|
|
European attitudes towards 'Belt and Road' initiative: new chinese soft power mechanism?
Kachlíková, Eva
Tato diplomová práce předkládá evropský pohled na nově vzniklou čínskou iniciativu Nové hedvábné stezky. Předmětem této diplomové práce je nalézt odpověď na otázku, jakým způsobem nahlíží Evropská unie na fenomén Nové hedvábné stezky a do jaké míry tato iniciativa přispívá ke zlepšení čínské soft power. Diplomová práce se snaží přiblížit, zda Nová hedvábná stezka přinesla zlepšení vnímání Činy na základě mediální analýzy. Teoretická část se snaží vymezit teoretické zakotvení soft power a snaží se nastínit jaká je evropská percepce vůči Číně. Teoretická část dále usiluje o vyjasnění klíčových konceptů a variací Nové hedvábné stezky s ohledem na výzkumné šetření, které je provedeno v analytické části práce. Získané poznatky mají za cíl zodpovědět na výzkumnou otázku, jak Evropská unie vnímá inciativu Nové hedvábné stezky a do jaké míry tato globální iniciativa přispívá ke zlepšení soft power Číny. Výzkumná část se věnuje analýze mediálního diskurzu ve vybraných zemích, kde je analyzováno více než šest set článků, které se týkají problematiky Nové hedvábné stezky.
|
|
|
Čínská zahraniční politika ve střední Evropě
Havrda, Vojtěch ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Čínská politika ve střední Evropě se věnuje novému fenoménu regionalismu v čínské zahraniční politice. Jedná se o případovou studii, která sleduje období let 2012-2015. Geograficky se práce vymezuje na region střední Evropy (Česká republika, Polsko, Slovensko, Maďarsko). Na základě teoretického konceptu čínské regionální politiky představuje vývoj platformy 16+1, regionálního uskupení sdružující Čínu a šestnáct států střední a východní Evropy. Cílem práce je odpovědět na otázku, jestli je čínská zahraniční politika ve střední Evropě úspěšná. Úspěšnost je hodnocena sledováním čínských deklarovaných cílů, které Čína představila v roce 2012. Dalším cílem práce je popsat dynamiku vývoje bilaterálních vztahů Číny a států střední Evropy. Dynamiku práce popisuje pomocí kritérií, kterými jsou smluvní úroveň vztahů, institucionalizace, četnost politických setkání a jejich úroveň, účast politických představitelů na summitech platformy 16+1, a objem vzájemného obchodu. Poslední kapitola interpretuje, k jaké změně došlo během sledovaného období ve vzájemných bilaterálních vztazích a jestli byla čínská zahraniční politika úspěšná v dosahování deklarovaných cílů. Práce dochází k tomu, že přestože bilaterální vztahy jsou dnes kvalitnější a že platforma 16+1 k tomu přispěla, nepodařilo se dosáhnout většiny...
|
host ::
RSS.