|
|
Zdravotní gramotnost v české populaci - faktory související s fázemi zpracování zdravotnické informace
Polcrová, Anna ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Žejglicová, Kristýna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou úrovně zdravotní gramotnosti v české populaci a jejích souvislostí se sociodemografickými faktory a faktory životního stylu. Cílem práce bylo popsat tyto souvislosti ve fázích zpracování zdravotnické informace, jimiž jsou fáze získávání, porozumění, vyhodnocení a aplikace zdravotnické informace, za použití dat z české modifikace šetření HLS-EU z roku 2014. Ve všech zkoumaných fázích byla zjištěna významná souvislost úrovně zdravotní gramotnosti s věkem, socioekonomickým statusem jedince a jeho zdravotním stavem, přičemž vyšší věk a nižší úroveň vzdělání, stejně jako nižší subjektivně hodnocený sociální status, byly významně asociovány s nižší úrovní zdravotní gramotnosti, a to ve všech fázích zpracování zdravotnické informace. Horší subjektivně hodnocený zdravotní stav byl rovněž asociován s horší úrovní zdravotní gramotnosti, a to nejsilněji ve fázích porozumění zdravotnické informaci a její aplikace. Z faktorů životního stylu byla asociace prokázána s fyzickou aktivitou, a to nejvýrazněji ve fázích porozumění a aplikace zdravotnické informace. Ve fázích porozumění a vyhodnocení pak také s hodnotou body mass indexu. Rozdíly úrovně zdravotní gramotnosti v kategoriích kuřáctví a mezi pohlavími prokázány nebyly. Při srovnání jednotlivých fází vystupuje...
|
|
|
Etnické/rasové rozdíly ve výskytu kolorektálního karcinomu v USA
Slaměníková, Jana ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá etnickými rozdíly ve výskytu kolorektálního karcinomu. Prvním hlavním cílem práce je analyzovat vliv vybraných socio-demografických faktorů, faktorů zdravotního stavu a faktorů životního stylu na incidenci kolorektálního karcinomu. Druhým hlavním cílem je zjistit etnické rozdíly ve výskytu kolorektálního karcinomu v USA a stanovit příspěvek vlivu jednotlivých vybraných socio-demografických faktorů a faktorů životního stylu za použití dat z PLCO databáze. PLCO je studie případů a kontrol a zahrnuje individuální data přibližně 155 000 respondentů v USA. Hlavním zjištěním je významný vliv věkové struktury, pohlaví, etnicity, vzdělání, anamnézy kolorektálního karcinomu u blízkých příbuzných a diabetu u respondentů na incidenci kolorektálního karcinomu. Dále bylo zjištěno, že konzumace alkoholu, kouření a obezita zvyšují riziko vzniku kolorektálního karcinomu. Naopak zvýšený příjem vitaminu D a léky obsahující léčebnou látku kyselinu acetylsalicylovou (v tomto případě konkrétně lék aspirin) riziko vzniku kolorektálního karcinomu snižují. U Afroameričanů, bělochů i ve skupině ostatní (zahrnuje zbylé etnické menšiny) byl zjištěn vliv věkové struktury a pohlaví na riziko vzniku kolorektálního karcinomu. Vliv životního stylu na etnické rozdíly v incidenci kolorektálního...
|
|
|
Zdravotní gramotnost v české populaci - faktory související s fázemi zpracování zdravotnické informace
Polcrová, Anna ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Žejglicová, Kristýna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou úrovně zdravotní gramotnosti v české populaci a jejích souvislostí se sociodemografickými faktory a faktory životního stylu. Cílem práce bylo popsat tyto souvislosti ve fázích zpracování zdravotnické informace, jimiž jsou fáze získávání, porozumění, vyhodnocení a aplikace zdravotnické informace, za použití dat z české modifikace šetření HLS-EU z roku 2014. Ve všech zkoumaných fázích byla zjištěna významná souvislost úrovně zdravotní gramotnosti s věkem, socioekonomickým statusem jedince a jeho zdravotním stavem, přičemž vyšší věk a nižší úroveň vzdělání, stejně jako nižší subjektivně hodnocený sociální status, byly významně asociovány s nižší úrovní zdravotní gramotnosti, a to ve všech fázích zpracování zdravotnické informace. Horší subjektivně hodnocený zdravotní stav byl rovněž asociován s horší úrovní zdravotní gramotnosti, a to nejsilněji ve fázích porozumění zdravotnické informaci a její aplikace. Z faktorů životního stylu byla asociace prokázána s fyzickou aktivitou, a to nejvýrazněji ve fázích porozumění a aplikace zdravotnické informace. Ve fázích porozumění a vyhodnocení pak také s hodnotou body mass indexu. Rozdíly úrovně zdravotní gramotnosti v kategoriích kuřáctví a mezi pohlavími prokázány nebyly. Při srovnání jednotlivých fází vystupuje...
|
|
|
Studium trajektorií BMI v závislosti na faktorech životního stylu - longitudinální studie českých adolescentů
Křivánková, Anna ; Zamrazilová, Hana (vedoucí práce) ; Boženský, Jan (oponent)
Obezita je závažné metabolické onemocnění, které často vzniká již v dětství. Až u 55 % obézních dětí přetrvává obezita do adolescence a posléze 80 % těchto obézních adolescentů zůstane obézní v dospělosti. Tato diplomová práce navazuje na výsledky prvního kola studie Childhood Obesity Prevalence and Treatment (COPAT). Analyzuje údaje zjištěné v letech 2009-2010 ve vztahu k výsledkům z roku 2018. Cílem této práce bylo stanovit prevalenci nadváhy, obezity, metabolického syndromu, skryté obezity a zkoumat faktory, potenciálně přispívající k rozvoji nadměrné tělesné hmotnosti u účastníků druhého kola COPAT. V rámci diplomové práce bylo po osmi letech opakovaně vyšetřeno 12 % původního souboru, tj. 246 probandů (150 žen a 96 mužů). Vyšetření probíhala v Endokrinologickém ústavu v Praze a spočívala v odběru krve nalačno, klinickém vyšetření (měření krevního tlaku a pulzu; stanovení tělesného složení pomocí bioimpedanční analýzy) a antropometrickém vyšetření. Všichni účastníci také vyplnili on-line dotazník, skládající se ze tří částí (personalizovaný dotazník; Dotazník jídelních zvyklostí; Baeckeho dotazník habituální pohybové aktivity). Získaná data byla zpracovávána pomocí programů Microsoft Excel, Microsoft Access, RůstCZ a statisticky vyhodnocena v programech NCSS, Statgraphics a Simca P++....
|
|
|
Vlastní chování jako determinanta zdraví u studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
FILIP, Lukáš
Bakalářská práce se zabývá životním stylem a vlastním chováním jako hlavní determinanta zdraví, je zaměřená na studenty Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích, konkrétně Zdravotně sociální a Pedagogické fakulty. Teoretická část se zabývá determinujícími (určujícími) faktory, které mají významný vliv na zdraví člověka, konkrétně se jedná o témata výživy, pohybu, psychické zátěže, návykového a patologického chování, dostatku spánku, sexuálně rizikového chování apod. Také popisuje životní styl obecně a v neposlední řadě je zaměřen na důkladnou analýzu jednotlivých determinant zdraví a prevenci civilizačních onemocnění. V empirické části práce shrnuje výsledky z dotazníkového šetření kvantitativní metodou, s cílem nalézt rozdíly životního stylu studentů mezi Zdravotně sociální a Pedagogickou fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Podle zjištěných údajů je životní styl studentů obou fakult velmi podobný, avšak drobné rozdíly byly prokázány. Ze závěrů bakalářské práce usuzuji, že informovanost v oblasti praktikování zdravého životního stylu je u studentů těchto fakult dostačující.
|
|
|
Porovnání životního stylu studentů se zaměřením na zvládání psychické zátěže na vybraných fakultách Jihočeské univerzity
BRŮŽKOVÁ, Radka
Bakalářská práce je složena z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá problematikou klíčového determinantu zdraví, kterým je životní styl. Práce definuje životní styl spolu se svými faktory. Dále charakterizuje vysokoškolskou populaci a s ní související změny v životním stylu studentů. Poté se pozornost upíná zejména na oblast psychické odolnosti a zvládání stresových situací. Praktická část této bakalářské práce byla zpracována kvantitativní metodou pomocí dotazníkového šetření. Výzkumný soubor byl složen ze studentů a studentek Zdravotně sociální a Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. K výzkumnému šetření byly použity vlastní vytvořené dotazníky. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jaký je rozdíl v životním stylu se zaměřením na psychickou zátěž u studentů dvou odlišně zaměřených fakult Jihočeské univerzity. Pro výzkum byla stanovena hypotéza. Předpokládala jsem, že mezi studenty Zdravotně sociální a Zemědělské fakulty jsou statisticky významné rozdíly v životním stylu ve vztahu k psychické zátěži. Po sběru byla data statisticky zpracována. Po statistickém vyhodnocení se dospělo k závěru, že stanovená hypotéza nebyla potvrzena. Z výzkumu vyplynulo, že v některých oblastech se studenti Zdravotně sociální a Zemědělské fakulty dané univerzity liší, ve většině oblastí, a zejména po celkovém porovnání pomocí t-testu, není znám statisticky významný rozdíl. Předpokládané využití této bakalářské práce spočívá v informování konkrétních fakult o životním stylu zaměřeném na zvládání psychické zátěže u jejich studentů. Dále pak jako zdroj poznatků o determinantech, které predisponují k nemocem a k uvědomění si důležitosti vlastního duševního zdraví.
|
host ::
RSS.