů japonských křepelek masného typu, z nichž 27 bylo umístěno v pokusných skupinách a zbylých 52 bylo ve skupinách kontrolních. Těmto skupinám byla po celou dobu odchovu zkrmována směs značky Energys Křepelka Mini. Ihned po vylíhnutí a dále každých 7 dní byla všechna zvířata vážena a tato data byla zaznamenána. Během celého pokusu byla také zaznamenávána data o denní spotřebě krmiva jednotlivých skupin. Ze všech pořízených dat byly následně vyvozeny výsledky. Bylo prokázáno, že námi zvolená kombinace probiotik neměla prokazatelný vliv na sledované parametry. Možné důvody těchto výsledků jsou podrobněji rozebrány v kapitole Výsledky a diskuze.
|
|
|
Vyhodnocení ukazatelů výkrmnosti v chovu prasat
ROHÁČEK, Daniel
V diplomové práci byly ve vybraném podniku vyhodnoceny ukazatele výkrmnosti a jatečné hodnoty u prasat. Ukazatele výkrmnosti byly sledovány z hlediska chovu, tj. chov N (84 turnusů) a chov M (93 turnusů) a z hlediska roku, tj. roky 2018-2020. Počáteční živá hmotnost prasat v chovu N byla 24,8 kg, v chovu M 23,0 kg (p < 0,05). Konečná živá hmotnost v chovu N byla 115,2 kg, v chovu M byla vyšší - 117,3 kg (p < 0,05). Průměrný denní přírůstek byl v chovu N 979 g, v chovu M byl o 10 g nižší. Spotřeba krmné směsi na 1 kg přírůstku byla v obou chovech téměř shodná. V chovu N byla spotřeba krmné směsi na 1 kg přírůstku na úrovni 2,34 kg, v chovu M 2,33 kg. Spotřeba krmné směsi na den v chovu N byla 2,29 kg, v chovu M 2,25 kg (p < 0,05). Ztráty úhynem byly v chovu N zjištěny na úrovni 1,57 %, v chovu M byly vyšší - 1,99 % (p < 0,05). Pro vyhodnocení jatečné hodnoty bylo využito celkem 2 498 jatečně upravených těl prasat z chovu N a 2 771 jatečně upravených těl z chovu M. Průměrná hmotnost jatečně upraveného těla v chovu N byla 88,5 kg s podílem svaloviny 58,1 %. Průměrná hmotnost jatečně upraveného těla v chovu M byla 93,2 kg s podílem svaloviny 57,7 % (p < 0,05). Nejvíce jatečně upravených těl bylo u obou chovů zařazeno do jakostní třídy E (chov N - 71 %, chov M - 71,7 %). Do jakostní třídy S bylo zařazeno 17,7 % jatečně upravených těl v chovu N a 14,2 % jatečně upravených těl v chovu M. V chovu N bylo nejvíce jatečně upravených těl zařazeno do hmotnostní kategorie 80-89,9 kg a v chovu M bylo nejvíce jatečně upravených těl zařazeno do hmotnostní kategorie 90-99,9 kg.
|
|
|
Výživa a krmení prasat ve výkrmu
JIROUT, Jiří
Tato bakalářská práce se zabývá technikou krmení a výživou prasat ve výkrmu. Práce je zaměřena na stanovení ideálního obsahu potřebných živin v krmné dávce, na vhodnost použití různých druhů krmiv s ohledem na ekonomiku a užitkovost prasat. V práci je uveden reálný příklad návrhu krmné dávky vykrmovaných prasat včetně krmné křivky a složení receptu. Dále jsou popsány systémy krmení doposud využívané, ale i nově se zavádějící a faktory, které ovlivňují užitkové parametry ve výkrmu prasat.
|
|
|
Vliv pohlaví na produkční znaky hybridů kachny pekingské
KOSTRŮNKOVÁ, Gabriela
Cílem diplomové práce bylo analyzovat užitkové vlastnosti hybridů kachny pekingské - Cherry Valley, Orvia a Grimaud, kteří byli vykrmováni do 44 dnů věku. Test byl proveden v podniku Mezinárodní testování drůbeže v Ústrašicích a metodika vycházela z pokynů pro provádění kontroly užitkovosti. Hybrid Cherry Valley dosáhl nejvyšší oplozenost násadových vajec (96 %), hmotnost násadových vajec (88,1 g); hmotnost v 1, 21, 35 a 44 dnech věku (44 dní věku - 3 315 g), průměrný denní přírůstek (74,1 g); hmotnost jatečně opracovaného trupu (2 217 g) a hmotnost prsní svaloviny s kůží (636 g). Hybrid Orvia vykázal nejnižší konverzi krmiva (2 165 g/1 kg přírůstku) a úhyn a nejvyšší hmotnost stehenní svaloviny s kůží (551 g). U kačerů byla zjištěna vyšší živá hmotnost, průměrný denní přírůstek, podíl prsní svaloviny s kůží a podíl stehenní svaloviny s kůží a nižší podíl abdominálního tuku.
|
|
|
efekty zavedení PEER systému k odchytu drůbeže
ZEZULA, Libor
Práce popisuje správné technologické postupy při naskladnění farmy jednodenními kuřaty, přes vlastní výkrm až po odchyt a naložení. Jsou zde stručně popsány technologie, které usnadňují výkrm, zásady pohody zvířat i správné zacházení s kuřaty při jejich odchytu k odvozu na porážku. Dále jsou popsány různé technologie odchytu kuřat a jejich výhody a nevýhody. K porovnání jsem si vybral detailní popis ručního odchytu kuřat do beden s automatizovaným odchytem technologie PEER včetně investice do této technologie.
|
|
|
Analýza růstové schopnosti krůt ve vybraném podniku
JANDOVÁ, Lucie
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit parametry výkrmnosti u hybrida B.U.T. 6 ve vybraném podniku. Bylo vyhodnoceno 6 turnusů krocanů. Analýza růstu byla provedena na základě týdenního vážení. Průměrná živá hmotnost ve 21 týdnech věku byla dosažena 21,83 kg. Nejvyšší hodnota byla ve 3. turnusu (22,18 kg) a nejnižší byla ve 2. a 6. turnusu (21,62 kg). Při porovnání s technologickým postupem byly rozdíly průměrné hmotnosti od 5. týdne až do konce výkrmu vyhodnocené jako statisticky významné. Průměrná konverze krmiva byla zjištěna 2,73 kg. Nejvyšší byla v 1. turnusu (2,82 kg) a nejnižší byla v 5. turnusu (2,62 kg). Průměrný inflexní bod byl dosažen ve 14. týdnu (12,1 kg). Nejdříve byl dosažen v 1. a 2. turnusu (13,6 týdnů; 11,7 kg a 13,7 týdnů; 11,4 kg) a nejpozději ve 4. turnusu (15,5 týdnů; 13,6 kg). Průměrný maximální denní přírůstek byl zjištěn 203,1 g (13,6 týdnů). Nejvyšší byl ve 3. turnusu (204,9 g; 13,6 týdnů) a nejnižší byl ve 4. turnusu (195,3 g; 14,3 týdnů). Průměrný úhyn byl zjištěn 6,39 %. Nejvyšší byl v 6. turnusu (8,44 %, resp. 858 ks) a nejnižší byl ve 4. turnusu (4,50 %, resp. 457 ks).
|
|
|
Vyhodnocení přírůstků a jatečné hodnoty králíků v malochovu
HAMPLOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá hmotnostními přírůstky a jatečnou výtěžností vybraných kombinací masných plemen králíků v drobnochovu. Pokud chceme, aby králík byl zdrojem kvalitního masa, srsti a kůže, rozhodujícím činitelem je především výživa a krmení. Nejvhodnější je použití krmných směsí podle kategorií. Hlavním cílem výkrmu je zisk jatečně zralých králíků v co nejkratším čase. Nejkvalitnější maso získáváme z mladých zvířat, která jsou poražena ve věku 3 až 4 měsíce. Nejrychleji dosáhli jatečné zralosti králíci kombinace siamský velký x vídeňský modrý, jejichž výkrm trval 109 dní, králíci kombinace kalifornský x vídeňský modrý dosáhli porážkové hmotnosti ve věku 123 dní a nejdéle trval výkrm kombinace kuní velký x vídeňský modrý, a to 137 dní. Naopak nejplodnější byla samice plemene kuní velký, která vrhla a odchovala nejvíce mláďat. Průměrná jatečná výtěžnost všech vrhů se pohybovala v rozmezí 52 až 58%. Nejlepších hodnot jatečné výtěžnosti dosáhli králíci kombinace kuní velký x vídeňský modrý, a to 57,05 %.
|
|
|
Vyhodnocení masné užitkovosti králíků v drobnochovu
BOUCHALOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá masnou užitkovostí králíků v drobnochovu u velkých plemen, a to konkrétně u německého obrovitého strakáče a belgického obra. Pro porovnání bylo použito střední plemeno kalifornského králíka. U drobnochovatelů spíše převládají střední plemena králíků pro jejich velmi dobrou jatečnou výtěžnost a krátkou dobu výkrmu. Nejdůležitější při výkrmu je v co nejkratším čase dosáhnout jatečné zralosti. V našem pokusu trval výkrm králíka kalifornského 149 dní, přičemž průměrná porážková hmotnost činila 3144 g. U německého obrovitého strakáče byl výkrm prováděn 171 dní, avšak nejdéle trvající byl výkrm belgického obra, který trval celých 184 dní. Průměrná porážková hmotnost u německého obrovitého strakáče byla 4566 g a u belgického obra 4744 g. Nejnižší jateční výtěžnosti, tedy 48,6 % dosáhla v našem pokusu samice německého obrovitého strakáče, oproti tomu nejvyšší jateční výtěžnost vykazoval samec kalifornského králíka, a to 56,7 %.
|
host ::
RSS.