|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po cévní mozkové příhodě
Kofránková, Vlasta ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Hrdý, Tomáš (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po cévní mozkové příhodě Cíl práce: Zhodnotit efekt fyzioterapeutické péče o pacienta. Metoda: V obecné části je popsáno onemocnění, prevalence v České republice, etio- patogeneze, klinický obraz, prognóza a současné terapeutické přístupy v akutním, sub- chronickém a chronickém stadiu. Popsali jsme doporučení k primární prevenci vzniku cévní mozkové příhody. U pacientů po cévních mozkových příhodách s trvalými následky je velké riziko pádů. Uvádíme některé vybrané metody (testy), které hodnotí rovnovážné schopnosti pacienta (Berg Balance Scale, BESTest). Ve speciální části je uvedena kazuistika pacienta, průběh terapie a zhodnocení efektu terapie. Výsledky: Fyzioterapeutická péče o pacienta byla přínosná, dosáhli jsme zlepšení hrubé i jemné motoriky, chůze, zvýšila se samostatnost pacienta v běžných denních činnostech. Rovnovážné schopnosti pacienta jsou vyhodnoceny pomocí BESTestu. Závěr: U pacientů v chronickém stadiu je důležité udržet co nejlepší zdravotní stav, samostatnost a soběstačnost. K tomu se dají vhodně využít funkční testy, které umožní ohodnotit stav pacienta a efektivně zaměřit terapii. Klíčová slova: cévní mozková příhoda, kmenový iktus, prevence pádů, BESTest
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po cévní mozkové příhodě
Kofránková, Vlasta ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Hrdý, Tomáš (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po cévní mozkové příhodě Cíl práce: Zhodnotit efekt fyzioterapeutické péče o pacienta. Metoda: V obecné části je popsáno onemocnění, prevalence v České republice, etiopatogeneze, klinicky obraz, prognóza a současné terapeutické přístupy v akut- ním, subchronickém a chronickém stadiu. Popsali jsme doporučení k primární prevenci vzniku cévní mozkové příhody. U pacientů po cévních mozkových pří- hodách s trvalými následky je velké riziko pádů, uvádíme některé v vybrané me- tody (testy), které hodnotí rovnovážné schopnosti pacienta (Berg Balance Scale, BESTest). Ve speciální části je uvedena kazuistika pacienta, průběh terapie a zhodnocení efektu terapie. Výsledky: Fyzioterapeutická péče o pacienta byla přínosná, dosáhli jsme zlepšení hrubé i jemné motoriky, chůze, zvýšila se samostatnost pacienta v běžných denních činnostech. Závěr: U pacientů v chronickém stadiu je důležité udržet co nejlepší zdravotní stav, samostatnost a soběstačnost. K tomu se dají využít vhodně funkční testy, které umožní ohodnotit stav pacienta a efektivně zaměřit terapii. Klíčová slova: cévní mozková příhoda, kmenový iktus, prevence pádů, Berg Balance Scale, BESTest
|
|
|
Pády seniorů v domácím prostředí a jejich prevence
Trojáková, Iveta ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Hošková, Blanka (oponent)
Název: Pády seniorů v domácím prostředí a jejich prevence Cíl práce: Cílem této práce bylo zjistit míru informovanosti seniorů o preventivních opatřeních, která mohou zabránit pádu a pomocí dotazníkového šetření analyzovat jak informace o nebezpečí pádu v domácím prostředí ovlivnila snahu seniorů o úpravu svého domova. Metoda: V diplomové práci jsem použila metodu kvantitativní analýzy. Data jsem získala pomocí dotazníkového šetření. Dotazovaní respondenti jsou senioři ve věku 65 a více let. Celkem bylo dotazováno 130 respondentů, pro účely této práce byly rozděleny na dvě skupiny podle věku. První skupina jsou senioři ve věku 65 - 74 let, druhá skupina je zastoupena seniory ve věkovém rozmezí 75 a více let. Dotazník obsahoval 23 otázek a byl rozdělen na 6 oblastí. První tři otázky se týkaly osobních údajů a sociálního zázemí seniorů. Další tři otázky zjišťují pád v anamnéze a zbylé otázky jsou zaměřeny na bezpečnost domova, informovanost seniorů o preventivních opatřeních a následné chování respondentů ve vztahu k pasivnímu zvýšení bezpečnosti domova. Výsledky: Jednotlivé položky dotazníku jsou graficky znázorněny a porovnány s dostupnou literaturou či jinými studiemi. Výsledky potvrdily, že nejrizikovější místnosti v bytě, z hlediska pádu, je koupelna. Převážná většina seniorů po prožitém pádu...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po cévní mozkové příhodě
Kofránková, Vlasta ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Hrdý, Tomáš (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po cévní mozkové příhodě Cíl práce: Zhodnotit efekt fyzioterapeutické péče o pacienta. Metoda: V obecné části je popsáno onemocnění, prevalence v České republice, etio- patogeneze, klinický obraz, prognóza a současné terapeutické přístupy v akutním, sub- chronickém a chronickém stadiu. Popsali jsme doporučení k primární prevenci vzniku cévní mozkové příhody. U pacientů po cévních mozkových příhodách s trvalými následky je velké riziko pádů. Uvádíme některé vybrané metody (testy), které hodnotí rovnovážné schopnosti pacienta (Berg Balance Scale, BESTest). Ve speciální části je uvedena kazuistika pacienta, průběh terapie a zhodnocení efektu terapie. Výsledky: Fyzioterapeutická péče o pacienta byla přínosná, dosáhli jsme zlepšení hrubé i jemné motoriky, chůze, zvýšila se samostatnost pacienta v běžných denních činnostech. Rovnovážné schopnosti pacienta jsou vyhodnoceny pomocí BESTestu. Závěr: U pacientů v chronickém stadiu je důležité udržet co nejlepší zdravotní stav, samostatnost a soběstačnost. K tomu se dají vhodně využít funkční testy, které umožní ohodnotit stav pacienta a efektivně zaměřit terapii. Klíčová slova: cévní mozková příhoda, kmenový iktus, prevence pádů, BESTest
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po cévní mozkové příhodě
Kofránková, Vlasta ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Hrdý, Tomáš (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po cévní mozkové příhodě Cíl práce: Zhodnotit efekt fyzioterapeutické péče o pacienta. Metoda: V obecné části je popsáno onemocnění, prevalence v České republice, etiopatogeneze, klinicky obraz, prognóza a současné terapeutické přístupy v akut- ním, subchronickém a chronickém stadiu. Popsali jsme doporučení k primární prevenci vzniku cévní mozkové příhody. U pacientů po cévních mozkových pří- hodách s trvalými následky je velké riziko pádů, uvádíme některé v vybrané me- tody (testy), které hodnotí rovnovážné schopnosti pacienta (Berg Balance Scale, BESTest). Ve speciální části je uvedena kazuistika pacienta, průběh terapie a zhodnocení efektu terapie. Výsledky: Fyzioterapeutická péče o pacienta byla přínosná, dosáhli jsme zlepšení hrubé i jemné motoriky, chůze, zvýšila se samostatnost pacienta v běžných denních činnostech. Závěr: U pacientů v chronickém stadiu je důležité udržet co nejlepší zdravotní stav, samostatnost a soběstačnost. K tomu se dají využít vhodně funkční testy, které umožní ohodnotit stav pacienta a efektivně zaměřit terapii. Klíčová slova: cévní mozková příhoda, kmenový iktus, prevence pádů, Berg Balance Scale, BESTest
|
|
|
Pády seniorů v domácím prostředí a jejich prevence
Trojáková, Iveta ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Hošková, Blanka (oponent)
Název: Pády seniorů v domácím prostředí a jejich prevence Cíl práce: Cílem této práce bylo zjistit míru informovanosti seniorů o preventivních opatřeních, která mohou zabránit pádu a pomocí dotazníkového šetření analyzovat jak informace o nebezpečí pádu v domácím prostředí ovlivnila snahu seniorů o úpravu svého domova. Metoda: V diplomové práci jsem použila metodu kvantitativní analýzy. Data jsem získala pomocí dotazníkového šetření. Dotazovaní respondenti jsou senioři ve věku 65 a více let. Celkem bylo dotazováno 130 respondentů, pro účely této práce byly rozděleny na dvě skupiny podle věku. První skupina jsou senioři ve věku 65 - 74 let, druhá skupina je zastoupena seniory ve věkovém rozmezí 75 a více let. Dotazník obsahoval 23 otázek a byl rozdělen na 6 oblastí. První tři otázky se týkaly osobních údajů a sociálního zázemí seniorů. Další tři otázky zjišťují pád v anamnéze a zbylé otázky jsou zaměřeny na bezpečnost domova, informovanost seniorů o preventivních opatřeních a následné chování respondentů ve vztahu k pasivnímu zvýšení bezpečnosti domova. Výsledky: Jednotlivé položky dotazníku jsou graficky znázorněny a porovnány s dostupnou literaturou či jinými studiemi. Výsledky potvrdily, že nejrizikovější místnosti v bytě, z hlediska pádu, je koupelna. Převážná většina seniorů po prožitém pádu...
|
host ::
RSS.